Článek
Zatímco státní systém spoléhá na to, že se rodiny na dva měsíce nějak zařídí, odborníci varují před masivním předprázdninovým vyhořením. Z dvou měsíců dětského volna se stala luxusní komodita, která drtí rodinné rozpočty i psychiku českých matek.
Začátek června tradičně odstartoval celonárodní paniku. Dva měsíce školních prázdnin v tvrdém střetu s realitou standardní čtyřtýdenní zaměstnanecké dovolené vytvářejí matematickou rovnici, která pro většinu rodin nemá řešení. A letos je situace kvůli neutuchajícím ekonomickým tlakům extrémní.
Z prázdnin se stalo luxusní zboží
Dříve hlídací trhlinu zalepily babičky, dnes ale prarodiče často sami ještě pracují nebo žijí na druhém konci republiky. Rodičům tak nezbývá než nakupovat čas. A ten nebyl nikdy dražší.
Podle dat z agregátorů nabídek a ceníků agentur (např. srovnání portálu hlídačky.cz) se průměrná cena profesionálního hlídání dětí ve větších městech aktuálně pohybuje mezi 200 až 250 Kč za hodinu, zatímco v Přerově či Havířově se dostanete na cenu okolo 150 Kč. Pokud potřebujete pokrýt pracovní dobu, jeden den hlídání vás vyjde zhruba na 2 500 Kč.
Rodiny proto masivně spoléhají na příměstské tábory. Zde ale přichází další šok. Z analýzy nabídek vyplývá (např. portál tabory.cz), že cena běžného pětidenního příměstského tábora ve velkých městech startuje na 4 000 Kč, průměr se však pohybuje kolem 4 500 – 6 000 Kč za dítě. Klasické pobytové tábory s ubytováním pak rodinu vyjdou běžně na 7 000 až 10 000 Kč za týden. Pokud má rodina dvě děti a potřebuje pokrýt tři týdny prázdnin, bavíme se o výdaji přesahujícím průměrnou čistou mzdu v ČR.
Přesto byly ty nejlevnější kapacity rozebrány už v březnu. Kdo řeší prázdniny v červnu, musí sáhnout po prémiových jazykových či sportovních kempech.
Epidemie předprázdninového vyhoření
Finanční stres je ale jen špičkou ledovce. Terapeutická a rodinná centra hlásí už od května zvýšený zájem o psychologické konzultace. Důvodem je extrémní zátěž spojená s blížícím se koncem školního roku. Hlavní tíhu tohoto mentálního managementu totiž v drtivé většině českých domácností stále nesou ženy.
Musí v práci nadpracovat úkoly před dovolenou, vymyslet složitý harmonogram předávání dětí mezi tábory a prarodiči a do toho udržovat chod domácnosti. Místo těšení se na odpočinek tak mnoho matek vstupuje do léta už předem naprosto vyčerpaných. Zahraniční výzkumy v oblasti psychologie (např. studie zmiňující maternal burnout) dlouhodobě potvrzují, že neviditelná organizační práce vyčerpává lidský mozek násobně rychleji než běžný pracovní stres.
Zastaralý systém ignorující realitu dvoukariérních rodin
Problém přitom není v neschopnosti rodičů, ale v samotném nastavení systému. Model osmitýdenních letních prázdnin vznikl v době, kdy rodiny fungovaly zcela odlišně a agrotechnické lhůty vyžadovaly pomoc dětí na polích. Dnes je tento stav pro moderní ekonomiku těžko udržitelný.
Stát nechává veškerou zodpovědnost i finanční břemeno na rodinách. Chybí systémová podpora flexibilních firemních školek pro starší děti, dostupné letní kluby přímo při základních školách, které v červenci zejí prázdnotou, i reálná nabídka zkrácených úvazků.
Jak přežít a nezbláznit se?
Odborníci se shodují na jednom záchranném kruhu: Radikálně slevit z nároků. Letní prázdniny nemusí být dokonalý sled instagramových zážitků. Někdy je největším úspěchem prostě to, že ho rodina finančně i psychicky přežije. Nuda dětem neurologicky prospívá a týden strávený u televize na gauči nikoho nepoškodí.
Letní prázdniny nemilosrdně odhalují trhliny v našem sociálním i pracovním systému. Dokud se jako společnost nezačneme bavit o tom, jak nesmírně náročné tyto dva měsíce pro dvoukariérní rodiny jsou, nezmění se nic.
