Článek
Cestování je vášeň a touha poznávat, z níž se dnes stal často zničující konzum, jehož výsledkem je turistický průmysl. Lidé se vydávají na cesty s různými pohnutkami, ale my se nyní vydáme po stopách jednotlivců, jejichž motivací je chránit přírodu a divoká zvířata a touha po poznání pralesů a oceánu. Tato nevšední cesta nás zavede do Střední Ameriky do Kostariky do soukromé české pralesní rezervace Green Life, do oceánského centra Blue Life, na palubu monitorovací motorové jachty The Spartan a do několika národních parků, v nichž dobrovolníci pomáhají rangerům. Našimi průvodci budou lidé, kteří zasvětili svůj život divoké přírodě, její ochraně a vzdělávání lidí o nutnosti ji bránit před těmi, kteří jí ubližují.
Být dobrovolníkem v ochraně přírody na mezinárodní úrovni není jen tak. Rozhodně to není zdarma. Člověk si zaplatí letenku a ještě za tří týdenní pobyt s ubytováním, jídlem a programem, jehož součástí je i práce. Pro mnohé lidi nepochopitelná energie a speciálně u nás v Česku časté odmítání. Naše malé české: „Zadarmo ani kuře nehrabe,“ toť negativní stránka věci naší společnosti. Ve světě je to však standart a mnohde velmi uznávaný, který se často objevuje v životopisech lidí, ucházejících se o lukrativní práci. Být dobrovolníkem je cool a v ochraně přírody dvakrát tolik.
Jaká je činnost dobrovolníků?
V deštném pralese se čistí stezky, opravuje se terénní základna, provádí se monitoring s fotopastmi nebo se chodí na hlídky. U oceánu je to zejména o monitoringu mořských savců na palubě lodi The Spartan, čistění pláží a mangrovových lesů od naplavených plastových odpadků, noční hlídková činnost podél hranic národního parku Santa Rosa, monitoring jaguárů a práce v oceánském centru u Tichého oceánu. V národních parcích je to o manuální práci, která je odměněna nádherným poznáním kouzelných míst v divočině. Seznámení se s prací rangerů a realitou kostarické ochrany přírody většinu lidí přivede na myšlenku, jak více pomoci. Je to silný příběh!
Dobrovolnictví by se dalo nazvat cestováním 21. století. Vydáte se na dalekou cestu nejen za poznáváním, ale též se stanete užitečnými v ochraně přírody. Seznámení se s prací skutečných rangerů, objevování horských pralesů, suchých tropických lesů, pobřežních mangrovových lesů, podmořského světa a osobní účast na ochranném a výzkumném monitoringu mořských savců či jaguárů, to jsou zážitky, které se jen tak nezažívají. Je to síla!
Naše společnost má na výběr. Buď budeme respektovat lidi, kteří přírodu chrání nebo je budeme dehonestovat a zesměšňovat. Faktem však zůstává, že víme úplně všichni, že ochrana přírody důležitá je, tedy není o čem diskutovat. Pro mnoho lidí je nepochopitelné, že někdo letí na druhou stranu světa pomáhat v ochraně přírody a je schopen takové lidi hejtovat, ale přitom mu nevadí, že jiní letí za bezbřehým konzumem se sobeckými pohnutkami, které ničemu nepomohou a přírodu ničí. Budeme si muset vybrat, zda chceme respektovat morální a smysluplná rozhodnutí druhých býti užiteční v ochraně přírody nebo zda budeme dělat vše pro zmar tohoto světa. Je to na každém z nás, ale faktem je, že si každý dobrovolník v ochraně přírody zaslouží respekt a uznání celé společnosti, stejně jako rangeři národních parků, kteří stojí v ochraně divočiny v první linii a my jim můžeme pomáhat.