Článek
Zdravím, čtenáři,
tentokrát je to o kombinaci pejsek a morče.
Pokud dumáte nad tím, zda bude soužití psa a morčete idylka, nebo permanentní drama, tak to ponejvíce závisí na genetice. Lovečtí psi mají v DNA zapsáno, že cokoliv malého a rychle se pohybujícího je kořist. Teriéři nebo chrti jsou nebezpeční, protože jejich lovecký pud může sepnout během vteřiny.
Opakem jsou molossoidní a společenská plemena. Ta bývají k morčatům mnohem tolerantnější. Francouzští buldočci, mopsové nebo kavalíři (Cavalier King Charles španěl) často berou morče jako líného parťáka na gauč a dokážou s ním vegetovat v naprostém klidu.
Skvělými a klidnými společníky k drobným zvířatům bývají po správném seznámení také zlatí retrívři nebo labradoři. Nikdy byste je ale spolu neměli nechávat o samotě bez dozoru.
Zažil jsem i Moskevského strážního psa kdysi v práci, když jsem tam měl morče na dokrmování. A dívat se, jak těch cca padesát kilo očichává mých osmset gramů bylo zvláštní. Moskevan si to užíval, zatímco moje slečna byla naštvaná, že jí pozadí olizuje jazyk větší než to pozadí a „držkovala“.

Je to robotický vysavač, anebo není? (Nerobotický ometač, „Peruánec 2.31“ seno zkonzumuje a zbytek zamete chlupy.)
Ještě na jednu věc raději upozorním. Zatímco pes používá štěkot k hlídání, vítání nebo varování (třeba když se v jednu v noci plíží společensky unavený soused po chodbě domu do svého bytu), morčecí komunikace má úplně jiné grády. To ovšem záleží na tom, jak se necháte od morčat vychovávat. Pokud morče pochopí, že po zapískání se objeví bašta, tak… se máte na co těšit. Jakmile takové morče uslyší zašustění pytlíku nebo zvuk otevírání lednice, spustí pronikavé pískání, které může soupeřit s rozhodčím na fotbale.
Některá slouží jako chlupatý alarm na jídlo. Slyšel jsem o paničce, která se snažila spolu s manželem držet dietu a její občasné noční partyzánské výpravy do lednice byly páníčkovi oznámeny tak hlasitě, že ho to spolehlivě probudilo. A naopak.
Společné soužití ale vyžaduje opatrnost. Psi dokážou štěkat opravdu nahlas, což pro morčata představuje problém. Morčata mají totiž citlivý sluch a náhlý, hlasitý psí štěkot jim způsobuje silný stres. (Samozřejmě, že čím blíže, tím více.) V krajních případech může takový šok u morčete vést až k selhání srdce. Doporučuji psa důsledně od začátku krotit, aby u klece neštěkal.

Každý si doma může nastavit pravidla, jaká chce. Ale čtyřnožcům se to nemusí líbit.
Jedna věc, ve které se oba druhy markantně liší, je hygiena. Typický pes miluje dobrodružství – venku s nadšením skočí do té nejblátivější louže a domů se vrátí jako polomáčená hromádka vonící po rašelině a lesním humusu.
Morče proti psům vypadá, jak kdyby mělo OCD (obsedantně-kompulzivní poruchu) nebo jako aristokrat. Čistotou si většinou nezadá s kočkami. Morčata tráví hodiny pečlivým čištěním svého kožíšku, olizují si tlapky a uhlazují každý chloupek.

Zvířecí MHD.
Jednu věc ale mají morčata a psi společnou. Rádi baští morčecí bobky.
O morčatech se v tomhle ohledu moc nemluví, ale k morčecímu životu to neodmyslitelně patří. Morčata jsou takzvaní koprofágové. Mají složitý trávicí trakt a k tomu, aby získala maximum vitamínů (zejména vitamín B) a správnou mikroflóru, potřebují požírat své vlastní (nebo klidně i cizí) speciální měkké bobky. Pro lidi je to trochu divné, ale pro morče je to otázka zdraví.
A pro psa? Pro něj je to také metoda, jak si vylepšit zažívání. Ovšem pokud chovatel ví, že morče bere antibiotika či jiné léky anebo má podezření na parazity, tak tohle je rozhodný důvod, proč si psa raději před luxováním morčecí ubikace hlídat.

Když vás pes ještě není moc zkušený.
A ještě jednu věc mají morčata a psi společnou. (Tentokrát už opravdu.)
Mají mimořádný čich. Pes má 811 genů pro čichové receptory. Morče jich má 796. A pán tvorstva? My lidé máme 396. Tak buďte s voňavkami v blízkosti klece nebo stejné místnosti prosím opatrní. A pokud máte zrovna ruce omyté mýdlem, tak buďte při braní morčete opatrní. Může vás mít za cizího člověka.
Pokud by někdo chtěl vtípek se svými zvířaty (libovolnými), tak mi naposílejte nějaké fotky. Asi nezužitkuji vše, ale něco se ujmout může. Kdybyste mne nemohli najít na FB, napište tady pod článkem.
A ještě jedna věc. Stále přemýšlím, jestli v publikování vydržím. Pokud se Vám článek líbil, tak si na mne kdyžtak dejte sledování. Jednak mi tím dáte najevo, že vás to baví a případně, pokud bych se po delší době vracel, tak vám vyskočí upozornění.






