Patrik Vydra: Nedoceněný král asistencí klame tělem. V obraně už ne, prosím

Je mu dvacet dva let, měří 190 centimetrů a pod Brianem Priskem konečně sbírá zápasové vytížení podpořené velmi dobrými výkony. Zaujal proti Plzni, Baníku a dobře začal i v zápase proti Slavii.

Ve sparťanském áčku se poprvé objevil už v sezóně 2021/2022, tehdy ještě na pozici stopera. V mládežnických kategoriích sice začínal úplně vepředu, ale i díky své výšce nakonec zakotvil v obraně.

Příležitostí v prvním týmu Sparty mnoho nedostal. Nastupoval v B-týmu a čas od času se podíval na lavičku áčka. Oku pozornějšího diváka ale neuniklo, že největší slabinou mladého hráče je bránění. Na obránce docela nezvyklé.

Při první štaci Briana Priskeho na Spartě Vydra odehrál nejprve pět ligových zápasů, v následující sezóně jich bylo osm. Nejčastěji nastupoval na pozici centrálního stopera, kde ale kraloval Filip Panák.

Do pozici středního záložníka ho poprvé pořádně začal nasazovat trenér mládežnických reprezentací Jan Suchopárek. Vydra najednou nebyl poslední hráč s největší zodpovědností-střed zálohy naplno odkryl celou paletu jeho schopností.

Primárně jako střední záložník putoval na hostování do Mladé Boleslavy. Na podzim 2024 tam odehrál 18 ligových zápasů s bilancí 1+1 a také 11 zápasů v Konferenční lize, kde se trefil hned čtyřikrát.

V zimě se vrátil do Sparty, kde měl navázat na výbornou první polovinu sezóny. Tehdejší tým Larse Friise byl ale ve větším a větším rozkladu. Střídaly se formace, rozložení sil ve středu pole a mladý záložník se vlastně neměl od čeho odrazit. Sparta byla na dně a korunu otřesné sezóně pak nasadila v Olomouci ve finále domácího poháru. Patrik Vydra nastoupil v základní sestavě na úkor Kaana Kairinena a první poločas jasně ukázal, že mladí a nadějní hráči kolem sebe potřebují zkušenější borce, kteří pomohou eliminovat herní nedostatky.

Nová sezóna, nový trenér, jiná Sparta a nepopsaný list, to přesně mladý, teď už záložník, potřeboval. Hned v prvním utkání proti Jablonci stanul po boku Kaana Kairinena ve dvoučlenné záloze. Dlužno dodat, že příliš nezaujal a o poločase ho nahradil Lukáš Sadílek.

Trenérský štáb nad ním ale nezlomil hůl a po prosezeném zápase kvalifikace o Konferenční ligu stanul opět v základní sestavě. Proti Mladé Boleslavy odehrál 75 minut a připsal si první letošní asistenci, když centrem z pravé strany našel Albiona Rrahmaniho.

Minuty pro dlouhána ve středu pole postupně přibývaly. Proti Araratu-Armenia skóroval, v zápase s Olomoucí nahrál na jediný, a tedy vítězný gól. Velmi dobrý vstup do sezóny a aklimatizaci ve středu zálohy pozastavila až krize ve sparťanské obraně a výborná forma Kofoda Andersena.

Vydra se odporoučel na stopera a opět potvrdil, že klame tělem. Je vysoký, má obstojné skluzy a dobře hlavičkuje. Přesto se v obraně zvláštně motá, špatně vystupuje, nenabírá hráče a bojí se využívat progresivní přihrávky. Jeho chyba velmi zkomplikovala domácí zápas s Duklou.

V obraně vydržel až do zápasu se Zlínem. Prohraný zápas v Hradci Králové si už znovu odkroutil ve středu zálohy. Zpátky do sestavy mu pomohlo i zranění Andersena, který se vedle Kairinena jevil jako velice dobře a zřejmě by Vydrovi moc prostoru nedal.

V zápase s Plzní a Baníkem ale mladý záložník ukázal, že to se základní sestavou myslí vážně. Ve dvou zápasech nahrál na tři góly a velkou měrou pomohl k návratu Sparty na vítěznou vlnu. A podruhé v sezóně ukázal že klame tělem. Proč?

Sparťanský střed zálohy okupují, pod Brianem Priskem, vždy dva střední záložníci. Nejčastěji je to Kaan Kairinen-hlavní hvězda. Druhý „střeďák“ Fina doplňuje a eliminuje jeho nedostatky. Nabízí se úvaha, že s Vydrou a Kairinenem mají letenští na trávníku dvě „šestky“. Opak je pravdou. Oku pozorného diváka neunikne, že typickou šestkou je při rozehrávce i presinku finský reprezentant, Vydra hraje o pozici výš, řekněme na „osmičce“.

Zajímavá struktura rozehrávky byla vidět i v Derby. Kairinen hrál téměř u stoperů, Vydra a seskakující Birmančevič byli nad ním a pomáhali s výstavbou hry.

Při rozehrávce od brankáře seskakoval Vydra do pozice levého obránce a fungoval jako takový „otvírák“. Míče na něj směřované se snažil posouvat dál po lajně, někam na pozici křídla, kde operoval Matěj Ryneš. Tahle rozehrávka přinesla i dva zajímavé momenty a možná i odpovědi na důležité otázky.

V prvním případě Vydra udržel míč, posunul ho za sebe na Ryneše, a okamžitým pohybem kupředu se dostal do náběhu. Za sebou nechal Oscara a neohroženě směřoval do vápna. O gól ho připravila až mizerná finální fáze, míč si nedokázal srovnat a za přispění stojné nohy ho poslal vysoko nad branku. Poněkolikáté v sezóně ukázal, že není jen posouvač míčů, ale skutečně dokáže operovat na velkém prostoru a tvořit šance.

Druhá situace už příliš pozitivní není. Vydra, opět v pozici levého obránce, dostává křižný pas od Panáka. Míč v klidu zpracovává a přihrává před sebe na Birmančeviče, který je ale dostoupený a pomalou přihrávku nezvládne pokrýt. K balónu se dostává Slavia, konkrétně Cham, který na vápně vidí úplně volného Kušeje a ten se z otočky zakončuje a otevírá skóre. Namísto okamžitého návratu na střed pole zůstal Vydra po pomalé přihrávce u čáry a ke střelci branky se dostal příliš pozdě.

Po strkanici s Janem Bořilem pak sparťanský mladík vyfasoval žlutou kartu. Neudržel nervy na uzdě. Emoce v Derby jsou potřeba, ale ve většině případů uspěje ten, který se dokáže ovládnout. Rozhozený po předchozím konfliktu pak Vydra nešťastně a neohrabaně došlápl na kotník Ivana Schranze a jen zázrakem vyvázl bez červené karty.

Tenhle moment měl stát Spartu zápas. Priske se rozhodl Vydru dále netrápit a do druhé půle již naskočil Sivert Mannsverk. Tíhu velkého zápasu mladý záložník neunesl.

Přesto platí, že je Patrik Vydra nesmírně zajímavým hráčem. Má přehled, a s tím spojené výborné křižné přihrávky, na svoji výšku má i dobrou techniku. V Mladé Boleslavy ukázal, že se nebojí střílet z dálky a vybroušenou kopací techniku předvedl několikrát i z penalty ještě za béčko Sparty.

S takovým hráčem se rozhodně vyplatí pracovat. Je to atyp. V Česku se mu alespoň fyzickými parametry blíží třeba Ondřej Kričfaluši, ten je ale stále více defenzivní hráč. Jen těžko si dovedu představit, že po něm teď sáhne nějaký zahraniční klub, vysocí střední ofenzivní záložníci nejsou příliš v kurzu.

Pro Spartu ale může být velice platný. Přináší variabilitu a svou nevšední fyzickou konstitucí může, zpočátku ve snazších zápasech, způsobovat soupeřům velké problémy. Třeba jako hráč, který dobíhá do vápna a nikým nebráněn si hledá volný prostor pro přihrávku a následnou střelu.

Zdroj: https://www.livesport.cz