Školské prostředí za Protektorátu Čechy a Morava

Učitelský školní rok 1938 - 1939 v životě Marie Topičové přinesl mnoho změn pro její učitelské povolání. Před hrozbou německého fašismu bylo obětováno Československo, jehož postoupení území bylo vynuceno tzv. „Mnichovskou dohodou“, a dnem 1. října 1938 byly vyhlášeny Sudety. Následně přichází rezignace prezidenta Beneše a jeho odjezd do exilu. Dnem 16. března 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a jejím státním prezidentem se stal Emil Hácha.

Všechny tyto proběhlé události byly vnímány jak žáky, tak učiteli a celým národem. Jedinou dobrou události tohoto roku bylo splnění povinné zkoušky k potřebné učitelské definitivě M. Topičové, která proběhla mezi 5. až 9. prosincem roku 1938.

V protektorátu dohlížely nad školstvím německé úřady. Cenzurou prošly veškeré školní pomůcky a měnily se školské osnovy, kde nesmělo zůstat nic o národní české státnosti.

Vše tak mělo vést k propagaci nadřazenosti Velkoněmecké říše. Nastala tak nová doba temna pro český národ a jeho vlastenectví. Stát měl sice svého prezidenta a ústřední vládu, která se změnila ve vládu protektorátní a došlo čtyřikrát k její obměně. Ale každá musela plnit úkoly a cíle okupační moci, reprezentovanou Říšským protektorem. Od roku 1942  byl ministrem školství E. Moravec, který proslul jako kolaborant a spolupracovník německého fašismu.

Nastalo tak období plné nejistot o svém zaměstnání, ale i života její rodiny a všech obyvatel naší okleštěné republiky.

Po prvních školních prázdninách prožitých v protektorátu čekala Marie Topičové na své nové umístění, které tak dlouho nepřicházelo.

Na poslední chvíli je jí doručeno rozhodnutím OŠV v Benešově ze dne 31.8., kterým je ustanovena k nástupu dnem 1.9. 1939  na Obecnou smíšenou školu v Netvořících na pozici výpomocné učitelky.

Je to jen pouhá souhra náhod, když si doma všichni uvědomují, že na této škole začínal po studiích své učitelské povolání její otec a prožil na této škole pět let své praxe.

Ráno 1. září tudíž odjíždí na své přidělené nové působiště do školy v Netvořících, kde zahajuje svůj školský rok 1939 – 40. Netvořice jsou vzdálené od Týnce cca 8 km, tudíž je jasné, že bude denně dojíždět. Začíná tak nový školní rok v protektorátním státě.

V tomto německém duchu musí probíhat celý školní rok. Všude panuje obava před Němci a dalšího osudu českého národa. Školy a jejich výuka je přísně sledována Němci, která musí splňovat směr začleňování a poněmčování českého národa. Ve vzniklém  protektorátu je povinností zajistit dvojjazyčné nápisy na veřejných budovách a úředních institucí

Každý z učitelů se ve strachu snaží přežít každý den vyučování a nedat příčinu pro nespokojenost německých dohlížejících úřadů.

Když se ze školy odpoledne vrací domů, dostává od matky informaci, že při zahájení školního roku na škole v Týnci byl Gestapem zatčen její otec, který byl ředitelem této školy.

Nikdo nevěděl proč a kam byl odvezen. Následně se snažila Marie dostat na místní úřadovně Gestapa nějakou informaci, kde je jim sděleno, že byl převezen do pražské věznice Na Pankráci, kde bude vyslýchán pro údajnou svoji činnost v Sokole. Tento spolek nebyl zatím úředně zakázán, ale byl pro Němce nepříjemný, protože podporoval slovanský původ národa od dávných dob. Pro německý národ a jeho vůdcovské tradice byl nepřijatelný.

Pro jejich celou rodinu nastává doba nejistoty a strachu o dalším jejich osudu. Po týdenním vyslýchání byl otec z věznice propuštěn. Ze svého pracovního místa na škole je však předčasně suspendován. Všichni jsou však rádi, že se jim domů vrátil živ. Na školách se hned od začátku nového školního roku musí výuka pokračovat ve směru poněmčování národa. Nesmějí se používat staré české učebnice, jsou tvořeny nové osnovy výuky dějepisu směřovaného k vůdčí povahy německého národa a začlenění protektorátu do Velkoněmecké říše. Povinnou se stává výuka německého jazyka. Výuka v tomto duchu německé moci ubíhá a za několik měsíců je opět konec školního roku. Je již vžitá tradice, kde se při ukončení školního roku fotí jak učitelé, tak školní třídy.

Rovněž je běžná praxe, že ke konci školního roku přichází doručená písemnost o zproštění služby v tomto školním okrese. Tak je i Marie dnem 30.6. 1940 zproštěna služby s patřičnou 20 % vyměřenou odměnou.

Po prázdninách prožitých v protektorátu je rozhodnutím ze dne 29.8. 1940 Okresního školského výboru v Benešově od 1.9. 1940 opět ustanovena výpomocnou učitelkou v Netvořicích.

Je až s podivem, že tyto úřední pověření jsou stále psané v češtině.

Tímto ustanovení se Marie opět vrací na již známou školu a prožívá zde další školní rok 1940 – 41. Náplň a výuka musí probíhat v zájmu Velkoněmecké říše.

Školní rok 1940 – 41 končí k 30.6. obvyklým způsobem s potvrzením o bezúhonnosti a vypočtenou odměnou jako každý předešlý školní rok.

Ustanovením OŠV v Benešově ze dne 30. srpna 1941 je opět ustanovena výpomocnou učitelkou na již známém místě školy v Netvořicích. V pověřovacím dekretu je rovněž připomínáno, že podle zákona z roku 1935 ji již přísluší titul „učitelka“

Avšak tento školní rok již zde nedokončí, protože je OŠV v Benešově od 1. listopadu 1941 ustanovena výpomocnou učitelkou na škole v Lešanech. V ustanovením je zároveň dnem 30. října zproštěna služby na škole v Netvořících. Dále je zde opět potvrzeno, že dle vládního nařízení z roku 1935, jí přísluší titul „učitelka“.

A tak dle nařízení odjíždí 1. listopadu ráno do Lešan, které jsou vzdálené asi 6 km od Týnce nad Sázavou.

Zde při své praxi, která je považována za práci ve veřejné oblasti dostává k rukám výtisk prohlášení vlády ze dne 23. října, kterým se musí seznámit a plně jej respektovat.

Tímto sdělením tlumočil ministr školství a národní osvěty výzvu protektorátní vlády, která se musí podřídit zájmům Velkoněmecké říši a  jejímu boji za zničení bolševismu. Zaměstnanci všech úřadů jsou vedeni k tomu, aby vždy jednali svědomitě dle této výzvy.

V protektorátním státě je od roku 1942  vedením Ministerstva školství a národní osvěty jmenován český kolaborant a zastánce Němců Emanuel Moravec. Tento byl nástrojem nacistické germanizační a odnárodňovací politiky v českých školách vedené k likvidaci českého národa. Rovněž je předseda organizace nazvané „Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě“.

Při působení na této škole byla v květnu 1942 povolána ke služební povinnosti v rozšířené protiletecké obraně.

Dne 27.5. 1942 se v Praze uskuteční atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, tato událost se brzy stane důvodem k nacistickému řádění a pomstychtivosti na českém národu.

Pro toto následné období se zažil název „Heydrichiáda“, při které došlo na mnohých místech ke zvěrstvech na českém národu. Vypálení Lidic 10.6. 1942, po nich Ležáky 13.7. 1942 a další místa a vesnice.

V těchto krutých dobách německého řádění a dobách nejistot přichází konec školního roku 1941 – 42 . Marii byla dnem 12.7. 1942  služby zproštěna s chováním bezúhonným.

Období letních prázdnin roku 1942 je poznamenáno německým šílenstvím a trestáním českého národa. Bylo to období, které doprovází útlak obyvatelstva na které dohlíží tajemník úřadu říšského protektora K.H. Frank.

Nové školské umístění ze dne 22. srpna 1942 je již napsané v němčině. Rozhodnutím České zemské školní rady v Praze, je tak odsouhlaseno, aby byla pro školní rok 1942 – 43 umístěna jako suplující učitelka v Týnci nad Sázavou. Na této škole má potvrdit svůj souhlas, po kterém ji bude následně doručen jmenovací dekret a platební výměr.

Školní rok probíhá ve stálém německém šílenství za proběhlý atentát a následné úmrtí R. Heydricha. K ukončení školního roku probíhá focení učitelského sboru se žáky. Nikdo neví, jak bude probíhat následný školní rok.

Pro nový školní rok 1943 – 1944 má Marie Topičová určené umístění na dvojtřídce školy v Chlistově.(Listiny k tomuto ustanovení se nedochovaly, vychází se zde z výkazu z roku 1962.) Pro vzdálené místo a špatnému autobusovému spojení si v této obci musí Marie sehnat nějaký podnájem. Ten si zajistí pronájmem jednoho pokoje v místním domě č. 9.

Jeho pronajímatelem je dle nájemní smlouvy SS-Sturmbannfuer Fidler a čtyřstránková smlouva je sepsána s německou pečlivostí a podepsanými svědky.

Při vyučování na této škole dostává i „Přikazovací výměr“, pro včlenění a dispozici starostovi obce, kterého dle potřeby musí uposlechnout a nastoupit k výkonu určených prací v zemědělství.

V této době je konec války doposud neznámý a pouze přáním všech lidí. Do školy v Chlistově je jí doručeno:

I přes její nové umístění na škole v Týnci nad Sázavou, kde zahájila svůj nový školní rok 1944 - 1945 je jí doručen výměr k nástupu do práce dnem 28. září 1944 na dobu neomezenou.

Tímto doručeným výměrem jsou všichni překvapeni a nechápou jeho smysl, ale nedovolí si pracovní nasazení v zájmu německé říše neuposlechnout.

Němci již tuší, že jejich vláda končí, avšak neuposlechnutí jejich nařízení tvrdě trestají. Proto do fabriky na výrobu součástek pro armádu nastupuje a vykonává práci pomocné dělnice.

Při tomto nástupu musela vyplnit i „Prohlášení dani ze mzdy“. Tuto práci vykonávala od 2. do 26. října 1944, za kterou ji tak byla vyplacena mzda ve výši 704,30 korun.

Jde však o pouhé nedorozumění, které se však musí splnit a pak následně řešit. Písemného rozhodnutí o zrušení této povinnosti se však dočká až později. Úřad práce Benešov svým rozhodnutím ze dne 21. října 1944 a dle pokynu Ministerstva hospodářství a práce ruší pracovní přikázání. Tímto dnem je propuštěna z práce a musí nastoupit k výkonu práce učitelky na škole v Týnci nad Sázavou. (Zde se data uváděná v jednotlivých dokumentech neshodují.)

V květnu roku 1945, kdy Německá armáda již prohrává na všech frontách vzrůstá i odpor českého národa, který vyvrcholil dnem 5. května pražským povstáním a bojem na barikádách proti německým okupantům. A 9. května 1945 je Praha osvobozena Rudou armádou.

Druhá světová válka je v květnu 1945 ukončena a začíná nová doba v osvobozeném státě.

Zánik protektorátu je tak uváděn dnem 8. května 1945 a začínají nová epocha školství v osvobozeném státě do kterého se dnem 10. května navrací nová vláda, kde je minstrem školství a národní osvěty Z. Nejedlý. Zanedlouho končí školní rok 1944 -1945 a přichází letní prázdniny v osvobozené republice.

O školním dění Marie Topičové v osvobozené republice přineseme v dalším pokračování.