Článek
Setkali jste se někdy v médiích s článkem, ve kterém by se psalo, že matka šla sama s dětmi ven a dítě se utopilo? Samozřejmě se to stát může, ale já osobně jsem se s takovým článkem nesetkala.
Naopak tragických úmrtí, u kterých bylo více dospělých než dětí, těch je bohužel mnoho.
Tragédii většinou předchází věta "kouknete mi na něj"? O pár minut později pak přichází věty typu „já myslel, že ho hlídáš ty“.
Syndrom sdílené odpovědnosti
Psychologové a odborníci na bezpečnost se shodují, že jedním z hlavních důvodů je tzv. difuze odpovědnosti. Poprvé byl tento fenomén popsán po smrti Kitty Genoveseové. Minimálně 38 lidí mohlo zachránit její život, kdyby si nemysleli, že to udělá někdo jiný.
Tento fenomén je znám i z jiných oblastí, například při dopravních nehodách, kde svědci nezasáhnou, protože očekávají, že pomůže někdo jiný. U dětí však může mít fatální následky – pád z výšky, utonutí nebo jiné neštěstí mohou nastat během několika vteřin nepozornosti.
Tragédie během oslav a setkání
Nejčastěji k těmto událostem dochází během rodinných oslav, pikniků nebo dovolených, kdy je kolem dítěte více příbuzných. Každý se věnuje rozhovoru, jídlu nebo jiné činnosti a dítě se může nepozorovaně vzdálit nebo dostat do nebezpečné situace.
Stalo se mi to také a dodnes děkuji všem těm andělům strážným kolem dcery. Byly jsme velká skupina matek s dětmi na pronajaté chatě. Už po příjezdu jsem s nelibostí sledovala jezírko, které se za chatou nacházelo. Naštěstí bylo oddělené od chaty dveřmi, které jsme se domluvily, že budeme zamykat.
Potřebovala jsem na záchod a zahlásila tuto informaci do davu s prosbou, ať kouknou na mou 1,5 letou dceru. Neoslovila jsem nikoho konkrétně, pár lidí kývlo a já odešla.
Po návratu jsem zjistila, že dcera není na dvorku a že dvířka k jezírku jsou otevřená. Našla jsem jí u vody, jak se snaží vytáhnout čepičku, kterou tam hodila. Pár minut mě dělilo od události, která mohla dopadnout tragicky.
Byla jsem naštvaná! Kdo nechal otevřeno? A proč jste nikdo nehlídal? Protože jsem neřekla konkrétní jméno.
Kdo konkrétně hlídá?
Odborníci doporučují jednoduché, ale účinné pravidlo: určit vždy jednu konkrétní osobu, která má dítě na starosti. Nestačí říct: „Dívejte se na něj všichni.“ Je potřeba jasně určit, kdo má v danou chvíli zodpovědnost.
Předejít tragédiím lze také drobnými změnami v přístupu. Nejde jen o fyzický dohled, ale i o vytvoření prostředí, kde je riziko nehody co nejnižší. Zajištění bazénů, zamykání dveří do nebezpečných prostor, odklizení ostrých předmětů nebo léků mimo dosah dítěte by měly být samozřejmostí. Viz mu příběh, kdy stačilo, aby byly zavřené dveře, jak bylo dohodnuto.
Myslete na to hlavně nyní, kdy se blíží období grilovaček a koupání. Hlídá vždy jedna konkrétní a vámi určená osoba.
Zdroje: Wikipedia
