Hlavní obsah

Vlastní nemovitost jako jistota? Tahle česká posedlost vás připraví o miliony

Foto: Strategická svoboda/Gemini

Češi věří, že platit nájem je dotování cizího. Když ale do rovnice dosadíte úroky, daň, fond oprav a ušlý zisk z akontace, zaručená investice do cihel se začne drolit.

Článek

V Česku existuje jedno finanční dogma, o kterém se nediskutuje: kdo bydlí v nájmu, vyhazuje peníze oknem. Hypotéka je naopak vnímána jako spoření do vlastního a jediná rozumná cesta k zajištění na stáří. Tento pohled má ale jednu zásadní vadu. Ignoruje základní finanční matematiku a pracuje jen s těmi čísly, která se hodí do krámu.

Neviditelné náklady vlastnictví

Když si vezmete hypotéku na byt v hodnotě 7 milionů korun, potřebujete minimálně 1,4 milionu vlastních zdrojů (20 % LTV). Zbytek, tedy 5,6 milionu, si půjčíte od banky. Při úrokové sazbě kolem 4,5 % na 30 let vychází měsíční splátka zhruba na 28 400 korun.

Většina lidí udělá tu chybu, že tuto částku přímo porovná s nájmem srovnatelného bytu, který se dnes pohybuje okolo 20 až 22 tisíc korun. Řeknou si, že připlatit si pár tisíc za „vlastní“ dává smysl. Zapomínají ale na tři klíčové položky:

  • Úroky bance: V prvních letech splácení jde drtivá většina vaší splátky na úroky, nikoliv na umoření dluhu. Na začátku platíte bance přes 20 tisíc korun měsíčně jen za to, že vám peníze půjčila. To jsou úplně stejně „vyhozené“ peníze jako nájem.
  • Údržba a fond oprav: Byt stárne. Nová kuchyň, koupelna, spotřebiče, příspěvky do fondu oprav a daň z nemovitosti. Konzervativní odhad nákladů na údržbu nemovitosti je 1 % z její hodnoty ročně. U sedmimilionového bytu to dělá dalších téměř 6 000 korun měsíčně.
  • Nulová diverzifikace: Veškerý váš kapitál je uzamčený v jediné cihle na jedné adrese. Pokud se zhorší lokalita nebo přijde lokální ekonomický útlum, nemáte kam uhnout.

Cena obětované příležitosti

Největší slepou skvrnou českých vlastníků je ale akontace. Oněch 1,4 milionu korun, které na začátku pošlete prodávajícímu, přestane pracovat.

Kdybyste tyto peníze místo koupě bytu vložili do širokého globálního akciového indexu (např. ETF kopírující světové akcie) s historickým průměrným výnosem 8 % ročně, za 30 let z nich máte bez jediné další koruny zhruba 14 milionů korun. A to nepočítáme rozdíl mezi měsíčními náklady na vlastnictví (cca 34 400 Kč včetně údržby) a nájmem (21 000 Kč). Pokud byste i těchto ušetřených 13 400 korun měsíčně pravidelně investovali, dostáváte se po třiceti letech na částku přes 33 milionů korun.

Bydlení není investice, ale spotřeba

Nemovitost, ve které sami bydlíte, vám negeneruje žádný příjem. Naopak z vaší peněženky peníze každý měsíc vytahuje. Z pohledu čisté logiky nejde o investici, ale o spotřebu a životní styl.

Vlastní bydlení má nepopiratelnou psychologickou hodnotu. Nikdo vám nedá výpověď ze smlouvy a můžete si přestavět jádro podle sebe. Pokud si ho kupujete pro klid v duši a jste ochotni za tento komfort zaplatit, je to naprosto v pořádku. Přestaňme si ale nalhávat, že jde o matematicky nejlepší finanční rozhodnutí. Většinou jde jen o drahý pocit jistoty, který nás připravuje o skutečnou finanční svobodu.

Jak to vidíte vy? Berete vlastní bydlení jako čistě emoční rozhodnutí, nebo stále věříte, že hypotéka porazí globální akciový trh? Napište svůj pohled do komentářů.

Rozebírám finance, kapitálové trhy a technologické trendy bez emocí a iluzí. Sledujte profil Strategická svoboda pro další analýzy, které jdou proti proudu. A pokud vám tento rozbor přinesl konkrétní hodnotu, budu rád, když mou tvorbu podpoříte.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz