LGBTQ+ komunita se snaží až moc a je to spíše na škodu. Zahájení olympiády je toho důkazem

Za mých dětských let to bylo trochu jednodušší. Nebo mám alespoň ten pocit. V mém okolí se nenacházel nikdo, kdo by patřil mezi homosexuály nebo žil v jiném těle.

Necítila jsem tlak společnosti na to, abych se správně zařadila do škatulky, jako by snad být heterosexuální bylo nějaké stigma.

Na druhou stranu je to samozřejmě tím, že se lidé s jinou orientací museli skrývat a nemohli se veřejně přiznat, co cítí.

Jsem za to velmi ráda, že dnes nemusí lidé potlačovat své pocity, a tedy nedochází tolik ke zbytečným sebevraždám způsobených popíráním toho, kým jsme.

Nevadí mi žádné menšiny (ani většiny), pokud se umí chovat. Jakmile chování překoná pro mě únosnou mez, je mi úplně jedno, zda je daná osoba hetero, homo, pansexualní, bílá, tmavá… Prostě je to pro mě v tu chvíli osoba, která se chová nevhodně.

Máme kousek od baráku takový specifický klub. Chodí tam lidé, kteří mají rádi různé techniky a kteří nejsou zcela vymezení. Tento klub mi vůbec nevadí, je nenápadný a nevidím jediný důvod, proč by mi mělo vadit, co se děje za zavřenými dveřmi.

Co mi ale vadí je to, že si někteří návštěvníci nejspíše řekli, že jejich chování je normální a musí ho přijmout lidé kolem. Vysvětlovat mým dětem, proč kolem nás prošli dva pánové v černé kůži, přičemž ten jeden leze po čtyřech, je na vodítku a v puse má roubík? To už mi vadí a hodně.

Ano, žijí ve světě, kde se toto chování vyskytuje a samozřejmě, že jednou se s ním setkají, ale opravdu jsem to musela vysvětlovat tehdy čtyřleté dceři?

Stejně tak nechápu důvod, proč musím dětem vysvětlovat LGBTQ+ pojetí Poslední večeře, kterého jsme byli svědky při zahájení olympiády v Paříži.

Naprosto souhlasím s tím, že lidé musí pochopit, že ne všichni musí být stejní. Naprosto chápu, že je třeba, aby byla komunita vidět, protože jedině tak dosáhnou svých práv.

Občas ale právě tyto snahy vedou ještě k větší nenávisti. Je normální být „jiný“, než jsem já. Je normální mít i přes to všechna práva.

Ale posadit se polonahý na talíř před celý svět, obklopený svými draq qeen? Omlouvám se, ale to už je moc. Chápu, že ve světě, jakým je například zmíněný klub, je toto normální, ale pro svět okolo toto nemusí být příjemné sledovat.

A pokud chtějí lidé z této komunity světu dokázat, že jejich životní styl je normální a v pořádku, neměli by do svých projevů zapojit více sebereflexe? V rámci přípravy olympijského výjevu totiž sebereflexe očividně chyběla.

Jsou to právě tyto veřejné projevy, které zvyšují nenávist vůči komunitě a brání politikům, aby změnili zákony a dali všem osobám stejné právo na manželství a rodinu.

Zdroje: autorský článek, Twitter