Článek
V České republice existuje hluboce zakořeněné nepsané pravidlo: jakmile se narodí dítě, rodiče nebo prarodiče mu okamžitě běží založit stavební spoření nebo dětský spořicí účet. Posílat měsíčně tisícovku na „stavebko“ je společensky vnímáno jako vrchol zodpovědnosti a projev dokonalé rodičovské péče. Pokud ale odhodíme emoce a podíváme se na celou věc chladnou optikou matematiky, zjistíme šokující pravdu. Tento tradiční postup je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak systematicky zničit budoucí bohatství vašich dětí.
Finanční instituce vám v tomto ohledu logicky prodávají pouze to, co sami podvědomě hledáte: pocit naprostého bezpečí a iluzi garantovaného růstu. Jenže tato garance má v reálném světě astronomickou cenovku, o které se v reklamách pochopitelně mlčí.
Zaručené ztráty
Pojďme si to spočítat bez růžových brýlí. Pokud dítěti posíláte 1 500 korun měsíčně na běžný spořicí produkt, peníze sice na displeji internetového bankovnictví pomalu rostou, ale v reálném světě rychle chudnou. Do rovnice totiž musíte započítat skryté i zjevné náklady: poplatky za sjednání smlouvy (často i 1 % z cílové částky), poplatky za vedení účtu, a především toho nejdražšího nepřítele – inflaci.
Státní podpora u stavebního spoření dnes už sotva pokryje administrativní poplatky a drobný zlomek inflace. Vaše peníze jsou na dlouhé roky uzamčeny v systému, který zkrátka nedokáže generovat reálný výnos nad úrovní zdražování běžného života. Po osmnácti letech sice dítěti slavnostně předáte naspořených 400 tisíc korun, ale jejich skutečná kupní síla bude zhruba poloviční. Koupíte za ně pouhý zlomek toho, co byste za stejné peníze pořídili dnes. Vyměnili jste budoucí svobodu svého potomka za svůj aktuální pocit falešné jistoty.
Zázrak složeného úročení, který dětem kradete
Největší chybou ale není samotná inflace. Je to takzvaný ušlý zisk, tedy to, co mohly peníze reálně vydělat, kdyby pracovaly efektivně. V budování majetku existuje jedna proměnná, která dokáže porazit naprosto cokoliv: čas. Děti mají k dispozici neuvěřitelných 18 let čistého času. To je obrovský investiční horizont, na kterém se naplno, až agresivně, projevuje exponenciální růst.
Představte si, že oněch 1 500 korun měsíčně nepošlete do tradičního spořicího produktu, ale zavedete chladnou strategii pravidelného nákupu do širokého, globálně diverzifikovaného akciového fondu (ETF). Takový fond naprosto pasivně, bez drahých poradců a manažerů, kopíruje vývoj těch největších a nejúspěšnějších světových firem. Dlouhodobý historický průměrný výnos tohoto globálního trhu se pohybuje kolem 8 % ročně.
Za 18 let do takového systému vložíte ze svého přesně 324 tisíc korun. Díky matematické magii složeného úročení, kdy se vám neúročí jen původní vklady, ale i samotné zisky z předchozích let, bude na účtu svítit částka přesahující 700 000 korun. Rozdíl stovek tisíc je čistý výnos, který za vás odpracoval trh. O tento obrovský potenciál své dítě nenávratně připravíte ve chvíli, kdy zvolíte onu „bezpečnou“ cestu tradičního spoření.
Paradox rizika a absolutní nedůvěra v systém
Proč tedy drtivá většina rodičů stále volí cestu jisté ztráty? Kvůli naprostému nepochopení definice rizika. Bojí se, že akciové trhy kolísají. A mají pravdu, v horizontu jednoho roku nebo dvou let trhy skutečně skáčou nahoru a dolů. Ale v horizontu osmnácti let se tyto cenové výkyvy na celosvětovém trhu statisticky blíží k nule. Naopak znehodnocení peněz inflací na běžném spořicím účtu je po osmnácti letech stoprocentní a matematicky naprosto nevyhnutelné.
Aplikujte na budoucnost svých dětí pravidlo absolutní nedůvěry. Nevěřte slepě tradičním bankovním produktům jen proto, že je v minulém století využívali vaši rodiče. Nejlepším finančním dárkem do dospělosti pro vaše dítě není znehodnocená hromádka papírových peněz, ze kterých ukrojila inflace, ale produktivní kapitál, který po celou dobu bez přestávky pracoval a rostl.
Analyzuji ekonomiku, kapitálové trhy a technologie bez emocí. Hledám racionální cesty k osobní svobodě. Sledujte profil „Strategická svoboda“ pro další zajímavé analýzy a postřehy.
