Rosického memento: Sparto, pouč se a chystej se na odchod Priskeho

Květen 2022: Utrápená Sparta angažuje neznámého zahraničního kouče. Přišel jako blesk z čistého nebe. Nadějnou přípravu vystřídala ostuda v předkolech o Konferenční ligu, série remíz i výprask v podzimním Derby.

Listopad 2022: Přichází zlomový zápas v Plzni, který následují lednové posily, nový asistent trenéra, zlepšený herní projev, a nakonec i vysněný titul.

Květen 2024: Priske dovedl Spartu k vítězství v lize i v poháru. V rozhovoru na konci sezóny vyhlašuje, že na Letné nekončí. Přesto v červnu odchází a podepisuje smlouvu s Feyenoordem.

Červen 2025: Utrápená Sparta angažuje známého zahraničního kouče. Přišel jako blesk z čistého nebe. Nadějnou přípravu vystřídal solidní vstup do nové sezóny a první místo po 11 odehraných zápasech. Ale co dál?

Zdá se, že koncepční práce sportovního ředitele se zacyklila. Zdecimovaný tým přebral znovu dánský spasitel, který Spartu vrací do bojů o titul. Zázraky umí na počkání. Jak dlouho ho ale bude bavit letenské čarování tentokrát.

Pamatujete si, kdy to Spartě naposledy opravdu klapalo bez Briana Priskeho? Jaro 2020 pod Václavem Kotalem se nese ve znamení vítězství v domácím poháru. To je ale pro takto velký a ambiciózní klub málo. Poslední opravdu dominantní ročník se datuje do sezóny 2013/14, ještě pod trenérem Lavičkou.

Velký podíl na dlouhodobě špatných výsledcích Sparty mělo historicky nesprávně strukturované vedení klubu. To vše se ale mělo změnit koncem roku 2018, když do funkce sportovního ředitele nastoupila ikonu klubu Tomáš Rosický. „Po dvou neúspěšných ligových sezonách a nevydařeném podzimu je potřeba pomocí konkrétních jednotlivých kroků tým stabilizovat. A prvním konkrétním cílem je vrátit se do evropských pohárů, kde dvě sezony v řadě klub chyběl,“ uvedl nově jmenovaný sportovní ředitel.

Během své první tiskové konference v nové funkci také uvedl, že i nadále počítá s trenérem Ščasným, protože neustálé změny trenéra vedou jen ke krátkodobým úspěchům. Přesto se ve sparťanské kabině za sedm let vystřídalo sedm trenérů-dočasné kouče nepočítaje. S novými trenéry přišli noví hráči, ale i rozdílné pohledy na fotbal. Snahu o líbivý fotbal střídal pragmatismus a vysněná koncepce byla zaklíněna mezi snahou okamžitě uspět a budovat.

Zdeňka Ščasného zastoupil Michal Horňák, toho velkolepě nahradil Václav Jílek, který v ohlušujícím tichu covidu předal kormidlo Václavu Kotalovi, jenž ladil sparťanský orchestr až do chvíle, než přišel čas na velké eso, Pavla Vrbu. Ani on však nezanechal ve Spartě výraznější stopu a svoji kancelář na dálku přenechal dánskému trenérovi.

Tomáš Rosický dal Spartu částečně do pořádku a neoddiskutovatelně nastolil nové, správné procesy. Postupně zbavil tým přeplacených hvězd, pozůstatků po italském fiasku. Chytře přiváděl mladé, nadějné hráče a nechával prostor pro strahovské talenty. Našel zalíbení v severské cestě, kterou postupně přeorientoval na Balkán. Hráči jako Adam Hložek, Dávid Hancko, Adam Karabec, Ladislav Krejčí nebo Martin Vitík ukazují Rosického cit při skladbě mužstva. Vždy kladl důraz i na talent.

Druhý pohled ale Spartu zasazuje do ligové tabulky za doby Rosického působení. Sezóna 2019/2020 třetí místo, 2020/2021 druhé místo, 2021/22 třetí místo. Když k tomu připočteme nepovedená trenérská angažmá a spoustu kroků vedle i při výběru hráčů, nevychází Rosický z celého výčtu úplně pozitivně.

Světlo na konci tunelu našla legenda Arsenalu až v Brianu Priskem. V tu chvíli jde celý klub nahoru. Nejprve to drhne, ale od podzimu 2022 vše nabírá vzestupnou tendenci, která končí ziskem titulu. Tohle byl jackpot.

Priske překopal celý klub od základu. Nastolil nové pořádky, dosud neviděné. To, jak se v klubu začalo trénovat, pracovat se zdravím hráčů, ale i s mentálním nastavením bylo revoluční. Problém pro celé sportovní vedení je, že všechny tyto akce jdou za trenérem, nebo jeho týmem. Sparta se začala měnit zevnitř zásluhou trenéra ze zahraničí, ne na popud například sportovního ředitele, který by k novým nastoleným metodám dosadil vhodného kouče.

Až s Priskeho příchodem se ze Sparty stal klub evropského formátu. Stále věřím, že spousta posil je z dílny dánského kouče. Nezáleží na tom, zda je měl vyhlédnuté již z předchozích angažmá.

Důležité je, že hráči jako Kairinen, Laçi, Vindahl, Birmančevič, nebo Sørensen do klubu vůbec přišli. Sparta v tu chvíli přestala být týmem mladých hráčů, které doplňují navrátilci ze zahraničí, nebo ligoví „průměráci“, kteří se většinou vrátili zpět do klubů ze středu tabulky. Bohužel to nebyl Hložek, Hancko a ani, Trávník, Krejčí starší, Plavšič, nebo Kozák, kteří by Spartu dovedli k titulu. Byl to pořádný trenér, který si přivedl své koně a postavil na nich hru.

Sparta šla od léta 2022 rapidně nahoru. Fanouškům najednou nevadila téměř neexistující transparentnost klubu, proměnlivá koncepce a nefunkční skauting. Vše bylo naoko v pořádku. Vyprodaná Letná, urovnané vztahy s kotlem i zvučné posily.

Vnímání fotbalu a vedení klubu ze strany Tomáše Rosického za 7 let ve funkci ukazuje, že jeho hlavním cílem bylo vždy přivádět hráče, pro které není Sparta poslední destinace. Chce vítězit, ale zároveň hráčům dopřát možnost karierního růstu.

Logicky z toho vyplívá, že každou pozici v týmu má zajištěnou potenciálním hráčem přímo z klubu, nebo zvenčí, který odcházejícího hráče nahradí. Dávalo by to smysl. Odejde jeden, přijde druhý a začne tam, kde ten první skončil. To je přirozený proces v dobře fungujícím klubu. Jak je tedy možné, že sportovní ředitel AC Sparta Praha dva roky po sobě neměl připravenou okamžitou variantu i pro případ odchodu trenéra?

Působení Larse Friise není potřeba stále dokola opakovat a démonizovat. Sympatický trenér dostal úkol, na který jednoduše neměl. Žil pro Spartu a chtěl uspět. Někde v zákulisí se ale pomalu dotáčel setrvačník, který natáhl jeho předchůdce.

Sparta opět ztratila respekt soupeřů a veškerou kredibilitu. Znovu byl problémem skauting a nedostatečná komunikace zevnitř klubu. Slibovaný řez kádrem znamenal především návrat mladých hráčů z hostování. Trenér zkoušel upravit formaci, vsadit na sparťany, klub vyměnil asistenta trenéra. Nic nepomohlo.

Sparta se řítila do propasti na jejíž dno dopadla v pohárovém finále proti Olomouci. Spojení Sparta a Friis bylo pro sparťanskou obec neslučitelné. Trenér musel skončit. Sympatický Dán měl navždy v srdcích fanoušků zůstat jen jako geniální asistent. Pozice vyklidil i vedoucí skautingu Jiří Rosický, bratr sportovního ředitele, před kterým stála opět po roce nová výzva. Hledání trenéra.

