Článek
Vyprávění obsahující nadpřirozené jevy a duchy lze uchopit několika směry. Jako jedna z variant se nabízí hrůzu nahánějící podívaná, nebo naopak lehce strašidelný snímek pro děti. Druhou možnost zvolili i tvůrci Dračího prokletí. Výsledná podoba diváka vyděsí především vykrádáním už dříve natočeného a špatnými počítačovými efekty.
Elizabeth (Sophie Proctor) se společně s otcem Jamesem (J. R. Brown) snaží vypořádat se ztrátou nedávno zesnulé matky. Kromě toho musí vyřešit dluhy a oznámení o vystěhování. Kupodivu v ten den obdrží i dopis, v němž se stává jedinou dědičkou opuštěného sídla Echoville.
V něm přebývá i entita uvězněná mezi dvěma světy. K osvobození duše potřebuje pomoc Elizabeth a místního chlapce Matea (Josh Escayg). Společně se vydávají na cestu plnou nástrah a nebezpečí. Během toho si musí poradit i s chamtivými investory, kteří mají o sídlo zájem.
Dračí prokletí
Že vám premisa něco připomíná? Příběh ve velkém kopíruje snímek Casper z roku 1995. Ať už se jedná o truchlící rodinu s nově zděděným sídlem plným strašidel, nenasytné a lstivé obchodníky nebo cestu za duchovým zhmotněním. Tvůrčí tým se nebál zajít až do té míry, že prakticky okopírovali i plakát.
Nová verze však nenabízí takové emoční vypětí ani vypointování. Paradoxně tak chybí pomyslný duch filmu, který by ho posouval dál a odlišoval od zbytku tematicky stejně zaměřených projektů.
Dračí prokletí
Úvodní akční sekvence zaujme a dětský divák si ji určitě užije, stejně tak jako první polovinu. V druhé části, a zejména v poslední třetině nízko nastavená laťka kvality klesá ještě níž. Naproti tomu míra převzatých konceptů roste, stejně tak jako nelogičnosti a špatné herecké výkony.
Slabý a bezduchý scénář plný blábolivých dialogů a podivných scén doplňují počítačové efekty, na nichž se podepsal nízký rozpočet. To kazí celkový dojem a snižuje na ponoření se do děje. Přitom interiéry a scénografie obecně nepůsobí vůbec lacině.
Dračí prokletí
Pro dospělého sledovatele se stane Dračí prokletí čirým utrpením. Jednoduchý a přímočarý slepenec bez kousku originality či hereckého projevu obalený v CGI jak z minulého století. Dětské publikum do 12 let by mohlo sledování vydržet a zabavit se. Otázkou však zůstává, zda dětem stačí obdobně vytvořené rychlokvašky, nebo si zaslouží vizuálně i dějově lepší a hlubší příběhy.
CELKOVÉ HODNOCENÍ: 3/10
Autorem recenze je filmový kritik Lukáš Vaněček
