Článek
Stát u svodidel, zatímco kolem burácí kamiony, je fyzickým ztělesněním samoty. Dokud se v zrcátku neobjeví světla, která neproletí kolem.
Jana tam stála v reflexní vestě, v ruce klíč na kola, se kterým si nevěděla rady. Sledovala stovky světel, která kolem ní bez zájmu prolétala jako světelné šípy. V dnešní době nás učí: „Nezastavuj, je to nebezpečné,“ nebo „Od toho jsou asistenční služby.“
Jenže asistenčka měla přijet až za hodinu a v mrazivém větru se Janě ruce třásly tak, že sotva udržela telefon. Cítila se jako neviditelný bod v moři lhostejnosti.
A pak jedno auto zpomalilo. Nebyla to žlutá dodávka s majákem, ale starý kombík. Vystoupil muž, beze slov si vzal klíč a za deset minut bylo hotovo. Jana, zvyklá na svět, kde se za všechno platí, automaticky vyhrkla: „Co jsem vám dlužna? Jak se vám revanšovat?“
Nečekaný dluh
Odpověď ji ale zastavila:
„Před lety mi v noci v lese došel benzín a úplně cizí člověk mi ho dovezl v kanystru. Řekl mi tehdy, ať to jednou oplatím někomu dalšímu, kdo bude mít smůlu jako já. Tak to dneska vyšlo na vás.“
Tento muž neopravil jen píchlé kolo. Opravil Janinu víru v to, že nejsme jen anonymní čísla v provozu.
Je to nepsaná společenská smlouva, kterou podepisujeme pokaždé, když nesešlápneme plyn a místo toho zapneme varovná světla a nabídneme pomoc.
Odvaha vystoupit z bubliny
Zastavit u krajnice vyžaduje v dnešním světě odvahu. Nejen tu fyzickou, ale i odvahu vystoupit ze své bubliny a risknout, že „ztratíme“ drahocenný čas pro někoho cizího. Ale právě tyto vteřiny „ztraceného času“ jsou tím, co dělá naši společnost civilizovanou.
Dálnice nás rozděluje rychlostí a plechem, ale lidskost nás znovu spojuje.
Pointa:
Až příště uvidíte v noci u krajnice varovná světla, vzpomeňte si, že možná nejde o opravu motoru, ale o opravu něčí víry v lidi.
Stáli jste někdy bezradně u krajnice a čekali na zázrak v podobě svítících reflektorů? Nebo jste to vy, kdo vždycky zastaví? Pomohla vám někdy „náhoda“, která měla tvář neznámého řidiče? Napište mi své příběhy z cest, věřím, že dálnice jsou jich plné.
