Článek
Ludmila Kotalíková: Dobrý den, ahoj.
Tereza Robinson: Tvůj velký sen – aby se aromaterapie rozšířila do nemocnic a ordinací – mě opravdu zaujal. Je to hodně netradiční představa. Můžeš o něm říct víc? Proč je to vlastně tvůj sen?
Ludmila Kotalíková: Myslím si, že aromaterapie je výborná doplňková metoda ke klasické medicíně. Není to buď–anebo, ale něco, co může velmi dobře fungovat společně. V České republice se aromaterapie zatím moc nepoužívá. Objevují se sice malé vlaštovky, například v porodnictví nebo v paliativní péči, ale jinak není příliš rozšířená. Přitom by podle mě mohla výrazně ulevit od psychických potíží a zároveň být dobrým doplňkem při léčbě fyzických problémů.
Tereza Robinson: Jak bys to ideálně dostala do nemocnic, kdybys měla tu možnost?
Ludmila Kotalíková: Zahraniční modely u nás zatím moc neznáme, ale líbilo by se mi, kdyby třeba na chirurgických odděleních působil aromaterapeut. Ten by s rodiči i pacienty mluvil o tom, jak se cítí před zákrokem, co prožívají a co potřebují.
Stejně tak by mohl pracovat s lidmi po zákroku – s jejich vnímáním bolesti i s jejich psychickým stavem. Zaujala mě například dlouhodobá studie z Anglie u žen po císařském řezu. Ty inhalovaly levanduli a díky tomu se výrazně snížila jejich potřeba léků proti bolesti. Studie zahrnovala asi 8 500 žen, což už je poměrně velký vzorek.
Mám i osobní zkušenost. Když si manžel zlomil nohu na horách, měla jsem u sebe jen levanduli. Inspirovala jsem se právě tou studií a levanduli mu nabídla. Léky proti bolesti samozřejmě užíval, ale zajímavé bylo, že se výrazně změnilo chování personálu. Když zdravotníci vstoupili do pokoje, kde voněla levandule, byli uvolněnější a chodili tam raději. Myslím, že to má pozitivní efekt i na pečující personál.
Tereza Robinson: To je hezké. Jaké má vlastně levandule účinky?
Ludmila Kotalíková: Levandule je silně zklidňující – takový univerzální „uklidňovač“. Často se používá při problémech se spánkem. Zároveň ale nejde jen o stereotyp. Existuje mnoho dalších olejů, a ne každému levandule voní. Levandule je navíc protivirová, antibakteriální a výborně hojí. Hodí se na rány, štípance i při šoku, protože výrazně zklidňuje psychiku. Proto ji často doporučuji i laikům – když nevíte, po čem sáhnout, levandule je dobrá volba.
Tereza Robinson: Ve své práci se věnuji rodinám s těžce nemocnými dětmi. Zajímá mě, jestli se aromaterapie u dětí více zaměřuje na podporu pozitivních emocí, nebo spíš na tlumení těch negativních.
Ludmila Kotalíková: Každé dítě i každá rodina potřebuje něco jiného. Často je přítomný strach – u dětí i u rodičů. Když jsem sama prožívala chirurgický zákrok svého dítěte, cítila jsem velké obavy. Kdybych tehdy aromaterapii znala víc, určitě bych ji využila, abych se uklidnila a nepřenášela svůj strach na dítě. Rodič a dítě jsou velmi propojeni. Když je rodič v klidu, dítě to cítí. Nejde tedy o to potlačovat pozitivní nebo negativní emoce, ale o to vytvořit pohodu. Pokud je dítě v klidu, nechala bych ho tak. Pokud ne, zaměřila bych se spíš na práci s těmi náročnými emocemi.
Tereza Robinson: Takže někdy je důležité opečovat spíš rodiče než samotné dítě?
Ludmila Kotalíková: Přesně tak. Pracuji holisticky – dítě vnímám jako součást celku, jehož součástí je i rodina. Často tedy pracuji nejen s dítětem, ale i s rodiči nebo dalšími blízkými osobami.
Tereza Robinson: Zmínila jsi levanduli. Jaké další oleje bys doporučila, například pro děti před zákroky?
Ludmila Kotalíková: Mám ráda i vědecké studie. Nedávno jsem narazila na studii o pomerančovém éterickém oleji, který byl používán u dětí před zubním ošetřením. Šlo o děti ve věku 6 až 9 let, které šly k zubaři samy, bez rodičů. Děti před zákrokem inhalovaly pomerančový olej a ukázalo se, že byly klidnější, lépe spolupracovaly a měly menší strach. Pomeranč podporuje pozitivní výhled a snižuje úzkost. Dále záleží na tom, co komu voní. To, co nám voní, nás podporuje. Když nám něco nevoní, může to naopak zvyšovat stres. Vhodné mohou být i kadidlo, geranium na úzkost nebo eukalyptus, pokud mají děti pocit sevření nebo špatného dýchání.
Tereza Robinson: To jsou krásné, a přitom dostupné vůně. Jak bys aromaterapii jednoduše definovala?
Ludmila Kotalíková: Líbí se mi definice Gabriela Mojay: aromaterapie je řízené užívání esenciálních olejů pro podporu psychické i fyzické pohody člověka.
Tereza Robinson: Řízené užívání znamená, že při nesprávném použití může být aromaterapie i riziková?
Ludmila Kotalíková: Ano. Éterické oleje jsou velmi koncentrované látky. Například na jeden kilogram levandulového oleje je potřeba asi 120 kg rostlin, u růže dokonce několik tun. Proto není vhodné používat oleje neředěné nebo ve velkém množství. Může dojít k předávkování nebo nežádoucím účinkům.
Tereza Robinson: Jaký způsob používání je tedy ideální?
Ludmila Kotalíková: Platí, že méně je více. Často stačí velmi malé, sotva postřehnutelné množství. Pro děti jsou skvělé například hydroláty – květové vody, které vznikají při destilaci. Jsou jemné, bezpečné a dají se používat přímo na kůži nebo do koupele.
Tereza Robinson: To zní jako ideální začátek pro někoho, kdo se s aromaterapií teprve seznamuje.
Ludmila Kotalíková: Přesně tak. Aromaterapie krásně voní, dělá dobře tělu i duši a má i antibakteriální, protivirové a hojivé účinky. V klinické aromaterapii se například používá při hojení ran nebo jako podpora při infekcích odolných vůči antibiotikům.
Tereza Robinson: Ludmilo, moc děkuji za rozhovor i za to, co děláš.
Ludmila Kotalíková: Já děkuji za pozvání.
Celý rozhovor si můžete v původním znění poslechnout zde:
