Článek
Měl jsem starou šunku, tak šestiletou, ale podstatné na tom je, že šlo o šunku. Kolo to nebylo špatné, ve své cenové, ale při denním dojíždění do práce už začalo jezdce - mne - tížit, brzdit (si věřím) a vlastně mne pomalu ježdění štvalo. Tím jak ta šunka byla lacinější, tak komponenty často zlobily, bylo často třeba je seřizovat, kupovat nové díly a … prostě trochu otrava.
Začal jsem se poohlížet po něčem novém. Padly mi do oka gravely (štěrk nebo také lidově štěrkolet -trochu divný); Pro upřesnění, to první kolo bylo MTB. Bylo? Ale asi ano, i když v té cenové hladině 20k spíš takový lesní prdítko na občasné poskočení na kořínku; Ty gravely, abych se zas vrátil zpátky, mne hlavně nachly z toho důvodu, že odpovídají mému druhu cest.
Jezdím hlavně do práce a ta je uprostřed Prahy, takže silnice a jezdím ze satelitu, takže hlavně silnice. Samozřejmě, jsem kluk zvědavý, tak se snažím během cesty prošmějdit každý kousek lesa, který se jen objeví v cestě. Znáte Kunraťák - kunratický les? Ne? Skvělý les na objevování cestiček v lese. Znáte modřanskou rokli? Totéž. Kamík, Hodkovičky, Děvín, Hostivař, Milíčák, Šárka, Komořany, Točná, Chuchelský háj, Prokopák, Košíře, Hvězda, Lysolaje. Mohl bych pokračovat. Chci tím říct, že k prošmejdění je v Praze lesních příležitostí tolik, že vám to vystačí na několik let ježdění. Praha je na lesy skvělá. Ale nejsou to jen lesy. Máme tu i spoustu krásných čtvrtí, které stojí za to projet a prohlédnout.
Tak tedy ty druhy cest a gravely. Cesty jsou to rozmanité ovšem právě na MTB jsou někdy až moc silniční. V tu chvíli přichází právě to zbytečné trápení. Vysvobozením jsou, zdá se, právě ony gravely.
No nebudu to protahovat. Takové kolo jsem si vyhledal, objednal - celkem nadupaného macíka, samý karbón v rámu, ráfcích, sedlovce, řidítkách a kdejaké jiné vychytávky. Orbea to je a Terra se jí říká konkrétně - hodně dlouho čekal…
Taková malá vsuvka. Docela rád a skoro bych řekl, že až závislostně rád, mastím segmenty v aplikaci Strava. Někdy se o tom možná rozkecám, ale tyhle segmenty - to je mor, závislost, zábava, soupeření, radost. Ve zkratce - to moje staré kolo na ně už nestačilo.
... čekal a čekal a nakonec se dočkal.
Je to neuvěřitelné! Je to lehké! Je to pružné! Dvě šlápnutí a kolo má téměř okamžitě - díky těm karbonovým ráfkům svou rychlost. Namáhavost jízdy je tak mizivá při stejném terénu.
Něco to stálo, ale řekl bych, že to smysl má. Pro mne. Pro někoho, kdo na tom sedí denně a sedí na tom v onom dni 2 h. Dokonce si myslím, že se mi zvýší průměrná rychlost a to při mé vzdálenosti a času cesty může znamenat i dvakrát denně pět minutek. A to je dost vážení. To znamená týdně 30 - 50 minut. Měsíčně kolem dvě a půl hodiny! To je dost. Samozřejmě to také může znamenat, že budu jezdit oklikou a neušetřím ani chlup toho, co jsem tak pracně spočetl. Ale můžu a to mi stačí.
