Článek
Kostarika je environmentální fenomén, poněvadž jako první země dosáhla na uhlíkovou neutralitu, aspoň tak hovoří vládní zelená propaganda. Skutečně její získávání energie není z fosilních paliv a čerpá z geotermální energie, větrných a vodních elektráren, ale na druhou stranu nemá zvládnutý odpadový systém, třídění odpadu a jeho recyklaci.
Je to země, která má 30 % území státu pod ochranou jako národní bezzásahové parky. Vstupy do parků jsou zpoplatněné, nesmí se zde lovit, krmit divoká zvířata, dělat si s nimi selfiečka či kácet stromy. Dalších přibližně 12 % území tvoří státní či soukromé biosférické rezervace. V celé Kostarice je zákaz lovu zvířat na souši, což je úžasné, ale v oceánu to neplatí, což je nedostatkem zákonů, které poněkud pozapomněly na lov formou sportovního rybolovu. Právě tento diskutabilní koníček přitahuje velké množství Američanů, kteří sem létají za rybolovem mečounů, tuňáků a dalších mořských zvířat.
Dalším fenoménem Kostariky je zákaz cirkusů se zvířaty a zoologických zahrad. Lov a zajetí zvířat zde není přijatelné, stejně jako kácení lesů. Toť rajská hudba pro člověka, který miluje přírodu a respektuje zvířata. Jsme schopni takovou energii někdy přijmout v Česku? Jako třeba Česká republika bez myslivosti, bez cirkusů se zvířaty nebo bez zoologických zahrad? To by byla společenská změna, nemyslíte?
Oceán je nedoceněný ekosystém nejen v Kostarice, ale na celém světě. Je nejvyšší čas začít brát jeho ochranu skutečně vážně.
Justice for Nature v Kostarice
V roce 2021 zavítali do Kostariky členové české neziskové organizace Justice for Nature a během několika let zde s přispěním sponzora pana Karla Rybáčka z Prahy vybudovali pralesní biosférickou rezervaci Green Life o rozloze 156 hektarů, projekt Blue Life s programem Oko oceánu na monitoring velryb s lodí The Spartan, provádějí monitoring jaguárů amerických ve čtyřech národních parcích a organizují zde dobrovolnické programy.
„Důvodem naší aktivní činnosti v ochraně přírody v Kostarice je skutečnost, že zde existuje v nemalé míře pytláctví a my se zaměřujeme na jeho odhalování v terénní akci,“ sděluje s nadšením Milan Jeglík, předseda Justice for Nature. Tohle je totiž činnost této české organizace na mezinárodní úrovni, která se odehrává nejen v Kostarice v pralesích a na oceánu, ale též na Sumatře, na Slovensku a Česku.
Máme jenom jeden svět
„I přes fakt, že si mnoho lidí myslí, že chránit přírodu v zahraničí není náš český problém, tak je to velký omyl. Planeta Země je jeden velký celek a my jsme jeho součástí, aniž by záleželo na tom, jaký máte pas,“ odpovídá s úsměvem Zuzana Koloušková, místopředsedkyně Justice for Nature.
„Vzhledem k faktu, že jsme součástí mezinárodního obchodu, tedy se do Česka dováží zboží lodní nákladní či leteckou dopravou, cestujeme, konzumujeme na globální úrovni, mnoho lidí jí mořské plody a potraviny ze všech koutů planety, tak nám nepřísluší přehlížet mezinárodní ochranu přírody a biodiverzity, poněvadž jsme v tom namočení až po uši,“ pokračuje Zuzana Koloušková.
Drancování kostarického přírodního dědictví oceánu
Právě Kostarika není úplně ideální příklad, co se ochrany podmořského světa týká. Kolem 70 % všech ulovených ryb a dalších mořských živočichů v kostarických vodách putuje do zahraničí, kde bobtnající poptávka po mořských rybách doslova rabuje podmořský svět. Byť je tato země světovým vzorem v ochraně přírody na souši, tak je pátou nejhorší zemí, co se lovu žraloků pro ploutve týká, což je alarmující. Velmi významně se na tomto problému podepisuje stávající vláda a samotný prezident.
Mořské želvy se stávají obětmi průmyslového rybolovu a končí svoji pouť jako vedlejší úlovek v rybářských sítích.
Pokud by se Kostarika dokázala vypořádat s tímto stínem průmyslového rybolovu, včetně rybolovu sportovního, stal by se z ní světový environmentální zeleno-modrý fenomén! Budeme jí držte palce a Justice for Nature se na této cestě bude též aktivně angažovat se svými projekty Green Life a Blue Life. Vzhledem k popularitě Kostariky mezi Čechy, kteří sem rádi míří na dovolenou nebo zde kupují nemovitosti, by bylo fajn, kdyby se i tito lidé z Evropy více zajímali o skutečnou ochranu divoké přírody v této nádherné středoamerické zemi a nepřijížděli sem pouze za konzumem či únikem z evropské reality. Kostarika si totiž zaslouží mezinárodní spolupráci na ochraně přírody, poněvadž se jedná o světový environmentální model v ohrožení.
