Článek
Sen egyptských faraonů vykoupený krví a marnivostí
Myšlenka spojit Středozemní a Rudé moře a ušetřit si tak tisíce kilometrů nebezpečné plavby kolem celého afrického kontinentu je stará jako pyramidy samy. Už staří egyptští vládci se pokoušeli kopat provizorní kanály, ale skutečnou technologickou revoluci přineslo až 19. století pod taktovkou francouzského diplomata Ferdinanda de Lessepse. Jenže tato oslava lidského pokroku a inženýrského génia byla od samého začátku vykoupena nepředstavitelným lidským utrpením.
Desítky tisíc egyptských dělníků, kteří byli na stavbu hnaní často násilím, kopali průplav v nelidském pouštním horku, bez moderní techniky, v podstatě jen holýma rukama a primitivními motykami. V prachu pouště propukaly brutální epidemie cholery a tyfu, které kosily pracující po tisících. Když se průplav v listopadu roku 1869 konečně za obrovské slávy otevřel, svět se doslova zmenšil.
Zahájení bylo tak velkolepé, že egyptský vládce nechal postavit novou operu v Káhiře a objednal u slavného Giuseppe Verdiho operu Aida. Evropa a Asie se staly přes noc sousedy a to, co dříve trvalo měsíce plavby kolem zrádného mysu Dobré naděje, najednou zabralo jen pár týdnů.
Slavnostní otevření v roce 1869 bylo triumfem lidské vůle nad přírodou. Císaři, králové a tehdejší smetánka slavili, zatímco v písku kolem průplavu ležely kosti tisíců bezejmenných dělníků. Tato daň za pokrok však navždy změnila mapu globálního obchodu.
Tepna, kterou neviditelně protéká váš každodenní život
V dnešní zrychlené době vnímáme Suezský průplav jako naprostou, neměnnou samozřejmost. Proplouvají jím desítky gigantických lodí denně. Vozí ropu z Perského zálivu, zkapalněný plyn, ale především obří kontejnery nacpané elektronikou, oblečením a spotřebním zbožím z asijských továren, které si s takovou lehkostí objednáváme z e-shopů. Je to globální tepna, která nikdy nespí, čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu.
Jenže právě v téhle naší bohorovné „samozřejmosti“ se skrývá obrovské nebezpečí. Jako lidstvo jsme v naší pýše zapomněli, jak neuvěřitelně úzká, křehká a zranitelná tato cesta ve skutečnosti je. Stavíme stále větší a těžší lodě, které se do průplavu sotva vejdou, a spoléháme se na to, že se nemůže nic stát.
Když se v březnu 2021 zasekla obří loď Ever Given, celý svět s úžasem sledoval, jak křehká je naše globální ekonomika. Jeden poryv větru v poušti dokázal vytvořit největší dopravní zácpu v dějinách lidstva a ohrozit dodávky zboží do celé Evropy.
Ever Given: Když se zastavil čas, peníze a lidská pýcha
V březnu roku 2021 dostal náš moderní, satelity řízený svět drsnou facku, která nás okamžitě vrátila na zem. Jedna jediná loď, čtyřsetmetrový ocelový kolos Ever Given, se kvůli silnému pouštnímu větru a nešťastné souhře náhod otočila bokem a doslova se zašprajcovala napříč celým korytem průplavu. Příď se zaryla do jednoho břehu, záď do druhého. A čas se zastavil.
Pouhých šest dní. Přesně takhle krátká doba stačila k tomu, aby se celosvětový obchod začal hroutit jako domeček z karet. Na obou koncích průplavu se okamžitě vytvořily kolony stovek lodí, které v lednicích vezly jídlo, živá zvířata nebo životně důležité součástky do automobilek. Regály v evropských obchodech začaly prořídlé signalizovat problém a ceny lodní dopravy vystřelily do astronomických výšin.
Celá naše vyspělá civilizace s umělou inteligencí a vesmírnými programy se tehdy bezmocně dívala na televizní záběry, kde se jeden osamocený bagr na břehu zoufale snažil odhrabat tisíce tun bahna od přídě téhle plechové nestvůry. Byl to neuvěřitelně komický, ale zároveň mrazivý pohled na naši vlastní zranitelnost.
Obrázky malého bagru vedle gigantické lodi zaplavily internet jako vtipné memy. Jenže v zákulisí šlo o miliardy dolarů tekoucí každou hodinu do stoupy. Tento pohled dokonale odhalil nahotu naší civilizace – stačí trocha písku a jsme bezmocní.
Lekce ze zranitelnosti: Žijeme na hliněných nohách?
Suezský průplav je dokonalým symbolem moderního světa. Tlačíme všechno na maximum – chceme víc zboží, chceme ho levněji a chceme ho hned druhý den. Stavíme lodě, které jsou tak obrovské, že mají problém manévrovat v historických cestách, ale odmítáme si připustit, že tyto cesty mají své fyzické limity. Suez nám ukázal, že naše síla a ekonomické bezpečí nestojí na neotřesitelných základech, ale visí na jednom úzkém příkopu uprostřed egyptské pouště. V naší pýše si myslíme, že jsme pány tvorstva, ale příroda a fyzika nás dokážou během vteřiny vyškolit.
Zablokovaný Suez donutil spoustu lidí poprvé přemýšlet o tom, odkud se vlastně věci v jejich domovech berou. Zjistili jsme, že tričko, telefon nebo kávovar putují přes půlku planety a jejich cesta závisí na klidu v jednom pouštním korytě.
Otázky k zamyšlení pro vás
Příběh o zablokování Suezu by pro nás neměl být jen starou historkou zpráv. Je to varování. Pamatujete si ještě na ty dny, kdy byl průplav neprodyšně uzavřený? Sledovali jste tehdy ten záchranný maraton? Přimělo vás to tehdy alespoň na chvíli přemýšlet o tom, jak moc jsme závislí na plynulém toku zboží z druhého konce planety?
Je podle vás v pořádku, že osud naší evropské ekonomiky a obsah našich peněženek visí na jednom takto zranitelném místě, nebo bychom měli začít hledat bezpečnější, lokální alternativy, i kdyby to znamenalo, že si za věci připlatíme? Věříte v nezničitelnost našeho moderního systému, nebo máte pocit, že žijeme v iluzi, kterou může kdykoliv rozbít další podobná nehoda?
Napište mi svůj názor do komentářů níže, nesmírně mě zajímá, jak se na tuhle globální závislost díváte vy! Pojďme to probrat.
Zdroje:
Encyclopaedia Britannica: Suez Canal (britannica.com)
Historie a význam průplavu.
World History Encyclopedia: Suez Canal (worldhistory.org)
Vznik a dopad na světový obchod.
Wikipedia: Suez Canal (en.wikipedia.org)
Souhrnný přehled.
BBC / Reuters: Ever Given incident (2021)
Zpravodajství o zablokování průplavu.
Hugh Thomas — Suez: The First Oil War
Historie konfliktů kolem průplavu.
Zachary Karabell — Parting the Desert
Příběh vzniku Suezského průplavu.
Děkuji všem, kteří si už aktivovali předplatné a pozvali mě na pomyslné kafe. Vaše podpora mi dává svobodu tvořit dál. Přidejte se k ostatním předplatitelům a odemkněte si texty, které jinde nenajdete. Vážím si každého z vás a děkuji za vaši přízeň!
