Článek
Zatímco se drtivá většina lidí zaměřuje na záchranu jediné nemocné a uvíznuté velryby, které je věnována masivní mediální pozornost, tak se ve světových oceánech odehrávají mnohem zásadnější dramata ve vztahu k mořským savcům a jejich existenci. Ročně umírá na střety s nákladními loděmi a po posekání lodními šrouby přibližně 20 000 velryb, stejně tak uhyne v důsledku na zamotání se do rybářských lan a sítí kolem 300 000 kytovců, z toho desítky tisíc velryb ročně. Komerční lov velryb pokračuje a to i přes fakt, že je od roku 1986 zakázán na základě moratoria o zákazu lovu velryb, na čímž dohlíží International Whale Commission (IWC), jejíž součástí je též Česká republika a každoročně hlasuje proti obnovení lovu velryb. Víte kolik bylo v roce 2025 uloveno velryb? Japonci zabili 293 velryb, Norové 429 a Island toho roku žádnou. Jsou to poslední tři země, které loví velryby pro komerční účely.
Hrozbou pro velryby však není jen jejich zabíjení, ale též úbytek její potravy. Mají to za následek klimatické změny, tedy změny teploty mořské vody, ale též masivní lov krilu v sektoru 48 u Antarktidy. Zde operuje 10-12 obřích rybářských lodí, které ročně vyloví z chladných vod Jižního oceánu obrovské množství potravy pro velryby a nejenom je. Jen v sezóně 2024/2025 byl proveden rekordní výlov v hodnotě 620 000 tun krilu , což je celkově povolený limit CCAMLR pro oblast 48. Poprvé v historii byl limit dosažen a musel být předčasně ukončen. 518 568 tun bylo vyloveno již za prvních 7 měsíců! Současný odhad celkové biomasy antarktického krilu činí 379 milionů tun. To z něj činí jeden z druhů s největší biomasou na Zemi. Jen pro srovnání, lidstvo dnes dosahuje asi 390 milionů tun, tedy jsme svým množstvím přesáhli i biomasu krilu, což je hrozivé. Zde je třeba vzít v úvahu, že přibližně 50% veškeré biomasy krilu sežerou velryby, mořští ptáci, tučnáci a mořské ryby. Vzhledem k faktu, že ročně vylovíme přibližně 0,16% krilu z celkové biomasy 379 milionu tun, tak CCAMLR považuje za bezpečnou míru těžby až 9,3%. Onen limit 620 000 tun platí pro obrovskou oblast 3,5 milionu km2, ale lodě loví kril jen na pár „hotspotech“ u Antarktického poloostrova, kde je největší koncentrace velryb, tučnáků a mořských ptáků. V roce 2025 se stalo poprvé, že celý limit padl v jediné oblasti 48.1 a z míst, kde se krmí velryby zmizelo 155 000 tun krilu během pár měsíců. Aktuálně CCAMLR řeší nové rozdělení kvót do menších „managent units“. Máte představu, proč se kril, tedy drobní korýši krunýřovky loví? 90% jde na krmivo pro lososy v akvakultuře, rybářské návnady, krmivo pro psy a kočky a jen malé množství jde pro lidi jako omega-3 doplňky stravy. Tento vývoj a trend může reálně ohrozit život velryb lokálně, zatím ne doufejme globálně. V sektoru 48.1 je od roku 2017 monitorováno hubnutí u keporkaků, matky mají méně mléka, tedy mláďata mají menší šanci přežít. To jsou velmi vážná zjištění!
Tak jako v minulosti přivedl lov velryb, tedy velrybářství, ke zkáze téměř všechny druhy velryb, tak dnes po 40 letech od zákazu lovu, se opět schyluje k jejich masivnímu úbytku v důsledku lidské činnosti, u níž sice neteče tolik krve, ale možná o to je hrozivější, poněvadž se děje potichu a je to v důsledku lidského konzumu, včetně lidí, kteří by velrybě nikdy nechtěli ublížit.
Základní pilíř přežití velryb je ochrana jejich reprodukčních zón
K asi nejdůležitějším místům pro velryby patří jejich reprodukční zóny, které jsou označeny jako IMMA, tedy „Important Marine Mammals Areas“ - důležité oblasti mořských savců. Taková místa musí být chráněna, poněvadž zde dochází k námluvám, páření, rození a kojení mláďat, včetně jejich výchovy. Největší hrozbou je zde průmyslové využívání spojené se znečištěním, nadměrnou lodní dopravou a hlukem pod hladinou. Pokud taková místa ztratíme, kde se budou velryby rozmnožovat? Tohle je základní pilíř světové ochrany velryb!
