Článek
Série mají tendence upadat a ve snaze překonat předchozí díly mohou být až absurdní. Ačkoliv nerada haním Harryho Holea, tak on a Jo Nesbø jsou toho zářným důkazem.
Vrchní inspektor Armand Gamache ale nemusí dělat žádné nereálné akce, aby každý další díl čtenáře vtáhl do děje.
Autorka zvolila nejlepší možné řešení
Gentleman každým coulem, který zvládá náročné životní situace a vy za něj u čtení křičíte na postavu, která vás svým chováním vytáčí, zatímco on je trpělivý a milý.
Nový díl ale přináší změny a čtenář poprvé zažije svého oblíbeného hrdinu v situaci, kdy své emoce už nezvládá.
V posledním díle Lepší člověk se čtenáři loučili s manželi Gamachovými ve chvíli, kdy se jim do Paříže stěhovalo druhé dítě, dcera Annie.
Odchod byl pro manžele o to těžší, že v Paříži už bydlí jejich syn Daniel a Armandovi odcházel jeho věrný partner Jean Guy.
Dynamika těchto dvou postav byla tím, co hnalo sérii kupředu a já jsem byla velmi napjatá, jak chce autorka tuto mezeru zaplnit.
Naštěstí zvolila nejlepší možnou variantu a Jeana Guye nahradila Jeanem Guyem.
Gamachovi přilétají do Paříže, aby zde byli pro svou dceru Annie, která má každým dnem rodit.
A právě zde, daleko od domova, se čtenář vrací do dětství vrchního inspektora, které trávil v Paříži se svým kmotrem Stephenem Horowitzem.
Člověk, který se stal Armandovi druhým otcem, se zaplete do spletitých lží, které vedou ke smrti jednoho člověka a k nehodě, při které je Stephen vážně zraněn před zraky celé rodiny Gamachových.
Daniel řekne otci pravdu
Ve spletitém příběhu plným intrik, kdy až do konce nevíte, kdo je ten hodný a kdo zlý, se najde čas i na rodinná traumata.
Celou knihou se totiž prolíná komplikovaný vztah otce se synem Danielem. Během několika hádek se čtenář, a vlastně i otec, dozvídají, proč se Daniel od svého otce odtahuje.
Teprve velmi silný zážitek přináší čtenáři, který má chuť Daniela profackovat, velké uspokojení na konci knihy, kdy citlivější povahy možná i silou konfliktu ukápnou slzu.
Citlivý Jean Guy
Jean Guy Beauvoir během celé knihy prožívá několik velmi těžkých chvil a skoro až záchvatů paniky kvůli dceři, která se mu má narodit.
Po všem, čím tento hrdina přišel, může čtenáře napadnout, že autorka udělala z oblíbeného hrdiny tak trochu úzkostlivého sraba.
Tyto pasáže pochopí čtenář až na konci, když Jean Guy chová svou narozenou dceru a vše do sebe zapadne.
Závěr? Prostě skvělý!
Kniha byla skvělá a její přečtení mi zabralo celou noc. Nešlo se od ní odtrhnout, chtěla jsem stále více a více.
Emotivní konec na pár stránkách pojme odpojení Stephena od přístrojů, narození vnučky a vyústění konfliktu mezi otcem a synem. Takže nenechá čtenáře oddechnout až do posledního slova.
