Kafilérka v české krajině? Nikoliv, je to nezákonné myslivecké újediště!

Přicházíte na místo v lesích v CHKO, kde se před vámi na louce objeví několik mysliveckých zařízení, posedů (kazatelen). Až k nim vedou vyjeté koleje od terénního auta a ještě trošku dále. Přibližně 50 metrů od posedu vyjeté koleje v trávě, kde vytváří jakousi smyčku a u ní nacházíte hromady masitých zbytků z hospodářských zvířat nebo i jejich celé kusy. V lese a na louce kolem spousta částí těl zvířat, kostí, páteří a lebek. Dosti děsivé místo a přímo v chráněné krajinné oblasti. Spíše si tam člověk připadá jako v kafilérce a při pohledu na zákrmové místo a vnadiště zároveň vidíte spíše krmivo vhodné pro čuníka v chlívku a ne pro volně žijící živočichy.

Podívejme se z blízka na další problém naší krajiny a tím je vnazení zvěře. Takovým místům říkají myslivci vnadiště a pokud jsou tam masité návnady, tak je to újediště. To znamená místo, kde najdete před posedem mrtvá zvířata celá nebo jejich kusy. Často dosti smrduté a hygienicky závadné místo. Naleznete tam vnitřnosti, leklé ryby, kusy zvířat, hlavy, nohy, kůže, pařáty drůbeže, králíky, občas zastřelená liška, či pes nebo kočka, někdy celé uhynulé ovce, či jejich kůže. To vše v různém stupni rozkladu. K čemu to slouží?

Myslivci tvrdí, že tím vnadí divoká prasata, která je nutno střílet kvůli prasečímu moru nebo kvůli jejich přemnožení. Co myslíte, dává to logiku? Právě taková místa jsou semeništěm nákaz, kde se zvířata shromažďují a předávají si parazity i nemoci, jako klidně ten prasečí mor. S polskými rangery na Global Ranger Congress 2023 na Azorech jsme právě diskutovali tento problém, který mají též v Polsku, poněvadž i zde je silná myslivecká lobby a chová se podobně neomaleně jako u nás. Dokonce přišla řeč i na problém, kdy myslivec a zároveň chovatel či zaměstnanec u hospodářských zvířat chodí ve stejné obuvi do lesa, kde vyváží nevhodné krmivo či masité zbytky z hospodářských zvířat. Tím způsobuje hrozbu přenosu chorob na zvířata divoká nebo zpětně domestikovaná. Jak? Přenosem virů, bakterií a nákaz na podrážkách bot a pneumatikách aut. Tedy z prasečáku do lesa nebo naopak. Když pominu nelogiku a hrozby přenosu nákaz, tak bychom měli vědět, že vnazení zvěře na masité návnady je nelegální.

Podle Veterinárního zákona 166(1992 Sb. § 40, odst. 4) je jasně definováno, jak se má s kadáverem zvířete zacházet a jak ho zlikvidovat.

§ 40

(1) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; … Není-li stanoveno jinak, jsou povinni:

(4) Nerozhodla-li Státní veterinární správa z nákazových důvodů jinak, může chovatel v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, z druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6) z třídy savců, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koňovitého může chovatel neškodně odstranit zahrabáním sám na svém pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

Tedy jednoduše řečeno, není možné kadávery zvířat a jejich části těl vyvážet do lesa či před myslivecké posedy! Pokud tak někdo učiní, spáchá přestupek. Pojďme se na tyto přestupky podívat, včetně sankcí a pokut, které přestupci hrozí:

Hlava X, Přestupky,

§ 71, Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

m) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele nebo osoby zacházející se živočišnými produkty stanovenou v § 40 odst. 1, 3 a 4.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do:

b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) až v) a y),

§ 72, Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

j) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 39 odst. 3 a 4, § 39a odst. 2 a 3, § 40, § 41 odst. 1 až 4, § 42 odst. 3, 5, 6 a 8, § 48a odst. 5, § 56b, § 64a odst. 2 a 3 nebo v § 64b odst. 1 až 3, nebo vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost jako soukromý veterinární lékař, ačkoli nesplňuje požadavky stanovené v § 60,

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do:

c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) a x),

Z toho vyplývá, že pokud myslivec či chovatel zvířat pochybí jako fyzická osoba a je usvědčen z vyvážení masitých zbytků a kadáverů zvířat do krajiny, tak může dostat pokutu za újediště až 50 000 Kč a jako osoba právnická, tedy myslivecký spolek, či zemědělské družstvo či firma až 500 000 Kč.

Pokud by však chovatel, či myslivec vyvezl do lesa pod posed či mimo něj kadáver hospodářského zvířete, které uhynulo na základě nakažlivé nemoci, tak se dopouštějí trestného činu dle Trestního zákoníku.

Podívejme se tedy na Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. a jeho § 306

Šíření nakažlivé nemoci zvířat

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.

Tady jednoznačně vidíme, že naše zákony na tuto problematiku myslí, ale zatím není běžné, aby byli osoby takto zákony porušující vedeny k odpovědnosti, což je zásadní chyba Krajských veterinárních správ. Tuhle problematiku by měla řešit též Myslivecká stráž, ale to je naprostá utopie. Jednoznačně by se tím měla zabývat Stráž přírody a spolupracovat s KVS, ale též tomu tak není, poněvadž velmi často není zájem, aby strážci přírody pod Krajskými úřady šlapali na krk myslivcům, ale časy se pomalu mění a s ní i mnozí strážci přírody. Mimo jiné to můžeme řešit i jako normální občané nebo neziskové organizace. Pokud se shodneme na faktu, že les a příroda není hnojník ani kafilérka, tak můžeme takové protiprávní jednání hlásit. Ať už se jedná o podezření na přestupek či trestný čin, tak je to řešitelné. Jak a kdo se tím zabývá v terénní akci, aniž byste ztráceli čas s úřady?

Výjezdovka Prevence environmentální kriminality

Spolek Justice for Nature (Spravedlnost pro přírodu) se touto problematikou intenzivně zabývá a snaží se přimět úřady, jako je Krajská veterinární správa, aby jednaly a nezůstávaly v této problematice nečinné! Terénní výjezdový tým Prevence environmentální kriminality vznikl proto, aby usnadnil lidem takové situace a nálezy řešit a vytvořil most mezi veřejností a mnohdy liknavými úřady. Je třeba si uvědomit, že úředníci KVS nebo KÚ odborů životního prostředí nefungují tak, že budou pátrat v krajině po takových nálezech. Ti konají, až je taková událost oznámena. Výjezdovka PEK lidem usnadní spoustu času a nervů i nepříjemností se sousedy a řeší to za nespokojeného občana, který už má takových činů plné zuby, ale bojí se jednat.

Mobilní aplikace Spravednost pro přírodu - Hlášení nálezu

Z těchto důvodů existuje také mobilní aplikace pro Android s názvem Spravedlnost pro přírodu - Hlášení nálezu, kde lze velmi jednoduše mrtvá zvířata, újediště a podezřelé masité návnady hlásit a tým PEK na to bude reagovat a řešit po své linii, aniž by lidé museli ztrácet čas a dělat si zle mezi sousedy.

Aplikace „Hlášení zelené kriminality“ zde:

https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.artusenko.justicefornature&fbclid=IwY2×jawG2zd5leHRuA2FlbQIxMAABHd5eC3pmBixESIzNl1R2Tb9qJJJHdm5_I1zrdrI7VADpq-nbhtvGY28pDQ_aem_fmctkvB4bfPiag0A54_bIw

Stáhněte si aplikaci a můžete se zapojit jako dobrovolní hlídkaři v krajině a odesílat nálezy skrze aplikaci.

Proč by nás to mělo zajímat?

Četné nálezy masitých návnad a kadáverů zvířat nejsou vždy pouhým pochybením a porušením Veterinárního zákona nebo Trestního zákoníku. Může se jednat o ryzí úmysl ublížit zvířatům. Často se jedná o myslivecké újediště, na které lesa páni lákají malé a velké šelmy, či dravé ptáky, kde je střílejí. Důvod? Zbavují se tak své „konkurence“, tedy zvířat, která škodí zájmům myslivosti, jak rádi říkají „škodné“. Máme však podezření, že je to jeden ze způsobů lovu, při kterém někteří mohou tiše likvidovat v krajině vlky a rysy, tedy zvláště chráněné živočichy.

Dalším problémem je, že se může jednat o otrávené návnady, do kterých je napuštěn prudký nervový jed karbofuran. Tento jed je od roku 2008 zakázán v celé EU, ale je stále používán pro likvidaci malých šelem jako jsou lišky, lasičky, jezevci, tchoři, či kuny, krkavcovití ptáci a další „škodná“. Tímto způsobem rybníkáři zabíjejí též zákonem chráněné vydry říční. Máme podezření, že by takto mohli někteří chovatelé likvidovat také vlky. Právě travičství velmi výrazně přispívá k úbytku dravých ptáků, kteří jsou touto trestnou činností výrazně zasaženi. Touto problematikou se dlouhodobě zabývá Česká společnost ornitologická (ČSO).

Hrozba pro vaše psy i kočky

Trávení zvířat kriticky ohrožuje též vaše psy, kteří mohou na procházce narazit na takovou otrávenou masitou návnadu dříve než si jí všimnete a přímo přes očima se vám otráví a vy budeme v hrůze sledovat, jak se vám váš čtyřnohý kamarád udusí v křečích před očima. Takto totiž působí jed karborfuran. Jedná se o závažnou kriminalitu usmrcování a týrání zvířat s použitím zakázaných látek. Stejně tak umírají i kočky domácí, ale zde bychom měli mít na paměti, že zrovna kočky páchají v přírodě velké škody na biodiverzitě a měli bychom je mít pod kontrolou. Ani to však neopravňuje nikoho tato domestikovaná zvířata trávit!

Jak to řešit?

Pokud vás tato problematika štve a neztotožníte se s těmito způsoby jednání v naší společnosti a krajině, je možné spolupracovat s výjezdovým tým PEK, který bude reagovat na vaše hlášení přes mobilní aplikaci nebo na emailovou adresu: pek@justicefornature.org a telefon: +420 733 744 277. Jeho vedoucím je terénní pracovník JfN, Jan Suchý, který úzce spolupracuje s psovodkou ČSO paní Klárou Hlubockou. Ideální však bude vše hlásit přes mobilní aplikaci nebo na telefonu, abychom neztráceli čas přes emailovou komunikaci. Takto bude PEK schopen operovat na vaše hlášení po celé České republice a bude záležet na dosahu, ale vše je řešitelné.

Je mimořádně důležité, aby veřejnost přestala tolerovat týrání a zabíjení zvířat, chráněných živočichů i svých mazlíčků. Jedná se o závažnou environmentální kriminalitu, či přestupky, které ohrožují nejen zvířata, ale i naše psy, kočky a dokonce i děti.

Když to celé uzavřeme, tak zde máme jasné problémy. Nevhodné přikrmování a vnadění zvěře, masitá újediště a trávení zvířat. Většina těchto skutečností se točí kolem myslivecké komunity a je nejvyšší čas, aby si ve svých řadách udělala pořádek, či aby vznikl mechanismus, který je bude kontrolovat a hnát k odpovědnosti lépe, než-li jejich vlastní myslivecká stráž. Tím mechanismem může být právě neziskový sektor ve spolupráci s KVS, strážci i ochránci přírody a policií. Klíčem však bude uvědomělá a aktivní veřejnost. Mimořádně důležití jsou pejskaři, kteří nejčastěji na taková místa narazí díky svým čtyřnohým přátelům.

Právě příští měsíc začíná každoročně travičská sezóna a bude trvat přibližně do května. Lidé by měli být připraveni a informováni o blížících se hrozbách. V případě podezřelých nálezů mrtvých zvířat v krajině, včetně návnad tvořených hospodářskými zvířaty a kadávery drůbeže, či kousky masa, je dobré vědět, na koho se obrátit a k tomu slouží nová mobilní aplikace Hlášení zelené kriminality.

Stačí se jen připojit k PEK (https://www.justicefornature.org/prevence-environmentalni-kriminality).

Zdroj: Výjezdový tým PEK operuje v krajině od roku 2023 a před tím byly aktivní Občanské hlídky proti jedům v krajině od roku 2020. Veškeré informace jsou poskytnuty členy výjezdového týmu PEK.