Článek
Je to oblíbená mantra. Politici slibují, že zakročí, aby si běžné rodiny mohly znovu dovolit vlastní bydlení. Realita června 2026 ale ukazuje přesný opak. Hypotéky dál zdražují a podle aktuálního Swiss Life Hypoindexu se průměrná sazba vyšplhala na 5,3 %.
Proč předvolební sliby selhávají? Odpověď je prostá a mrazivá: Politická reprezentace nemá na cenu komerčních úvěrů téměř žádný přímý vliv.
Iluze moci: Hypotéky řídí neviditelné swapy, ne stát
Základní omyl spočívá v představě, že banky tvoří úrokové sazby podle toho, co si přeje vláda, nebo dokonce čistě podle základní repo sazby České národní banky. Ve skutečnosti se cenotvorba hypoték odvíjí především od toho, za kolik si samy banky půjčují takzvané „dlouhé peníze“ na mezibankovním trhu.
Klíčovým ukazatelem jsou úrokové swapy (IRS – Interest Rate Swaps), typicky ty tříleté nebo pětileté. Pokud peníze na mezinárodních trzích zdraží, banky musí hypotéky zdražit také, i kdyby politici tvrdili opak. A právě zde do hry vstupuje geopolitika.
„Volte levnější hypotéky,“ sliboval Babiš
Střet politického marketingu s tvrdou realitou finančních trhů ilustruje předvolební kampaň hnutí ANO. Sám Andrej Babiš lákal voliče na billboardech s přímým vzkazem: „Volte levnější hypotéky,“ což mělo doprovázet plány na zavedení státních dotací a příspěvků na úroky pro mladé rodiny.
Když však po volebním vítězství realita mezinárodního napětí na Blízkém východě a drahých swapů stlačila naději na levné úvěry k ledu, rétorika se změnila.
Ekonomická realita je přitom neúprosná. Pokud ropný šok kolem Íránu zvýší inflační očekávání, banky své sazby nesníží.
Motýlí efekt: Od íránských dronů k vaší splátce
Na začátku roku 2026 to přitom pro žadatele o úvěr vypadalo nadějně. Průměrná sazba klesla k 4,46 % a očekávalo se další zlevňování. Pak ale přišla jarní eskalace na Blízkém východě a hrozba širšího konfliktu s Íránem.
Tato na první pohled vzdálená krize spustila učebnicovou řetězovou reakci, na kterou je česká vláda zkrátka krátká:
Ropný šok a strach
Írán kontroluje strategické dopravní uzly a podílí se na světové produkci ropy. Jakékoliv napětí okamžitě vyhání ceny energií na světových burzách nahoru.
Návrat inflačního strašáka
Trhy vědí, že dražší ropa znamená dražší dopravu, výrobu a následně i potraviny. Vzniká tak reálná obava, že inflace, kterou se podařilo srazit, začne znovu nekontrolovatelně růst.
Peníze mizí do bezpečí
Kvůli očekávané inflaci investoři přesouvají svůj kapitál. Cena peněz (zmíněné swapy) skokově roste.
Data tento vývoj potvrzují s neúprosnou přesností. Zatímco v únoru, před vypuknutím íránské krize, se tříleté swapy pohybovaly kolem 3,4 %, po eskalaci konfliktu vystřelily nad 4,2 % a nyní se drží ještě výš. Nárůst ceny zdrojů o celý procentní bod nenechal bankám jinou možnost, než tento rozdíl okamžitě promítnout do ceníků pro koncové klienty.
Zákony trhu nelze odhlasovat
Pokud na Blízkém východě hoří konflikt, globální trhy se bojí inflace a zdraží peníze. Komerční banky v Česku následně úroky nesníží. Jakékoliv umělé státní zásahy by v takové situaci pouze nebezpečně zatížily veřejné rozpočty.
