Hlavní obsah

Kde se baroko potkalo s Orientem: podivuhodný příběh zámku Humprecht

Foto: autor: Sofia Peréz, foto https://chatgpt.com

Zámek Humprecht u Sobotky

Postavený z lásky, spálený bleskem, ozdobený půlměsícem, obývaný ozvěnou i strašidly. Zámek Humprecht je důkazem, že i v Českém ráji může stát místo, které si potrpí na exotiku, nadsázku a  tajemno.

Článek

Humprecht – letohrádek nad Sobotkou, který si hraje na Orient, vrací slova ozvěnou a schovává ducha v komíně.

Představte si rok 1666. Baroko má formu, šlechta styl a hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic má jasnou představu: chce letní sídlo. Ale ne ledajaký zámeček, žádnou nudnou kostku s věžičkou. Chce elipsu.

A tak si pozve italského architekta Carla Luraga a s lehkým benátským přízvukem mu vzkáže něco ve stylu:
„Carlo, udělej mi něco, co bude připomínat Galatskou věž v Istanbulu. Ať to má šmrnc.“

Výsledek? Zámek Humprecht – možná nejméně čtvercová stavba v Českém ráji, sedící na čedičovém kopci nad Sobotkou, jako by sem zabloudila omylem při cestě z Orientu.

Romantický důvod stavby je jasný: hrabě ho budoval pro svou italskou manželku Dianu. Chtěl jí připomenout domov, jih, lehkost. Jenže osud měl smysl pro drama – blesk udeřil. A ne jednou. Roku 1678 zámek vyhořel.

Černín se ale nevzdal. Nechal Humprecht opravit, zvýšit o patro… a přidal půlměsíc.

A tady začíná zábava.

Proč má český zámek turecký srpek?
Legenda číslo jedna: předek Černínů byl vězněn v Turecku a půlměsíc je ironická památka ve stylu „bylo to… poučné“.
Legenda číslo dvě: hrabě si z Orientu přivezl krásnou Turkyni. Romantika, exotika, zakázaná láska.
A pak je tu třetí, nejstřízlivější verze: diplomatické cesty, archivní dokumenty a rozhodnutí v 19. století, že srpek tam prostě patří.

Ať už je pravda jakákoli, od roku 1829 tam půlměsíc sedí a dělá z Humprechtu exotického rebela mezi českými zámky.

Uvnitř čeká hlavní sál – šestnáct metrů vysoká elipsa s akustikou, která si s vámi ráda hraje. Zašeptáte slovo a ono se vám vrací šest až osm sekund. Jako by zámek měl potřebu si to ještě rozmyslet.

Ideální místo na svatbu.
Nebo na to, zakřičet „Miluji tě!“ a slyšet to zpátky víckrát, než jste čekali.

A pak jsou tu komíny. Čtyři. Ale jen tři krby.
Ten čtvrtý patří Krbníkovi – komínovému duchovi, co má rád saze, klid a nikomu neodpovídá. A také hnědá zámecká paní, elegantní přízrak s ochranitelskými sklony.

V roce 1913 se nad zámkem objevil kouř. Lidé ze Sobotky přiběhli hasit… a našli jen roj mravenců. Náhoda? Možná. Ale pověst tvrdí, že to temná paní zařídila schválně, aby zabránila skutečnému požáru.
Ochránkyně s lehkým smyslem pro humor.

Humprecht má i svou smutnou píseň – „Znám já jeden krásný zámek“. Nešťastná láska šlechtické dívky a prostého kováře, inspirace pro Fráňu Šrámka a možná i pro každého, kdo se tu někdy zadíval z ochozu do kraje.

Protože výhled odsud je jiný druh kouzla. Český ráj, Krkonoše, Ještěd. A pocit, že jste někde mezi pohádkou, legendou a realitou.

Humprecht není monumentální hrad.
Je to kouzelný letohrádek, co flirtuje s Orientem, miluje ozvěnu a schovává duchy v komínech.

Tak až tam půjdete – dívejte se nahoru.
A hlavně… nechoďte ke čtvrtému komínu bez zaklepání. Krbník prý nemá rád, když mu někdo ruší kávu.

Anketa

Kdybyste se na Humprechtu ztratili přes noc, co byste dělali?
Pátrali byste po tajemné zámecké paní a komínovém Krbníkovi
0 %
Čekali, jestli vám Krbník uvaří kávu
100 %
Psali romantické básně na ochozu
0 %
Utíkali… ale stejně byste se vrátili zpět
0 %
Celkem hlasoval 1 čtenář.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz