Článek
Je katolická církev a křesťanství obecně schopno přijmout vizi ochrany životního prostředí jako cestu budoucnosti, která by měla sjednotit lidstvo a zaměřit se na nejpalčivější otázku naší doby? Encyklika Laudato Si´ spatřila světlo světa v roce 2015 a pokusila se varovat lidstvo před devastací životního prostředí. Jsme ochotni přijmout Přírodu jako chrám boží, nebo pro nás zůstane jen nebezpečím a zdrojem?
Encyklika ze dne 24. května 2015 byla oficiálně publikována na tiskové konferenci 18. června 2015. Dokument byl původně vydán v angličtině, arabštině, francouzštině, italštině, němčině, polštině, portugalštině a španělštině. Papež v ní kritizuje konzumerismus a nezodpovědný rozvoj a vyzývá k „rychlé a jednotné globální akci“ a k boji proti zhoršování životního prostředí, ale nestalo se tak. Důvod?
V té době byla podepsána též světová Pařížská dohoda, která se nám též rozpadá po deseti letech pod drtivou touhou těžit nerostné suroviny a konzumovat až do posledního dechu. Pařížská dohoda byla mezinárodní dohodou, na jejímž základě jsou její signatáři právně vázáni jednat za účelem boje proti změně klimatu, ale opět se tak nestalo. V roce 2015 se sice vlády vůbec poprvé dohodly vyvinout společně úsilí s cílem omezit globální oteplování a řešit jeho dopady, ale opět bez hmatatelného výsledku. Celá tato snaha se zasekla na boji s CO2, útokem na fosilní paliva a elektromobilitě, avšak zapomněla na problém největší, kterým je devastace divoké přírody od odlesňování, přes těžbu nerostných surovin až po přelovování oceánů. I kdyby se podařilo tohle vyřešit na politické úrovni, tak základním problémem zůstává široká veřejnost, která odmítá jakékoliv snahy o omezení konzumerismu. Značnou roli zde sehrávají nadnárodní korporace, jejichž PR oddělení pokrytecky hovoří o zelené politice udržitelnosti, ale konzumerismus svým marketingem výrazně podporují a navyšují. Každý chce vydělat a pokud možno, tak za každou cenu a hlavně rychle. Krásným příkladem je takový Mc Donald, který vyřešil ekologii změnou loga na zelenou s přidáním veganského burgeru do nabídky. Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Prastará příroda je základem života na Zemi a vytváří dokonalé podmínky pro život na Zemi. Pochopíme to?
Velká změna!
Píše se rok 2025 a americkým prezidentem je ekologický odpůrce a zástupce těžařů Donald Trump, jehož kabinet dělá jeden environmentální faul za druhým a za každou cenu odmítají ochranu přírody jako důležitý společenský prvek s globálním významem. Rušení národních parků s obnovou průmyslového rybolovu v chráněných územích, propouštění rangerů z práce, navyšování těžby. Toť výsledek politiky Spojených států amerických 10 let po podepsání Pařížské dohody? Zajímavé! Vypadá to, že jsme bojem s CO2 během 10ti let klima zachránili a můžeme začít rabovat nanovo! Jsme zachráněni, k zemi hleď!
10 let nadějí s nejistým koncem?
Papež František ukázal celému křesťanskému světu nevšední environmentální vizi a mnozí z nás, byť ne křesťané, toto gesto uvítali ve stoje a potleskem, možná více než věřící část populace. Byla to významná zpráva celému světu, ale byla vyslyšena? Bylo zastaveno devastační kácení a vypalování deštných pralesů či byla přibržděna devastace podmořských ekosystémů průmyslovým nadměrným rybolovem? Nikoliv! Na základě vzniklých mezinárodních dohod na ochranu životního prostředí nevznikly žádné sankce pro ty, kteří dohody porušili a touha ochránit přírodu před ničivými následky globálního konzumu a neudržitelného rozvoje uvrhla miliony lidí do environmentálního žalu a deprese. Tolik naděje a víry v lepší a spravedlivější svět nejen pro lidi, ale též pro přírodu byl zmařen. Díky komu? Na vině jsou jednoznačně politici a nesmíme zapomenout též na každého z nás, který odmítl řešení, zavrhnul omezení osobního konzumu a svrhnul snahu o ochranu přírody do propasti dějin. Je to problém nás všech a těžko říci, zda máme šanci na reparát!
Co na to církev v Česku i ve světě?
V rámci globální vize zde existuje ještě jedna záchrana naší nenapravitelné lidské civilizace a tou je myšlenka 30×30, tedy do roku 2030 ponechat divoké přírodě minimálně 30% bezzásahových území na planetě a ideálně ještě více. Jak by se k tomu mohla postavit všemocná a přebohatá církev? Jak je to s církví, již patří lesy ve světě nebo lépe u nás v Česku? Lesy v naší zemi pokrývají 33 % rozlohy státu. Z celkové výměry lesů stát spravuje 54,9 %, obce 17,2 %, kraje 0,06 %, církevní subjekty 4,4 %, družstva 1,2 %, jiné právnické osoby 3,2 % a fyzické osoby 19,3 %. Na Lesy ČR se nemá smysl obracet, to je státní podnik zaměřen pouze na zisk z těžby, obce a kraje či družstva nebo soukromníci jdou též po penězích. Církev má 4,4% lesů v Česku a vzhledem k encyklice Laudato Si´ by mohla změnit svoji obchodní politiku na vizi ochranářskou, kdyby však chtěla.
Co takové Arcibiskupství pražské?
Lesy ve vlastnictví Arcibiskupství pražského zaujímají 14 202 ha, kapitul a Náboženské matice 11 548 ha, farností diecéze 1 098 ha. Celková rozloha spravovaných lesů činí 26 848 ha. Lesy se nacházejí v sedmi krajích. Největší plošný podíl zabírají lesy v přírodních lesních oblastech Krušné hory – 30 %, Brdská vrchovina – 30 %, Středočeská pahorkatina – 20 % a Polabí – 10 %. Dříve správu lesů a polí zajišťovaly samostatné odloučené velkostatky (i účetně). Dnes zajišťuje společnou správu lesních majetků Lesní správa, jako samostatná sekce v rámci neziskové organizace. Z toho vyplívá, že by jen takové Arcibiskupství pražské, pokud by vyslyšelo papežovu encykliku Laudato Si´, mohlo zaštítit vznik unikátních křesťanských rezervací ve prospěch ochrany životního prostředí a darovat zpět přírodě to, co jí odpradávna patří, tedy prostor a čas na regeneraci. Byla by církev schopna připustit, že i zvířata potřebují prostor ke svému životu a nebo zůstanou u dogmat, že vše nelidské na Zemi slouží lidem a zůstanou u hromadění majetků bez zohlednění papežových výzev k ohleduplnosti k našemu společnému domovu, který je útočištěm lidem, zvířatům i rostlinám? Plocha lesů patřících Arcibiskupství pražskému je přibližně stejná jako rozloha národních přírodních rezervací v České republice. Dokázala by církev vysvětlit k čemu potřebuje vlastnit lesy? Skutečně je nutné vše skutečně božské, tedy Přírodu, pouze plundrovat, zpeněžit a vytřískat z toho co největší kapitál? Ve jménu čeho?
Klid a mír duše nacházíme v chrámu divočiny, která je nám skutečným domovem.
Čas na velkou společenskou změnu
Máme ještě jednu šanci na reparát v předmětu: „Ohleduplnost k životu a ochrana životního prostředí“. V roce 2015 bylo téma otevřeno a dnes po 10ti letech se zdá, že byl tento mimořádně důležitý předmět doslova zrušen nebo minimálně pozastaven. Důvodem je politika, byznys, pokrytectví celé lidské společnosti, pro kterou je jakýkoliv produkt či kultura více, než dílo přírody, které se tu tvoří stovky milionů let. Je to lidská lekce neúcty vůči přírodě, kde přednáší profesor Chamtivost, který se zodpovídá děkanovi Beznaději. Pokud hodláme jako obyčejní lidé tento zmar nepodporovat a postavit se mu, tak máme nadčasovou příležitost, kterou je vykupování přírody do soukromých rukou, které ji nenechají zničit anebo ji obnoví a dají jí prostor a čas na regeneraci. Představme si, že je Příroda poraněná bytost křičící o pomoc, ale lidstvo ohluchlo pod ranami a výbuchy bomb, granátů, řevu motorových pil a hukotu těžebních strojů, které mají jediný úkol, tedy rozervat nás i Zemi na kusy! Po nás potopa. Dokážeme to i jinak?
To, co světu sdělil a daroval papež František víme, ale nyní je čas, aby jsme obdarovali tento svět ze svého i my. Nejde jen o peníze, jak si mnozí představují. Tím darem může být právě omezení konzumerismu či darování soukromých lesů zájmům ochrany nebo pověšení lovecké pušky na hřebík. Můžeme tvořit vlastní bezzásahové rezervace, můžeme vypovědět smlouvy mysliveckým spolkům, jejichž členové pro zábavu zabíjejí živé zvířecí bytosti na vašich pozemcích, mění zvířatům chování přikrmováním a staví si tam popravčí věže, kterým říkají posedy a dokonce kazatelny. Dokážeme změnit svůj jídelníček a omezit masné produkty a zejména vyřadit z jídelníčku mořské živočichy? Můžeme spotřebovávat to, co skutečně potřebujeme a hlavně můžeme volit politiky, kteří nás povedou světem, který bude zohledňovat ochranu životního prostředí jako důležitý společenský i politický program. Dokážeme otevřít brány škol EVVO programům, které budou učit děti pravdě o životním prostředí, jeho významu, ohrožení a ochraně. Možnosti zde jsou, jenom chtít a vyslyšet volání Přírody, ale i samotného zesnulého papeže Františka a jeho encykliky Laudato Si´.
Měli bychom si uvědomit, že tento svět nepatří zdaleka jen lidem a že jsme odpovědni za přežití nebo likvidaci všech živočišných i rostlinných druhů.
Je to na nás všech! Samotné sepsání encykliky Laudato Si´ nestačí. Jsou to jen noty, z nichž musí vzniknout impozantní hudební dílo, k němuž potřebujeme celý symfonický orchestr a každý z nás je jeho součástí se svým vlastním nástrojem, jemuž se říká morálka, empatie a etika. Nazvěme to třeba skutečná lidskost vůči životnímu prostředí i vůči sobě samým. Pokud by křesťané brali vážně slova a výzvy svého bývalého nejvyššího církevního hodnostáře, tedy papeže, byl by tento svět už zachráněn, ale není tomu tak. Stejně jako jiné národy a náboženství, je i křesťanství plné pokrytectví. Modlit se prostě nestačí, zde bude nutné i něco osobně udělat. Papež František se stane svatým, ale my ostatní budeme stále žít tady na Zemi, která potřebuje naši spolupráci na ochraně životního prostředí. Nevím, jak vám, ale připadá mi, že nám někdo historicky zapomněl říci, že jsme se do ráje už narodili a celý život v něm žijeme, že jsme dětmi Přírody a je nevyšší čas se podle toho chovat a přestat ten skutečný ráj ničit!
Vzhledem k faktu, že byl Den Země, tak bychom se mohli všichni modlit, aby se lidstvo vzpamatovalo a uvědomilo si, že příroda je základem naší existence na této nádherné planetě, která je naším pozemským rájem. Díky Bohu.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Laudato_si%E2%80%99
https://www.pefc.cz/predstavujeme-lesni-spravu-arcibiskupstvi-prazskeho/
