Článek
Náš Kraj Vysočina je přírodně velmi komplikovanou částí země. Máme v něm velké zastoupení zemědělské půdy, luk, pastvin, výrazně méně lesů v nedobrém stavu, které navíc nevytvářejí žádný výrazný zalesněný celek. K tomu zde máme četné rybníky, které slouží výhradně lidským zájmům, pokud teda nejsou součástí systému chráněných území a i přesto nejsou vodní plochy oproštěny od lidských zásahů a hospodaření. Celým krajem jsou rozesety desítky měst, stovek vesnic, statků a osamělých stavení, včetně chalup a chat. To vše hustě zasíťováno infrastrukturou silnic, kterým dominuje dálnice D1, na níž jsme dokázali v našem kraji vybudovat pouhé dva ekodukty pro přechody zvířat u Větrného Jeníkova na 94 kilometru a druhý mezi Velkým Beranovem a Měřínem na 128 kilometru, což je žalostně málo.
Kraji Vysočina dominuje krajské město Jihlava, na severu Žďár nad Sázavou s Havlíčkovým Brodem, na jihovýchodě Třebíč, na západě Pelhřimov a na jihu Telč. To vše je kulturní a zvelebované, ale jen a pouze ve jménu člověka. Příroda je na Vysočině poněkud v pozadí a o té skutečně divoké přírodě nemá smysl hovořit. I přesto si tento kraj zaslouží pozornost a mnohem větší zaměření na ochranu přírody, a to nejen ze strany úřadů, ale též široké veřejnosti.
Orli padají za oběť lidské zrůdnosti, kterou je nutné odhalovat a potlačovat. Veřejnost může posunout mnohá vyšetřování včasným hlášením.
Příroda Kraje Vysočina
Náš kraj má pouhé dvě CHKO Žďárské vrchy a Železné hory a o tato chráněná území se ještě dělíme s Krajem Pardubickým. Národní park zde není ani jeden. Ideální by bylo obě CHKO spojit a udělat z nich jeden národní park, ale o tom se zdaleka ani neuvažuje. Myslím, že by si kraj Vysočina jeden národní park zasloužil. Maloplošných chráněných území máme 155, ale ta rozhodně neplní výrazné ekosystémové služby ani nemají vliv na zásadní ochranu biodiverzity ve vztahu k větším obratlovcům, poněvadž jsou příliš malá, nepropojená a nejsou až na výjimky bezzásahová. Předmětem ochrany jsou nějaké geologické prvky, rostliny, hmyz, ale na vyšší obratlovce se nějak zapomnělo. Navíc téměř všude operují myslivecké a rybářské spolky, jenž mají s ochranou přírody a biodiverzity pramálo společného. Když k tomu připočteme silnou lesnickou obec, která je reprezentována Lesy ČR a jejich enormním obchodním zájmem o dřevní hmotu, tak vidíme, že to u nás nemá příroda a zvířata jednoduché.
Orel mořský v České republice
I přesto, že je Česká republika výrazně ovlivněna zemědělstvím, lesnictvím a rybníkářstvím, tak se k nám vrací ikonické druhy zvířat a jedním z nich je právě úchvatný orel mořský (Haliaeetus albicilla). Tento majestátní dravec z rodu jestřábovitých je jedním z největších žijících orlů vůbec. Orel mořský je největším evropským orlem a zároveň největším orlem v České republice. Jeho rozpětí křídel může mít až 260 cm a samec váží až 5 kg. V mnoha zemích Evropy byl v minulosti zcela vyhuben. V Česku jsme zbavili naši krajinu orlů mořských již v druhé polovině 19. století a na Moravě ve 20. letech minulého století. Návrat orlů mořských do českých zemí začal znatelně až v devadesátých létech, kdy zde byli vypuštěni orli odchováni v umělých chovech. V roce 2019 byl počet orlů mořských odhadován na 500-600 jedinců a asi 100 hnízdících párů. Jeden by si řekl, že jsme tuto bitvu o návrat orlů mořských vyhráli, ale zdání klame. V regionech jako je Hodonínsko, Břeclavsko, Mikulovsko, Třebíčsko, Jihlavsko, Žďársko, Jindřichohradecko, Příbramsko, Českolipsko a dalších, orly každoročně ztrácíme z důvodů trávení karbofuranem. Jsou známé též případy nelegálních zástřelů orlů, kdy byli nalezeny mrtví s broky v těle.
Ikoničtí orli a lidé na Vysočině
Díky četným rybníkům se začali orli mořští vracet i do Kraje Vysočina, což je dobrá zpráva, ale ne pro všechny. Během několika let byly otráveny desítky orlů, byla ničena jejich hnízda, či pokáceny celé stromy i s hnízdy. Tam, kde je chtěli vyplašit během hnízdění, tak došlo k pokácení stromů kolem hnízda. Tento hon na orly mořské se odehrál ve většině okresů Kraje Vysočina a měli bychom se ptát, komu tito ikoničtí dravci v přírodě zavazí? Pro většinu občanů Kraje Vysočina je pozorování orlů obrovský zážitek, ale pro některé myslivce a rybníkáře tomu tak není. Mnozí z nich je totiž zcela nepochopitelně považují za škodnou, podobně jako lišky, kuny, ale též vydry nebo vracející se vlky. Právě rybníkáři je mnohde nemají rádi a myslí si, že jim kradou ryby z rybníků.
Za prvé je třeba si ujasnit, že orli nekradou, nejsou lidé, ale loví čistě z potřeby přežít. Orli mořští jsou navíc dravci, kteří se živí převážně mršinami nebo nemocnými zvířaty, včetně ryb. Rybníkáři či rybáři „bojující“ s vydrami tak při snaze otrávit chráněnou vydru říční, otráví i orly mořské. Otrávená návnada potřená karbofuranem v podobě ryby někde na hrázi rybníka si najde svou oběť nejen mezi vydrami, ale též mezi dravými ptáky. Stejně tak někteří myslivci, kteří vyhlásili válku liškám, tak při snaze nezákonně otrávit lišku, zabijí též orla nebo jiného predátora. Takto se na Vysočině trávilo na Žďársku, Chotěbořsku, u Osové Bitýšky, na Křižanovsku, Havlíčkobrodsku, Třebíčsku, Jihlavsku i Pehřimovsku. V kraji Vysočina neexistuje okres, kde by v posledních letech nebyla otrávena tato ikonická zvířata, která jsou navíc chráněna zákonem.
Zatím se v tomto kraji nepodařilo dopadnout jediného traviče, což je velký úkol pro policii, byť jsou mnozí v podezření. V roce 2024 byl postřelen orel mořský u Pacova a opět se v jeho těle našly broky. Byl hospitalizován na Záchranné stanici Vlašim. Jinak máme v Kraji Vysočina jedinou profesionální záchrannou stanici v Pavlově, což je nedostačující a ČSOP a radní Kraje Vysočina v Jihlavě by s tím měli něco udělat. Minimálně by si to zasloužilo ještě jednu stanici na Třebíčsku, ideálně i na Žďársku. Zelená kriminalita je v kraji Vysočina natolik rozšířena, že z toho běhá mráz po zádech a je nutné, aby se tento problém začal řešit na nejvyšší úrovni krajských úřadů, včetně policie.
Orel mořský je častým cílem travičů a to zejména z řad rybníkářů, ale může být i myslivců či chovatelů drůbeže a holubů.
Trávení zvířat za použití jedů a zákon
Ve všech případech je trávení zvířat hned několikanásobným trestným činem dle paragrafů 302, 299, 304 a 284 trestního zákoníku. Zda to travič dělá vědomě nebo neúmyslně ve vztahu k orlům už nehraje roli, poněvadž trávení zvířat je trestným činem ve všech případech. Společenská hodnota orla mořského činí 250 000 Kč, což znamená, že při vytrávení celého orlího hnízda zde škoda vyšplhá až na 1 milion korun českých. Jak může travič otrávit celé hnízdo orlů? Pokud jeden z rodičů přinese do hnízda kořist, v tomto případě otrávenou návnadu nebo otrávené zvíře, postupně se na tom otráví celá orlí rodina. V případě, že se otráví pouze rodiče, zahynou na hnízdě hlady a chladem i mláďata. Ať už se jedná o úmysl nebo „omyl“, tak je to škoda za milion a k tomu nezákonné držení psychotropních a omamných látek, kdy je karbofuran od roku 2008 zakázán v celé EU a jeho používání, přechovávání a skladování jest trestným činem. K tomu týrání zvířat, nezákonné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a pytláctví. Není toho málo, ale cílem je pachatele odhalit a usvědčit.
Otrávený dravec má křečovitě sevřené pařáty a umírá udušením a v křečích. Pachatelé takových trestných činů porušují hned několik zákonů.
Prevence environmentální kriminality a Vy
Spolek Justice for Nature (Spravedlnost pro přírodu) vytvořil již v roce 2020 první tým jmenující se Občanské hlídky proti jedům v krajině, které začaly operovat na Vysočině a Jižní Moravě. To vše po proškolení lidmi z České společnosti ornitologické (ČSO), kteří byli průkopníky řešení problematiky ptačí kriminality začali a vytvořili též jedinečnou psí jednotku na vyhledávání karbofuranu pod vedením psovodky Kláry Hlubocké. V roce 2023 Justice for Nature našla kvalitního domácího sponzora a od roku 2024 byl spuštěn projekt Prevence environmentální kriminality s celostátně působícím výjezdovým týmem, jenž reaguje na nálezy provedené veřejností.
Na podzim roku 2024 byla navíc spuštěna mobilní aplikace Hlášení zelené kriminality, která výrazně usnadňuje veřejnosti oznámení podezřelých nálezů masitých návnad a otrávených zvířat. Tuto aplikaci si lze stáhnout zdarma a používat ji. Takto lidem usnadňujeme hlášení nálezů s podezřením na otravu a zkvalitňujeme celý proces předání kriminální policii a dalšího šetření. V případě, že nám nález oznámíte, neventilujte to dále na sociální sítě ani ve vašem okolí. První podezřelí jsou vždy místní myslivci, rybníkáři a chovatelé drůbeže nebo holubů. Někdy se to nemusí podařit vyšetřit, ale v tom případě se do toho opět pustí Justice for Nature roztočíme mediální kolotoč a kampaň v dané oblasti.
Otrávené návnady mohou mít mnoho podob, tohle je jedna z nich. Ptáče vrány šedivky napuštěné karbofuranem.
Co mají lidé hlásit a čeho si všímat?
Základem je koukat v krajině kolem sebe a dávat si pozor k čemu čichá nebo co chce sežrat váš pes. Kritická místa jsou kolem polních cest, remízky, hnojníky a stohy, hráze a výpusti malých rybníčků a břehy kolem rybníků. Taková návnada může být pohozena blízko cesty, ale též uprostřed pole. Záleží, kdo ji nastražil, zda z terénního auta nebo traktoru. Pokud najdete návnadu s podezřením na otravu, jedná se velmi často o vajíčko s dírkou, která je zalepená páskou, či voskem a zbarvení vytékajícího bílku může být fialové.
Návnadou může být mrtvá slepice, či jiná drůbež, domácí králík, ale též vnitřnosti a kousky masa. Karbofuran může být aplikován injekčně do mrtvých zajíců nebo srn, časté jsou nátěry též na ryby. Pokud taková návnada ještě chemicky zapáchá nebo na ní je mrtvý hmyz (důležité), jedná se o kritickou situaci nálezu otrávené návnady karbofuranem. Pozor na vaše psy a zásadou je se nedotýkat! Dále mohou lidé najít otrávená zvířata, kdy často dochází k řetězovým otravám, tedy najdete více obětí pohromadě. I na již otráveném zvířeti se může váš pes otrávit. Každé podezření je třeba hlásit a nikde se o tom nezmiňovat. Nález převezme výjezdový tým PEK, vyhodnotí a v případě prokázané přítomnosti karbofuranu vše řeší s policií. Pokud chce oznamovatel zůstat v anonymitě, bude mu ze strany Prevence environmentální kriminality vyhověno.
Mobilní aplikace Hlášení zelené kriminality je základní prostředek pro hlášení otrávených návnad a mrtvých zvířat s podezřením na otravu karbofuranem.
Úřady ochrany přírody zatím tahají za kratší provaz, ale můžeme to změnit
Trávení zvířat jedy a zejména karbofuranem je trestný čin a tak od toho dávají úřady ochrany přírody ruce pryč a spoléhají se na skutečnost, že je to v kompetenci policie. Zde by si to však zasloužilo mnohem hlubší spolupráci a to zejména se strážci přírody, zejména těmi dobrovolnými pod Krajskými úřady, Odbory životního prostředí. Právě dobrovolní strážci přírody by měli operovat v terénu v přírodě a zemědělské krajině a komunikovat s lidmi v obcích. Právě dobrovolní strážci přírody by měli plně kooperovat s policií, nikoliv s myslivci nebo rybáři, kteří jsou mezi prvními podezřelými, ať se to někomu líbí nebo nelíbí. To je prostě realita! Ač to není úplně obvyklé, tak právě spolek Justice for Nature a jeho tým Prevence environmentální kriminality má ve svých řadách i dobrovolné strážce přírody, čímž vytváříme velmi kompaktní ochranářský tým v terénní akci a dokážeme velmi kvalitně spolupracovat též s policií. Mimo to jsou někteří členové spolku bývalými členy kriminální policie, kteří dnes své zkušenosti využívají v ochraně přírody a vzácných volně žijících a zvláště chráněných živočichů v terénní akci.
Jak se posunout v odhalování odporných travičů?
Samotné trávení lidí nebo zvířat bylo vždy a bude odporným zločinem. Minulost naší české i moravské vesnice si na trávení zvířat doslova zvykla a lidská netečnost vůči této činnosti dosáhla nedobrého rozměru. Lidé se báli něco nahlásit a to i přes fakt, že měli podezření na konkrétní osobu či osoby. Nikdo si nechtěl dělat zle a ani nevěděl, jak to řešit. Po roce 2008 se stalo používání karbofuranu trestným činem a zákon postupně přitvrzoval ve vztahu k týrání zvířat.
Dnes je to mnohem jednodušší a lidé nemusí nic hlásit ani na policii a vystavovat se tak riziku konfrontace s pachatelem a zdlouhavému procesu při hlášení nebo posléze sepisování protokolů. Za lidi to dnes komplet udělá Prevence environmentální kriminality a její výjezdovka, jen to stačí správně nahlásit přes mobilní aplikaci Hlášení zelené kriminality, která zatím funguje zejména přes Android, ale lze podezřelý nález oznámit též telefonicky na číslo +420 733 744 277 nebo emailem na pek@justicefornature.org. Vše se díky tomu zjednodušilo a navíc Prevence environmentální kriminality úzce spolupracuje s psovodkou ČSO Klárou Hlubockou nebo AOPk v Havlíčkově Brodě a policí. Vše do sebe zapadá jako puzzle.
Jediný, kdo nám zatím nejde úplně vstříc, je Krajský úřad, Odbor životního prostředí v Jihlavě, jenž se stále zdráhá ustanovit dobrovolným strážcem přírody klíčovou osobu Prevence environmetální kriminality, Jana Suchého, jenž je skutečným profesionálem v této problematice a to zejména právě ve vztahu k přijetí hlášení a jeho dalšího procesování a kooperace s policí a dalšími úřady. Propojením subjektů ČSO - Justice for Nature (Prevence environmentální kriminality) - dobrovolná stráž přírody Kraj Vysočina - AOPk - PČR vzniká velice úderná síla pro odhalování a potlačování zelené kriminality v Kraji Vysočina. Všichni věříme, že to Krajský úřad, odbor životního prostředí v Jihlavě brzy uchopí a začne celý tento stroj naplno šlapat. Všichni věříme, že pokud k tomu dojde, bude rok 2026 klíčovým zlomem v odhalování travičů zvířat nejen na Vysočině.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Orel_mo%C5%99sk%C3%BD
https://www.karbofuran.cz/
https://www.justicefornature.org/prevence-environmentalni-kriminality