Tentokrát Rosický nemohl sáhnout do vlastních řad. Angažováním Michala Vávry, nebo Luboše Loučky by spáchal atentát na sebe samotného. Česko nepřipadalo v úvahu, a proto bylo na stole opět zahraničí. Médii prolétlo několik adeptů na trenérský post. Ani jedno však nerezonovalo natolik, aby se dalo s jistotou rozpoznat, zda si Sparta trenéra pouze vyhlédla, nebo s ním skutečně jedná.

8. června 2025: Brian Priske byl údajně viděn v Praze. V tu chvíli mezi fanoušky panuje všeobecné nadšení. Vrací se spasitel! Jen hrstka z nich dohlédla dál než k vidině jedné, či dvou úspěšných sezón. Po oficiálním představení trenéra bylo jasné, že sportovní vedení se skutečně vrátilo o tři roky zpět.

K dnešnímu dni je opět vše zalité Sluncem. Sparta vede tabulku, hraje evropský pohár a podařil se řez kádrem. Lukáš Haraslín možná předčil očekávání a příkladně plní roli kapitána. Úspěšně vede fungující kabinu, ze které na trávník opět vycházejí hráči s elánem a chutí bojovat. Staré známé hvězdy jsou opět ve formě. Navíc přišly nové posily a konečně „kliknul“ projekt Rrahmani. Nikdo neřeší skauting, komunikaci, nebo studené klobásy na Letné. Hlavně, že se vyhrává.

Priske přinese výsledky. Sezónu může zakončit ziskem titulu, nebo těsným druhým místem, i to by bylo po loňské katastrofě úspěch. K Vánocům fanouškům nadělí nové posily a dobré umístění v Konferenční lize. A možná se v létě smiluje a rozhodne se v klubu setrvat. Ale co se stane až se, stejně jako spousta dalších korporátních trenérů, rozhodne jít zase o dům dál.

Skutečně fanoušci Sparty věří, že tentokrát má pan Rosický nachystaný jmenný seznam trenérů, kteří okamžitě přeberou otěže a klub bude fungovat dál?Já si to nemyslím.

Klub, tak jak ho teď opět známe, funguje díky Priskemu. A celé sportovní vedení nyní musí upřeně sledovat všechno, co trenér dělá. S nadsázkou by za ním měl chodit jeden člověk, který si bude zapisovat každý jeho krok a při Dánově odchodu předá novému trenérovi příručku s názvem: „Tahle se trénuje Sparta“. Jednu modifikovanou verzi „Takhle se vede Sparta“, by mělo dostat i sportovní vedení. Nikdo přece nemůže tvrdit, že čirou náhodou to pod Priskem jde a bez něj ne.

Příznivci letenských by si zasloužili žít s klidem na duši, s vědomím, že až jednou Priske zase zamává šátečkem, nebude z toho pro Spartu katastrofa. Může se taky klidně stát, že ve stejném čase odejde třeba i kapitán Haraslín. Příběhy s kabinou bez lídra jsme tu už měli, a nebylo to hezké vypravování.

Podtrženo sečteno, je třeba plánovat i v době, kdy je nemyslitelné, že tu Priske nebude. To je přece práce sportovního vedení. Reagovat, někam směřovat, hledat, skautovat a personálně zajišťovat klub dlouho dopředu.

Na závěr snad jen dodám, jak moc je neuvěřitelné, že dva největší české kluby řídí primárně trenéři. Slavia zatím má štěstí a Jindřich Trpišovský se nikam nechystá. Ale bude zajímavé sledovat, jak oba trenéři připraví svoje kluby dobu bez „poTrišovskou“ a poBrianovskou“.

Zdroje: https://www.livesport.cz, https://sparta.cz/cs/novinky/34544-sportovni-reditel-tomas-rosicky