Reprodukční zóna IMMA San Juan del Sur - Papagayo Bay
Takových IMMA hlavních reprodukčních zón je na světě pouhých 6 a desítky menších. K jedné z nejdůležitějších v Tichomoří patří IMMA San Juan del Sur – Papagayo Bay, ležící mezi Nikaraguou a Kostarikou. Srdcem této zóny je záliv Santa Elena. Rozloha této IMMA zóny je pouhých 3 371 km2, ale je mimořádně důležitá a je označena jako A+C1+C3b a to C1 znamená, že se zde rozmnožují a rodí keporkakové z obou polokoulí, což je světový unikát. Právě toto místo bylo v hledáčku světové námořní nákladní dopravy a byznysu, že by zde chtěli postavit obrovský námořní přístav a dálnicí s železnicí ho spojit s karibským pobřežím a takhle vybudovat novou trasu pro nákladní dopravu, která by nahradila nebo posílila Panamský průplav. Tím by byla jedna z nejdůležitějších reprodukčních zón keporkaků dlouhoploutvých zničena! Proč? Byznys a konzum! V roce 2019 se naštěstí podařilo tento projekt Suchého kanálu shodit ze stolu, ale nikoliv pohřbít. Jeho zastánci oznámili, že by ho přesunuli do Salinas Bay, ale ta je stále v IMMA San Juan del Sur – Papagayo Bay zóně, jen o záliv více na sever blíže k Nikaraguy. Zatím tento šílený projekt spí a nemají na něj financování.
Reprodukční zóna keporkaků dlouhoploutvých IMMA San Juan del Sur - Papagayo Bay je klíčovým místem v celém Tichomoří
Jak můžeme skutečně velryby chránit a co dokážeme ovlivnit?
Zaměřme se nyní zejména na poslední dvě témata a to je kril, tedy jejich krmiště a reprodukční zóny. Těžba krilu je a teprve bude masivní problém a ovlivnit to můžeme tím, že nebudeme kupovat výrobky, které kril obsahují a budeme o tom šířit informace, poněvadž drtivá většina lidí nemá ani tušení co svými nákupy pro své psy a kočky páchají za environmentální zločin. To znamená, že nekoupíte pro sebe ani pro domácí mazlíčky lososa, ani jiná krmiva s obsahem krilu, či doplňky stravy s omega-3. Dokážete to?
Druhou možností je pomoci s ochranou reprodukčních zón a zde se dostáváme k asi nejtransparentnější možnosti spolupráce a dokonce nad ní vlaje česká vlajka.
Od roku 2022 operuje česká neziskovka v zálivu velryb Santa Elena v Kostarice, která je srdcem reprodukční zóny keporkaků dlouhoploutvých IMMA San Juan del Sur – Papagayo Bay. Česká organizace Justice for Nature zde vybudovala oceánské centrum Blue Life a se svojí lodí The Spartan provádí monitoring mořských savců v této klíčové oblasti. Veškerá data sdílí s vědci a mořskými biology a národním parkem ACG Guanacaste, tedy se státní ochranou přírody SINAC, který dokázal právě zastavit onen ďábelský plán Suchého kanálu v této oblasti v roce 2019. To, co tuto porodnici velryb chrání jsou aktuální a kvalitní data, která jsou argumentem pro její ochranu před průmyslovým využíváním. Odvážný tým Čechů zde od prosince do března a od července do září provádí monitoring keporkaků na moři a zároveň pomáhá s odhalováním ilegálních činností v ACG Guanacaste. Právě ve výše uvedených měsících velrybích migrací a rozmnožování, přijíždějí Češi a Slováci jako dobrovolníci a asistují při monitoringu mořských savců na palubě lodi The Spartan společně s týmem Justice for Nature.
Někdo by si mohl říct, že už je na to starý nebo mu to nedovoluje zdraví, děti, zaměstnání a podobně. I přes fakt, že se člověk nemůže zúčastnit osobně, tak může být Ambasadorem velryb, což právě monitoring na oceánu financuje. Jednoznačně je zde velká příležitost se zapojit a stát se součástí ochrany mořských savců v Kostarice a doslova strážit IMMA reprodukční zónu keporkaků dlouhoploutvých .
Faktem zůstává, že to velryby s námi lidmi nemají jednoduché a ať už dopadne příběh Timmyho v Baltu u ostrova Poel jakkoliv, víme, že můžeme a dokážeme velryby chránit. Ať se staneme Ambasadory velryb, či omezíme konzum určitých produktů, v obou případech to dává smysl. Právě smutný a srdcervoucí příběh velryby Timmyho může být spouštěcím mechanismem, aby lidé věnovali více pozornosti příběhu celého velrybího druhu, nejen jediného nemocného keporkaka.
Na závěr je nutno sdělit, jak důležité je, že je Česká republika členem IWC a její představitelé hlasují za zákaz lovu velryb. Je známo, že Japonsko uplácí mnohé banánové republiky a platí jim členství v IWC, aby hlasovaly za obnovení lovu velryb. Pokud by se jim to podařilo prolobbovat, tak bychom se mohli dožít doby, kdy se vrátíme zpět do časů, kdy byly velryby vyvraždovány pro svůj tuk. Rád bych věřil, že se lidstvo posunulo ve svém myšlení a chci být optimista. Pevně věřím, že bude i nadále Česká republika řádným členem „International Whale Commission“ a ruka našich zástupců bude vždy hlasovat za zákaz lovu velryb a jejich plnou mezinárodní ochranu.
Zdroje: data pro článek byla získána ve spolupráci s Meta AI
Další odkazy:
