Článek
Inflace je společenským strašákem každé ekonomiky. Obávají se jí jak střadatelé, tak věřitelé. A obávají se jí i politici, protože voliči mají přirozenou averzi k vládám, za jejichž působení se inflace vymkne ze svého přirozeného tempa kolem tří procent v meziročním srovnání a utíká k deseti, dvanácti či patnácti procentům. Pokud by v dané ekonomice inflace kvapila tempem do mezí pádivé inflace, anebo dokonce hyperinflace, je tento můj příspěvek k tématu marný. V takovém případě totiž klekne na kolena celý trh, zpřetrhají se ekonomické vazby a nikdo nevěří měně, ve které si dnes může koupit za jejích padesát jednotek chleba a zítra si tentýž chleba koupí leda za desetinásobek.
Přirozené inflaci se držitelé likvidních aktiv (peněz na běžných a spořících instrumentech bankovního trhu) umí do jisté míry bránit alespoň úročením těchto vkladů, byť je dnes u nás daleko pod hladinou míry inflace, což by mohlo být samostatné téma. Běžný střadatel s naspořeným finančním kapitálem řekněme v řádech stovek tisíc má ale ještě jednu pojistku reálné hodnoty svých úspor. Tou je technologická evoluce. Dejme tomu, že jste konzervativní „investor“ a netroufnete si na víc, než je spořící účet v bance s vkladem 500 tis. Kč a s úrokem 2 % p.a. (opomíjím pro jednoduchost měsíční vklady spoření a složené úročení). Za pět let při tomto zjednodušení bude mít takový člověk naspořeno 550 tis. Kč (reálně tak 570 tis. Kč). Za stejných pět let sice při čtyřprocentní inflaci vzroste cenová hladina (inflace) o dvojnásobek přírůstku úspor, ale naproti vám jde technologický pokrok. A za pět let je už citelný. Jinými slovy například televizor, počítač, telefon, ale celá řada dalších výrobků, včetně těch zdravotnických zaznamená za pět let obrovský technologický pokrok a výrobek s technickými parametry na úrovni před pěti lety si koupíte za třetinu jeho původní ceny. Anebo jinak. Za výrobek třeba rok staré série zaplatíte v daném čase nominální částku právě takovou ne-li nižší, jakou byste před pěti lety vydali za tehdejší špičku s mnohem nižšími technickými či funkčními vymoženostmi. Prostým příkladem může být LCD TV. Pokud máte na její pořízení pořád stejných 20 tis., jako jste měli před pěti lety, tak dnes za ně koupíte zcela inovacemi komfortnější produkt, než jaký byste doma dnes měli koupený před touto dobou.
Já vím, je to možná jen slabá útěcha. Vím, že hlavně jde o ceny bydlení, energií a potravin, ale dovolil jsem si jen poukázat na to, že hodnota jedné koruny může i při vyšší inflaci přinést pro spotřebitele po pěti letech vyšší užitek, než jaký by mu bývala přinesla utracená před onou dobou. A to vlivem technologického pokroku. Ten se ovšem nesmí brzdit hloupými zásahy, ale to už je téma jiné. Snad mě za to neroztrháte na kusy. Klidně si ale kritiku vyslechnu.
