Článek
Pokud se podíváme na realitu Německého energetického přechodu známého jako Energiewende, což je německy doslovně „energetická změna“ nebo „energetický obrat“, zjistíme jednu překvapivou věc, ačkoliv proklamovaným cílem je snižování emisí CO2 v zimních měsících, Německo čadí jen o trochu méně než takové Polsko, viz Obr. č. 1. Na obrázku vidíme krásně zelenou – nízkoemisní Francii s jejími jadernými elektrárnami, krásně zelené Švédsko s kombinací JE a vodních elektráren a neméně zelené Norsko s jeho množstvím vodních elektráren. Německo přitom investovalo zcela neuvěřitelné částky do svého energetického přechodu a má zároveň jedny z nejdražších energií, ne-li přímo nejdražší na planetě.
Obr. č. 1 Emisní mapa Evropy v měsíci prosinci 2023. Německo má sice velký podíl OZE a v praxi má ohromné emise. Spalování ohromného množství uhlí a plynu je jediným způsobem, jak se vyhnout blackoutu. (Poznámka některé obrázky jsem převzal ze série svých článků, jež jsem před rokem naspal pro Britské listy, a z nichž většina byla redakcí odmítnuta. Z tohoto důvodu budou snímky často z let 2023 a 2024.)
Když se podíváme na další obrázek (viz. Obr. č. 2), uvidíme, jak by na tom Německo bylo s emisemi CO2, kdyby v rámci své Energiewende neprovedlo vyřazení jaderných elektráren.
Obr. č. 2 Německé emise CO2 na produkci 1kWh elektrické energie: Černá křivka současné emise v NSR, průměrná hodnota je 398 g CO2. Červená křivka odpovídá stavu, kterého by bylo dosaženo, kdyby Němečtí Zelení neprosadili Atom-ausstieg, tj. kdyby OZE opravdu nahrazovali „špinavou“, to jest fosilní energii. V tomto případě by byly emise 103 g CO2 na kWh. Žlutá křivka pro srovnání reprezentuje Francii s jejím energetickým mixem opřeným o JE. Její emise jsou 43g CO2 kWh (Zdroj: Radiant Energy Group).
Co nám tyto obrázky říkají? Je zřejmé, že ačkoliv oficiálním cílem Energiewende je snížení emisí CO2, tak skutečným, primárním a já si troufnu říci přímo posvátným cílem Zelených bylo vždy především zničení jaderných elektráren, neboť Zelenými propagované OZE (větrné a solární elektrárny) vždy vyžadují zálohu. Tato záloha musí být v podobě fosilních zdrojů, pokud tedy nejste Norsko nebo Švédsko. Čím se tyto dva státy liší od Německa? Potenciálem svých vodních elektráren a to je dáno nízkou hustotou obyvatelstva (Švédsko: hustota zalidnění - 25 obyv./km², počet obyvatel-10 588 230, plocha - 447 428 km²; Norsko: hustota zalidnění - 15 obyv./km² počet obyvatel - 5 594 340,plocha - 385 207km²), tedy na jednoho švédského či norského uživatele zbývá mnohem více vodního výkonu a to nepočítám s velkou výhodu výrazných horských převýšení na území Norska. Zde velmi dobře pracuje ve prospěch energetiky zákon zachování energie pro kapaliny popsaný Bernoulliho rovnicí, viz zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernoulliho_rovnice, a tu, jak známo se má generace učila už na ZŠ. Švédové si tedy mohou dovolit luxus větrníků, které zálohuje voda, ale i tak jsou tyto větrníky spíše ztrátové.
Německo naopak má velkou hustotu populace, tedy má i malý potenciál pro vodní zdroje (plocha - 357 588 km², obyvatelstvo - 84 482 267, a hustota zalidnění -236 obyv./km²), je zřejmé, že Německo nikdy nebude šampion využití vodní energie. Tudíž Německo musí své větrníky a soláry zálohovat fosilními zdroji a výsledek vidíme na Obr. č. 1 a 2. Kdybyste si mysleli, že v jiných státech to funguje lépe, ukážeme si příklad státu New York.
V roce 2020 a 21 uzavřel stát New York jadernou elektrárnu Indian Point. Vyřazování probíhalo postupně, a zatímco druhý blok byl vyřazen 30. 4. 2020, tak třetí blok pracoval až do 28. 4. 2021. Jistě Vám zde teď chybí první blok, ale ten byl jedním z nejstarších v zemi a pracoval v letech 1960 až 1974.
Propagátoři OZE tehdy tvrdili, že výkon obou bloků snadno nahradí OZE, a to jak větrné elektrárny včetně těch mořských, tak i solární elektrárny. Nutno dodat, že ne všichni s tímto názorem souhlasili, jak ukazují následující komentáře z tisku:
„Někteří analytici předpokládali, že obnovitelná energie vyrovná mezeru, ale to mi přišlo nepravděpodobné.“
Nakonec ztracený výkon nahradili část výkonu JE a zbytek byl dovážen ze sousedních států, jak ukazují další komentáře odborníků:
„Jistě, to se nestalo: tři nové elektrárny na zemní plyn zaplnily mezeru spolu s převážně dovozem elektřiny z plynu.“
„Uzavření Indian Point posunulo regionální emise New York City na MWh nad průměr USA a nad ERCOT“
„Možná Champlain Hudson Power Express (kanadská vodní elektrárna) a projekt Clean Path (větrná/solární část státu New York) nahradí ztracenou generaci Indian Point. Pokud/až budou dokončeny, tak ano, ale jen částečně.“
„Důležité je, že tyto dva nové megaprojekty by nahradily jen asi polovinu bezuhlíkové energie, kterou Indian Point vyráběl.“
No, my se raději podíváme na grafy na Obr. č. 3, jež nám ukážou, jak to dopadlo. Na Obr. č. 3, vlevo nahoře je graf s popisem „New York:elektricity generation by source“ a na něm jasně vidíme, jak se spolu s uzavřením JE Indian Point obrátila spotřeba plynu směrem nahoru (hnědá křivka -Natural Gas). Zároveň s tím pak vzrostl elektrické energie i dovoz, viz modrá křivka popsaná jako Imports. Pod tímto grafem se nachází další popsaný jako „The GHC impact of shutting down Indian Point“, tento graf nám ukazuje emise CO2 vyrobenou MWh elektrické energie a je zřejmé, že došlo k výraznému nárůstu emisí, viz červená křivka. Na pravé straně Obr.č. 3 potom má dva další grafy. Horní z těch dvou grafů ukazuje kapacitní faktory větrných a solárních elektráren v různých státech USA, přičemž parametry pro stát New York jsou vyznačeny červeně a popisem NY. Pokud se na tato čísla podíváte, srovnáte je s realitou České republiky, zjistíte, že příslušné hodnoty kapacitního faktoru jsou u nás zhruba poloviční, což znamená, že tyto zdroje by měli u nás i mnohem horší provozní ekonomiku a zároveň by potřebovali větší záložní kapacitu (K ekonomice provozu OZE najdete více zde: https://medium.seznam.cz/clanek/stepan-major-ekonomika-oze-zdroju-a-realita-vecnych-dotaci-143530. Poslední graf na obrázku č.3 potom ukazuje plánované náhrady za odstavený Indian Point.
Obr. č. 3 Obrázek obsahuje tyto grafy: „New York: elektricity generation by source“ – „Zdroj energie ve státu New York“; „The GHC impact of shutting down Indian Point“ –„Vliv uzavření JE Indian Point na emise CO2“, „Wind and Solar capacity factors by state“ –„Kapacitní faktory solární a větrné energetiky podle států“, „Planed replacement of Indian Point generation“. Podrobný popis a interpretace dat jsou obsaženy v textu (Zdroj: Richard Ollington).
Jak vidíme instalací OZE sice moc nesnížíme emise CO2, ale jedné věci přece jenom dosáhneme, a to velkého zdražení elektřiny, viz Obr. č. 4.
Obr.č.4 Růst cen elektrické energie s rostoucím podílem větrných a solárních elektráren v energetickém mixu. (Zdroj: Enviromental Clean Energy Limited, https://ectltd.com.au/is-coal-to-blame-for-high-power-prices/ )
Růst cen souvisí se složitým zálohováním a řízením sítě, s provozními dotacemi, platbami za bezcennou elektřinu likvidovanou v mařičích, stejně tak jako kapacitní platby pro záložní zdroje. U nás v Evropě si navíc ty platby záložním fosilním elektrárnám zdražujeme emisními povolenkami. Ty třeba nemají nejen v Rusku, ale i ve většině států USA. Číňané potom platí mezi 5 až 12 dolary za tunu, zatímco v EU je to 66,5 dolaru. Jak se tedy Zelení rozhodli snížit emise, když instalováním OZE to moc efektivně nejde a oni principiálně odmítají jaderné elektrárny v energetickém mixu? Odpověď zní jednoduše DEINDUSTRIALIZACÍ, tedy uzavřením evropského průmyslu. Než se ale podíváme na tento problém, mrkneme se ještě na Čínu. Spousta čtenářů nejspíše při pohled na Obr. č. 4 řekne něco jako toto“ „Vždyť Čína buduje solární parky i větrníky jako divá! Tak ty soláry nemohou způsobovat ani zdražení, ani jiné problémy!“ Zde je problém právě v tom podílu těchto zdrojů na celkovém energetickém mixu! Podívejte se prosím na Obr.č.5. Tentoobrázek ukazuje podíl jednotlivých zdrojů na produkci elektrické energie a je zřejmé, že Čína má v energetickém mixu výraznou převahu řiditelných zdrojů a stále buduje nové, viz Obr.č.6.
Obr. č.5 Spotřeba elektrické energie a její zdroje v Číně. Graf zachycuje období 1965 až 2022. Jak si můžete všimnout Čínský průmysl žene vpřed fosilní palivo a produkuje enormní množství CO2 (Our World In Data).
Obr.č.6 Výstavba nových uhelných elektráren v ČLR (Zdroj : CREA, https://globalenergymonitor.org/).
Vedle uhelných a OZE elektráren Čína čím dál rychleji buduje i nové jaderné elektrárny, viz Obr. Č. 7 a č. 8. A nejenže Čína buduje a plánuje velké množství reaktorů, ona se ty bloky JE naučila budovat vysokou rychlostí, což je v zásadním rozporu s argumenty odpůrců JE o dlouhé době realizace.
Obr. č. 7 Mapa Číny: Jaderné elektrárny v provozu, ve výstavbě a plánované v ČLR (Zdroj: CAIXIN GLOBAL https://www.caixinglobal.com/2011-03-16/a-lesson-for-chinas-nuclear-strategy-101045340.html.)
Obr. č. 8 Plán rozvoje jaderné energetiky ukazuje jasnou dominanci ČLR (Zdroj:Crea, https://globalenergymonitor.org/).
Oblíbeným heslem odpůrců jaderných elektráren je argument, že stavba je zdlouhavá. Podívejme se tedy na dobu realizace ve světě a ukážeme si, že doba stavby se prodlužuje toliko na Západě, a to z důvodů ztráty technologických schopností ve spojitosti s deindustrializací a se samotným odmítáním JE.
Tento jev velmi dobře prezentuje dvojice grafů na Obr. č. 9
Obr.č.9: Na levé straně vidíme graf „Average nuclear plant completion by year and region“ - Průměrná doba výstavby JE ve světě: Modrá barva tzv. rozvinuté státy neboli Západ. Žlutá barva - Čína, Indie, Rusko atd. Tedy státy jež se nikdy nezřekli JE. Jak vidíme doba výstavby se na západě prodloužila v důsledku toho, že na tento sektor se vyvíjel tlak, aby došlo k jeho útlumu, což mělo za následek ztrátu schopností. Když nehrajete na housle, také ztratíte cvik! Státy ve žluté barvě nyní realizují projekty velice rychle. Jejich realizace byla pomalá, když s danou technologií začínaly. Druhý graf potom ukazuje, jak Západ opustil tuto technologii, a tak umožnil, aby se jeho konkurenti stali mistry v oboru.(Zdroj: Richard Ollington, JPMAM).
Následující Graf na Obr.č.10 potom ukazuje náklady na realizaci 1MW elektrárenského výkonu. Je zřejmé, že Číňané začali stavět reaktory jako když Baťa seká cvičky.
