Článek
Když se mluví o slavných dystopiích 20. století, většina lidí si vybaví Orwellův román 1984 nebo Huxleyho Konec civilizace (Brave New World). Méně známé je, že oba tyto slavné příběhy mají staršího předchůdce.
Ruský spisovatel Jevgenij Zamjatin napsal už v roce 1921 román My – knihu, která byla na svou dobu tak provokativní, že v Sovětském svazu nesměla vyjít.
Přesto se její myšlenky rozšířily do světa a ovlivnily právě autory, kteří později vytvořili nejslavnější dystopie moderní literatury.
Spisovatel, který se nehodil do systému
Jevgenij Zamjatin se narodil roku 1884 v Rusku. Vystudoval lodní inženýrství, pracoval v Anglii a patřil mezi vzdělané intelektuály své generace. Zpočátku sympatizoval s revolučními myšlenkami, ale velmi brzy si začal všímat jejich nebezpečných důsledků.
Po bolševické revoluci se totiž začal formovat stát, který chtěl řídit nejen ekonomiku, ale i myšlení lidí. Literatura měla sloužit ideologii a spisovatelé měli psát „správně“.
Zamjatin s tím nesouhlasil.
Právě v této atmosféře napsal román My.
Svět, kde lidé nemají jména
Děj románu se odehrává v budoucím státě nazvaném Jednotný stát.
Je to společnost, která dovedla racionalitu do absolutního extrému.
Lidé zde:
- nemají jména, ale čísla
- žijí ve skleněných domech, aby je bylo možné neustále kontrolovat
- jejich denní režim je přesně naplánovaný státem
- i láska je regulovaná pomocí povolenek
Hlavní hrdina, označený jako D-503, je konstruktér kosmické lodi, která má rozšířit systém Jednotného státu do vesmíru. Věří v dokonalost tohoto systému a je přesvědčen, že lidé musí být šťastní, když je jejich život dokonale uspořádaný.
Jenže pak potká ženu označenou I-330.
A postupně začne pochybovat.
Strach z lidské svobody
Zamjatinův román není jen politickou kritikou. Je to především úvaha o lidské povaze.
V Jednotném státě totiž vládne jednoduchá logika:
svoboda přináší chaos
chaos přináší utrpení
proto je lepší svobodu odstranit
Stát proto nabízí lidem něco, co zní na první pohled lákavě:
dokonalý řád, bezpečí a předvídatelný život.
Cena je ale vysoká, člověk musí vzdát svou individualitu.
Inspirace pro Orwella a Huxleyho
Román My se do Sovětského svazu nikdy nedostal, ale vyšel v zahraničí. A právě tam si ho přečetli další autoři.
Mnoho literárních historiků se shoduje, že kniha výrazně ovlivnila:
George Orwella při psaní románu 1984
a také Aldouse Huxleyho při tvorbě Brave New World.
Podobností je překvapivě mnoho.
Například:
- svět řízený absolutní mocí státu
- kontrola soukromého života
- potlačování individuality
- hlavní hrdina, který začne pochybovat o systému
Orwell dokonce později přiznal, že Zamjatinův román znal a považoval ho za mimořádně důležitý.
Proč kniha působí tak aktuálně
Když Zamjatin román psal, nemohl znát dnešní technologie. Přesto některé jeho myšlenky působí až překvapivě současně.
V jeho světě existuje:
- neustálý dohled nad občany
- sběr informací o jejich životě
- snaha řídit společnost pomocí dokonalého systému
Dnes máme digitální technologie, algoritmy a sociální sítě, které dokážou analyzovat obrovské množství dat o lidském chování.
Samozřejmě nežijeme v Zamjatinově dystopii. Přesto jeho kniha připomíná otázku, která je stále aktuální:
kolik svobody jsme ochotni vyměnit za pohodlí, bezpečí a pořádek?
Zakázaná kniha
Sovětská cenzura román považovala za nebezpečný. Zamjatin se dostal do konfliktu s režimem a nakonec požádal o povolení odejít ze země.
Jeho žádost byla výjimečná, osobně ji schválil Stalin. Spisovatel odešel do Francie, kde roku 1937 zemřel.
V Sovětském svazu se román My oficiálně vydal až v době perestrojky, tedy více než šedesát let po svém napsání.
Literatura jako varování
Dystopie často nepopisují budoucnost doslova. Spíš upozorňují na tendence, které mohou společnost změnit.
Zamjatin napsal svou knihu na začátku 20. století, kdy se rodily moderní totalitní ideologie. Orwell ji rozvíjel po zkušenosti s diktaturami a válkou. Huxley zase varoval před světem, kde lidé ztratí svobodu ne násilím, ale pohodlím.
Možná právě proto tyto knihy přežily desetiletí.
Neříkají nám, jak bude budoucnost vypadat.
Ale připomínají, že každá společnost stojí před stejnou otázkou:
kolik svobody jsme ochotni obětovat ve jménu dokonalého řádu.
Zdroje a další čtení
Zamjatin, Jevgenij – My (Мы). Dystopický román napsaný v letech 1920–1921, poprvé vydaný v anglickém překladu v New Yorku roku 1924.
https://en.wikipedia.org/wiki/We_(novel)
Russia Beyond – The eastern origins of „Nineteen Eighty-Four“ (o vlivu Zamjatina na Orwella).
https://www.rbth.com/literature/2014/11/07/the_eastern_origins_of_nineteen_eighty-four_41233.html
New World Encyclopedia – Evgeny Zamyatin. Život autora a okolnosti vzniku románu My.
https://www.newworldencyclopedia.org/entry/Evgeny_Zamyatin
Open Culture – George Orwell Reviews We, the Russian Dystopian Novel.
https://www.openculture.com/2017/06/george-orwell-reviews-we.html
Vijesti – We and totalitarianism: the story of Zamyatin.
https://en.vijesti.me/news-b/culture/596897/we-and-totalitarianism-talk-about-zamatin
