Článek
A co třeba přeměna Česka v technologického lídra střední Evropy a s tím spojená vyšší úroveň mezd, rozšíření atraktivních pracovních míst i do regionů či snížení ekologické zátěže.
Poslední čtyři roky pracuji ve vrcholných pozicích na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Podílel jsem se na projektech jako příprava tenderu na nové jaderné bloky v Dukovanech, zkapacitnění ropovodu TAL z italského Terstu, zákonech řešící plynové elektrárny, obnovitelné zdroje nebo získání významných zahraničních investic jako jsou výrobce čipů ONSEMI či nový závod Toyoty na bateriové vozy.
Mým klíčovým tématem je však rozvoj startupového prostředí. Jsem zastáncem nových přístupů a technologií, tudíž podporuji rozvoj startupů, které posunou naši ekonomiku do 21. století. A co jsou vlastně „ty startupy“?
Jedná se o mladé, inovativní společnosti, které se vyznačují rychlým růstem a škálovatelným obchodním modelem. Obvykle působí v technologických odvětvích, jako umělá inteligence, biotechnologie či fintech. Díky své flexibilitě, schopnosti rychle testovat nové nápady a přitahovat talentované lidi i kapitál hrají klíčovou roli v přeměně výzkumu na komerční produkty a ve vytváření nových tržních segmentů. Skandinávie, Pobaltí nebo třeba Španělsko systematicky vytvářejí podmínky pro rozvoj těchto firem a výsledky jsou vidět téměř okamžitě. Např. 1,4 milionové Estonsko dokázalo „vyprodukovat“ firmy jako Skype, Bolt, Wise nebo Sunly. A jak funguje onen přínos pro celou ekonomiku? Velmi zjednodušeně si to ukažme na firmě Skype. Její zakladatelé ji už za dva roky prodali za 2,3 miliardy dolarů a následně významnou část zisku použili na přímé či nepřímé investice zpět do nových startupů či technologických firem. Jedna takto významná transakce dokáže následně vytvořit tisíce dalších pracovních míst v desítkách až stovkách nových firem.
Česká republika dosud nemá startupový zákon, který by jasně definoval prostředí a podmínky pro vznik a rozvoj těchto specifických společností. Vzhledem k tomu kde pracuji, setkávám se často s hláškami typu „jak vy to v té politice nebo na tom ministerstvu vedete, že ještě nemáme tohle a támhleto, proč to všechno tak trvá?“ Na příkladu startupového zákona, který nyní připravujeme, si můžeme ukázat, jak vlastně funguje legislativní proces v ČR. Jak se „peče“ takovýto odborný zákon.
Je nutno si přiznat, že zákony tohoto typu vždy tak trochu zaostávají za realitou a snaží se ji dohnat. Vědecké poznatky, technologie či inovace tady byly, jsou a budou vždy dříve než odpovídající legislativa. Na politicích je, aby reagovali co nejrychleji a ve spolupráci s odbornou veřejností se pokusili předvídat, kam se bude daná oblast vyvíjet. U českého startupového zákona spolupracujeme se startupovou asociací už cca dva roky. Máme za sebou desítky jednání, konferencí a workshopů, které vyústily v analýzu českého startupového prostředí. Ta nám odpověděla na otázky: Jaké firmy se pohybují na trhu, jaké jsou jejich ekonomické ukazatele, co jsou brzdy rozvoje, jak může pomoci stát, jak vypadají startupové zákony v ostatních zemích atd.
Paralelně s tím probíhají diskuse se zástupci politických stran, aby se zjistilo, jaký mají pohled na vznik a obsah nového zákona. Následuje příprava znění samotného zákona v hrubé obsahové formě. Ta je opět představena politické reprezentaci, aby se potvrdilo, že zákon má šanci projít legislativním procesem. Pak je nutné připravit tzv paragrafové znění, které již přesně definuje jednotlivé body.
Startupový zákon je nyní právě v této fázi – tedy přípravě paragrafového znění. Co nás čeká dále? Ministerstvo pošle návrh zákona do mezirezortního řízení, kde se řeší připomínky ostatních ministerstev. Poté projde legislativní radou vlády, jednáním na schůzi vlády a následně do Poslanecké sněmovny. Zde ho čeká boj o zařazení do programu (viz časté obstrukce některých stran blokujících práci PS). Pokud se to podaří, proběhnou tzv 3 čtení, kde se vyjadřují poslanci a navrhují změny. Proto je tak důležitá odborná diskuse s politiky již v přípravné fázi. Finální znění zákona je odhlasováno PS, dále projde Senátem a k podpisu ho dostává prezident republiky. Následně je zákon zařazen do sbírky zákonů a vstupuje v platnost.
A co by měl tedy nový startupový zákon umožnit? Především zaměstnanecký akciový program, flexibilní právní režim pro spolupráci s OSVČ, daňové pobídky, deregulaci penzijních fondů s možností investovat i do rizikovějšího kapitálu, zjednodušení administrativních procesů pro startupy a usnadnění přístupu k veřejným zakázkám. Dále pak tzv testovací sandboxy, grantové programy a půjčky, víza pro vysoce kvalifikované pracovníky či podnikatelské inkubátory, které poskytnou zázemí a zdroje pro první fázi nového projektu.
Já pevně věřím, že náš startupový zákon je připraven dobře a proto doufám, že jeho cesta legislativním procesem bude co nejkratší. Stejně tak doufám, že tomu budu nápomocen již jako poslanec Parlamentu ČR. Pokud vám tedy chyběl důvod, proč jít k volbám, minimálně jeden vám nabízím. Budu dále pracovat na tom, aby se z Česka stala moderní, technologicky vyspělá země, a aby talentovaní lidé a jejich dobré nápady neutíkaly do zahraničí, nýbrž pomohly rozvoji české ekonomiky. Budu prosazovat přijetí startupového zákona.
Štěpán Hofman, náměstek ministra a kandidát do poslanecké sněmovny za hnutí STAN
