Článek
Pak ale přišel únor roku 1258. Stačilo pouhých dvanáct dní a nejvyspělejší civilizace té doby byla vymazána z mapy. Příběh o tom, jak mongolská armáda utopila v řece Tigris miliony knih, ale není jen zaprášenou kapitolou z dějepisu. Je to děsivé varování pro naši současnost, která věří ve vlastní neotřesitelnost.
Představte si město, kde vznikala matematika a algebra v podobě, v jaké ji známe dnes. Místo, kde lékaři prováděli složité operace očí v době, kdy se v Evropě nemoci ještě léčily pouštěním žilou a modlitbami. Bagdád byl postaven jako dokonalý kruh a jeho srdcem byl Bayt al-Hikma – legendární Dům moudrosti. Knihovna a univerzita, která shromažďovala veškeré vědění od dob Aristotela a Platóna.
Zatímco evropský raný středověk bojoval o přežití, v Bagdádu se setkávali křesťanští, židovští i muslimští učenci, aby společně posouvali hranice lidské mysli. Jenže právě ty největší civilizace bývají nejzranitelnější ve chvíli, kdy uvěří, že jejich blahobyt a bezpečí jsou samozřejmostí.
Když dorazí barbar s miliony šípů
Vnitřní politické rozbroje, náboženské spory a pocit falešného bezpečí za vysokými hradbami Bagdád oslabily. V roce 1258 se před branami objevila noční můra tehdejšího světa – mongolská armáda vedená Hulagu chánem, vnukem slavného Čingischána.
Chalífa Al-Musta'sim chána podcenil. Myslel si, že se barbarů zbaví diplomatickými řečmi. Mongolové ale nechtěli vyjednávat. Chtěli totální destrukci.
Obléhání netrvalo dlouho. Když hradby povolily, nastalo peklo, které tehdejší svět nepamatoval. Mongolové město systematicky plenili. Podle historických pramenů bylo během několika dní zmasakrováno přes dvě stě tisíc civilistů. Krev tekla ulicemi proudem a vojáci neušetřili nikoho. To nejhorší ale teprve mělo přijít. Útok na samotnou duši civilizace.
Apokalypsa lidské mysli
Mongolští jezdci vtrhli do Domu moudrosti. Miliony vzácných rukopisů, map, filozofických spisů a vědeckých objevů, které lidstvo sbíralo po staletí, vyházeli ven na hromady. Používali staleté knihy jako materiál na stavbu provizorních mostů přes řeku Tigris, aby po nich mohli jejich koně přecházet. Co nezničili kopyty, naházeli do vody.
Doboví svědci popsali apokalyptický obraz: řeka Tigris byla několik dní černá od inkoustu z tisíců rozpuštěných knih a zároveň červená od krve tisíců povražděných učenců. Během necelých dvou týdnů zmizelo vědění, které lidstvo muselo objevovat dalších několik století znova. Civilizační skok byl zlomen a Blízký východ se z této rány už nikdy plně nevzpomněl.
Žijeme v digitálním Bagdádu?
Rok 1258 není jen suchým historickým datem. Je to zrcadlo pro naši dnešní dobu. My sami dnes žijeme v jakémsi digitálním Bagdádu. Máme pocit, že naše vědomosti, data, fotky a celá naše kultura jsou v naprostém bezpečí na „cloudu“ a internetu. Věříme, že náš digitální Dům moudrosti je nezničitelný.
Jenže stačí jeden masivní kybernetický útok, dlouhodobý blackout nebo globální konflikt a můžeme o celou naši digitální paměť přijít stejně rychle jako tehdejší obyvatelé Bagdádu. Historie nám jasně ukazuje, že civilizace nestojí na penězích ani na mrakodrapech, ale na schopnosti chránit své vědění. Jakmile přestaneme dbát o svou mysl a kulturu, stačí pár dní a můžeme se vrátit zpátky do jeskyní. Mongolové totiž nemusí přijet na koních – dnes mohou mít podobu vypnutého serveru.
Zdroje:
Encyclopaedia Britannica – Baghdad (history, Abbasid Caliphate, Mongol conquest)
britannica.com/place/Baghdad
Encyclopaedia Britannica – House of Wisdom
britannica.com/topic/House-of-Wisdom
Encyclopaedia Britannica – Al-Khwarizmi
britannica.com/biography/al-Khwarizmi
History.com – Mongol Empire / Siege of Baghdad
history.com/topics/middle-ages/mongol-empire
World History Encyclopedia – Baghdad
worldhistory.org/Baghdad/
World History Encyclopedia – The Siege of Baghdad (1258)
worldhistory.org/article/1642/the-siege-of-baghdad-1258/
The Metropolitan Museum of Art – The Abbasid Caliphate
metmuseum.org/toah/hd/abba/hd_abba.htm
Stanford Encyclopedia of Philosophy – Arabic and Islamic Philosophy
plato.stanford.edu/entries/arabic-islamic/
