Článek
K této otázce nám podle mého názoru vyvstávají jen dvě možné odpovědi. Blázen, nebo Boží Syn.
Kdybych žil na počátku našeho letopočtu v Izraeli, mohl bych potkat Ježíše z Nazareta zvaného Kristus? Tvrdíce, že to je vyloučeno, automaticky bych zpochybňoval věrohodnost existence jakékoliv historické postavy, o které se dnes ve školách učí, neboť o nich víme díky svědectvím, která se nám dochovala, přičemž u Krista jde o evangelia. Někteří historici uvádí i jiné zmínky. Nelze tedy jeho existenci vyloučit, ba dokonce bychom s ní měli počítat jako s historickým faktem. Přesuňme se tedy k otázce, kým Ježíš byl.
Údajně se prohlašoval za Božího Syna, což ho dovedlo až na kříž, tehdejší popravčí nástroj, neboť žil mezi židy a ti tato slova brali jako neskonalé rouhání. Za svým tvrzením si stál, přestože kdyby ho odvolal, unikl by jinak jisté smrti. Nebyl to snad blázen? Zajisté by to byl blázen, avšak jsem si jist, že davy, co ho následovaly, by si toho všimly. Uvědomily by si alespoň, že s ním není něco v pořádku.
Jestliže to není mýtus, ani to nebyl blázen, jaktože se prohlašoval za Božího Syna? Je jasné, že sám věřil svým slovům, jinak by nebyl ochotný za ně tak potupně zemřít. Když jim tedy jsa při smyslech věřil, jak by bylo možné, že zároveň šlo o nepravdivá slova?
