Článek
Jedno z prvních zastavení podcastového Stavaře na cestách severně od Prahy podél Labe je úsek od Roudnice nad Labem po Lovosice, a právě tady začneme vyprávění. Je to brána Čech, neboli Porta Bohemica. Je to oblast u Malých Žernosek a Velkých Žernosek u Lovosic, ve stínu Lovoše a nadohled od Radobýlu.
V této části vůbec nevíte, že je v Lovosicích chemička. Naopak, tady si připadáte jako na jižní Moravě. Tu tradičně vnímáme jako region vína, kam je upřena pozornost Pražanů. Možná i kvůli tomu, že mnoho z nich je původem z Moravy…
Jižní Moravu vnímáme tak nějak idylicky, jako Ladovy zimní krajiny v Posázaví. A zapomínáme na to, že Mělník, Roudnice nad Labem, Litoměřice a Lovosice jsou rovněž vinařské oblasti. A pokud bychom pokračovali po proudu řeky dál do Německa, za Pirnou v tamním Elbtal najdeme svahy pokryté vinicemi. Vede tu stejná Labská cyklostezka, jako v bráně Čech u Lovosic.
Dolnorakouské Wachau či Toskánsko v Polabí u Lovosic
Právě tady začíná romantické údolí podobné dolnorakouskému Wachau, které je zapsáno na seznamu UNESCO. Od vyhlídky Tři kříže až po zříceninu hradu Střekov tyčícím se na čedičovém masivu, pod kterým je Masarykovo zdymadlo, technická památka. Pak už vidíme zámeček na Větruši kontrolující ústí řeky Bíliny do Labe, abychom pak jako v rakouské údolní krajině dopluly do Děčína. Tam začíná impozantní labský kaňon, který by si zasloužil zápis do UNESCO.
Vraťme se ale k romantické poklidné krajině, kterou můžeme nazvat jako severočeské Toskánsko. Jsou to mírné vlnité kopce vinic od Velkých Žernosek ke Kamýku. Tady najdeme další zříceninu hradu. České středohoří je zemí středověkých hradů zejména ze 14. a 15.století a tady se intenzivně psala husitská historie.
Mezi Malými a Velkými Žernoseky od června do září obvykle pluje přívoz, který překonává Labe. Pokud v Lovosicích po letech odkládání postaví lávku pro pěší a cyklisty do Píšťan k Žernoseckému jezeru, propojí zdejší cyklostezku z lesoparku Osmička do Malých Žernosek s Labskou cyklostezkou, která vede právě z Libochovan přes Velké Žernoseky do Píšťan a dále do Litoměřic.
Celá tato oblast je ideální pro cyklotoulky s posezením se sklenkou vína, a to prakticky do hodiny od Prahy bez únavných kolon na D1. Jsou tady vinařství i vinařské stezky či romantická údolí jako Oparenské údolí, turistický hit jara a podzimu.
Symbol Lovoš, Radobýl i Hazmburk
Lovosice můžeme vnímat jako bránu do Českého středohoří, symbolem je Lovoš s rozhlednou, na který se chodí právě z Lovosic. Stačí vystoupit na železniční zastávce Lovosice-město a připravit se na výšlap. Odměnou je ale úchvatný pohled nejen na klikatící se dálnici D8, ale i okolní vrchy. Ať už je to nedaleká majestátná Milešovka, královna Sředohoří, tak třeba Kletečná.
Ale ten pohled na labské údolí… Nejen na zvlněnou krajinu pod Kamýkem, ale i bránu Čech u Žernosek. V dáli pak vidíme Radobýl s Litoměřicemi nebo druhým směrem další symbol Hazmburk. Dvě věže, čedičový vrchol a nížina mezi Labem a Ohří. To už je rozhraní mezi Českým středohořím a Dolním Poohřím.
Do Lovosic je to půl hodiny cesty od pražských Letňan po D8, stačí sjet na exitu 48. V centru města jsou kavárny i restaurace, vlakové nádraží prochází modernizací. Vlakem je to do Lovosic z Prahy hodinu cesty.
Pak se můžeme rozhodnout, do jakého směru se vydáme. Zda na Třebenicko ke zřícenině hradu Košťálov či k tajemnému vrchu Boreč. Nebo právě do brány Čech či naopak přes řeku do Litoměřic a dále třeba až do Ploskovic a Úštěka přes Kalich. Nebo po proudu řeky směr Ústí nad Labem.
České středohoří je oblast vulkanického původu i sudetských Němců
České středohoří, to je rozsáhlá hornatá oblast vulkanického původu, která se táhne od okresu Louny až po Děčín a Ústí nad Labem, přičemž jeho jádro se nachází v Litoměřicích, kde sídlí i správa CHKO.
Původní obyvatelé této oblasti, němečtí kolonisté, si kraj nazývali „Böhmisches Paradies“ (Český ráj), ale tento název se později přesunul k Turnovu a Semilům, zatímco oblast Litoměřic byla označována jako „Zahrada Čech“.
Tady na Lovosicku a Litoměřicku byla jazyková hranice. Zatímco Terezín, zhruba 7 kilometrů od Lovosic byl „německý“, sousední Bohušovice nad Ohří už byly „české“. Pohraničí je spjato se sudetskými Němci, což uvidíme v srdci Středohoří, kde jsou zachovalé sudetské vesnice.
Původní obyvatelé, kteří tady žili v této oblasti od německé kolonizace v období od 11. až 14. století, zkultivovali nehostinné přírodní podmínky v lesích. Počátky turismu tu začaly v 19. století, kdy romantické duše z Prahy přicházely objevovat sever, jako Karel Hynek Mácha. Přitom tento region možná lépe znali němečtí malíři, spisovatelé a skladatelé jako Richard Wagner, který navštívil Střekov.
Místo objevování tohoto regionu čeští obrozenci raději mířili do Českého ráje na Turnovsku a Jičínsku - a to zůstalo i po roce 1945. Sever Čech byl opomíjen a dodnes tu mnoho lidí z Prahy, natož z Moravy nikdy nebylo.
Není to škoda?
