Článek
Zatímco globální vývoj dnes pohání nové technologie, evropské ekonomiky zůstávají závislé na tradičních sektorech z 20. století – jako energetika, automobilový průmysl či bankovnictví. Šest z deseti největších amerických firem podle tržní hodnoty jsou technologické firmy založené po roce 1990, zatímco v Evropě dominují společnosti vzniklé před rokem 1980
Jak uvádí Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti Evropské unie, Evropa zaostává v produktivitě, inovacích i příjmech domácností – a bez zásadního obratu v podpoře nových technologií nebude schopna financovat svůj sociální model ani udržet globální konkurenceschopnost.
Podpora startupů přitom může být strategickým nástrojem, jak pomoci vývoji nových technologií a inovací. Startupy mohou představovat jeden z motorů technologického pokroku, ekonomického růstu a strukturální transformace hospodářství, který pomůže uzavřít inovační a růstovou mezeru mezi Evropou a USA.
Startupy představují mladé, inovativní společnosti, které se vyznačují snahou o rychlý růst a rozvoj škálovatelného obchodního modelu. Obvykle působí v dynamických technologických odvětvích, jako jsou umělá inteligence, biotechnologie či fintech. Díky své flexibilitě, schopnosti rychle testovat nové nápady a přitahovat talent i kapitál hrají klíčovou roli v přeměně výzkumu na komerční produkty a ve vytváření nových tržních segmentů. Příkladem může být OpenAI, původně malý technologický startup, který během několika let úspěšné zkomercionalizoval generativní jazykové modely, jeden z největších technologických průlomů moderní historie.
Podle dat z Dealroomu 2025 nemá Česká republika aktuálně žádný startup, který by splňoval specifickou definici „inovativního startupu“, tedy firmy založené za posledních 20 let, s patentem a valuací nad 100 mil. USD. Pro srovnání: Švédsko má 40 takových firem, Evropa celkem 979 a USA 2 725. Česká republika má obecně relativně nízký podíl firem působících v inovativních sektorech. Mezi největšími VaV investory v EU dominují firmy z Německa, Francie a Nizozemska, zatímco ČR mezi nimi není zastoupena. To potvrzuje strukturální rozdíl mezi ekonomikami a vysvětluje slabší startupové prostředí v ČR.
Česká republika ve srovnání s vyspělými inovačními zeměmi dlouhodobě zaostává v počtu vznikajících startupů a stejně tak v počtu startupů, které vyrostou do určité velikosti a stanou se z nich národní šampioni. V roce 2025 působí dle Dealroomu v České republice 1 826 startupů, které získaly externí investici.
Startupové prostředí v ČR je ovlivněno řadou faktorů. Mezi hlavní příčiny, které ho negativně ovlivňují, patří zejména oblasti práva a státu, kde startupy čelí zásadním překážkám v pracovněprávních vztazích – například při spolupráci s OSVČ nebo při využívání zaměstnaneckých akciových opčních programů. Druhou klíčovou oblastí jsou finance, kde startupy narážejí na nedostatek dostupného kapitálu a slabou aktivitu investorů zejména u počátečního financování a chybějící motivace investorů investovat do rizikovějších projektů. Výsledkem pak je nízká míra zakládání nových startupů, jejich větší „úmrtnost“ a především pak odliv schopných lidí a jejich nápadů do zahraničí. To má za následek nízký počet lidí a firem v high-tech prostředí, menší počet inovací a patentů, nižší investice do vědy a vzdělání a v konečném důsledku zaostávání české ekonomiky a slabý hospodářský růst. Abychom mohli vystoupit z tohoto začarovaného kruhu, nutně potřebujeme rozvoj startupového prostředí, a tedy startupový zákon.
Štěpán Hofman, náměstek ministra průmyslu a obchodu, kandidát do PS