Obr. č. 10. Náklady na realizaci projektů v milionech USD na 1MW spolu s rokem realizace a jménem státu. Cena přepočten na současný dolary.(Zdroj: Richard Ollington, JPMAM).
Nyní se podíváme tedy na to, jak si Zelení představují snižování emisí pomocí OZE, které jak jsme si již na začátku článku ukázali moc nefunguje, viz Obr. Č.1, 2 nebo 3. Jistou představu nám dávají některé prohlášení čelních německých ekonomů. Řešení Zelených expertů je jednoduché snížením poptávky po elektrické energii čímž lze dosáhnout snížení emisí i za situace kdy vyrábíte energii dosti nečistým způsobem pomocí OZE a zálohovacích fosilních elektráren, která je realizována snížením objemu průmyslové výroby, tedy deindustrializací! Že tomu tak není? Tak se nyní podíváme na jeden článek ukazující rozhovor s čelním ekonomem z Leibnitzova institutu pro ekonomický výzkum (Leibniz-Instituts für Wirtschaftsforschung).
V tomto článku se píše:
„Aus Klimasicht wollen wir das“ – Der Chef-Ökonom des prominenten Leibniz-Instituts für Wirtschaftsforschung Halle, Reint Gropp, begrüßt die Verlagerung energieintensiver Produktion aus Deutschland. Dies helfe, die Klimaziele zu erreichen.
Tedy česky:
„Z hlediska klimatu to chceme“ – Hlavní ekonom významného Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum v Halle Reint Gropp vítá přesun energeticky náročné výroby z Německa. To pomáhá dosáhnout klimatických cílů.
A toto není rozhodně ojedinělý názor. Podívejte na snímek tweetu tweet Craig Morrise experta strany Zelených na energetiku, viz Obr.č.11. Tento člověk se do Německa přistěhoval jako do Země, v níž lze realizovat dokonale OZE energetiku. Tento člověk je jedním z vedoucích expertů strany Zelených na Energetiku, jedním z pracovníku Agory a zároveň energetickým expertem v Bundestagu!
Obr. č.11 Na tomto obrázku je vyjádření (tweet) funkcionáře strany Zelených věnované cenám energií. Zde je překlad textu pro ty, kteří nechtějí rozumět: „Levná energie NENÍ cílem Energiwerde. Cílem je nízká poptávka. Vysoké ceny to způsobí.“(Zdroj :Mark Nelson)
Pravdou je, že dnes již v Německu skutečně došlo k poklesu cen energií, nicméně až po pádu velké části na energie náročného průmyslu. Prostě ti, co potřebovali mnoho energie krachli nebo odešli do Číny, Indie atd.
Tentýž přispěvatel se raduje že dochází v německu k rychlému propadu výroby v Německém chemickém průmyslu, viz. odkaz na twitter zde:
Pro případ, že by byl příspěvek smazán jsem pořídil i snímek obrazovky, viz Obr.č.12.
Obr. č. 12 Tento příspěvek vyjadřuje radost Zelených nad kolapsem chemického průmyslu. Jak si můžete všimnout příspěvek neobdržel příliš mnoho srdíček!
Tedy autor těchto dvou tweetů se raduje nad přesunem chemického průmyslu z Německa a obecněji pak z EU do Číny, neboť přesně tam přesunul BASF například veškerou produkci amoniaku. Do té Číny, která vyrábí elektřinu velmi špinavým způsobem z uhlí, jak jsme si ukázali a také do té Číny, co se teď rozhodla dále urychlit zbrojení. A v Německu už nebudou mít fabriky na Amoniak… haleluja radujte se. Prosím, vysvětlete nám nevědoucím, jak to pomáhá ochraně klimatu?
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0360544222018035
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0196890417312542
https://www.radiantenergygroup.com/
https://transparency.entsoe.eu/
https://synertics.io/blog/26/understanding-capture-prices
https://www.enlitia.com/resources-blog-post/capture-price-definition
https://www.eifo.dk/media/vozjbeo4/capture-rate-analyse.pdf
https://www.iaea.org/resources/databases/power-reactor-information-system-pris
