Článek
Náklady na produkci a následnou distribuci filmů jsou obecně vysoké. Jak a kde se dají efektivně ušetřit peníze? To zkoumá Vladimír Škultéty v seriálu lowBUDGET jakožto amatérský tvůrce s velkými ambicemi. Ty měli i tvůrci projektu, ovšem žádné veledílo nakonec nevzniklo.
Neúspěšný filmař bez štábu, peněz a pořádného vybavení chce vytvořit trhák. Když už mu z placu uteče i hlavní (a jediný) herec, neztrácí naději ani elán. Film si natočí sám a vystačí si u toho pouze s klíčovacím pozadím, umělou inteligencí a roboty. Jak později zjistí, ani to není ultimátním řešením problému.
Seriál pod režijním i scenáristickým vedením Jana Musila začíná slibným prvním dílem, ale s každým dalším se kvalita i humor vytrácejí. Naopak míra absurdity a trapnosti jen vzrůstá. Ostatně zamýšlené humorné pasáže se ve velkém pohybují na hraně skutečného pobavení a bizarnosti. Naneštěstí u tohoto komediálního miniseriálu převažuje druhá možnost.
Pro hodnocení je problematická délka jednotlivých epizod a jejich počet. Tvůrci se potýkají s tím, že při celkové dvacetiminutové stopáži musí rozvinout postavy i děj. Ani jedno se jim nedaří. Otázkou zůstává, zda se o to vůbec pokoušeli.
Kromě Vladimíra Škultéty se objeví i Petr Konáš, Gabriela Mikulková nebo Martin Mikyska. Ani u jednoho z nich nelze mluvit o hereckých výkonech. Naopak kompletně zapadají do konceptu vrcholového amaterismu.
Hlavní hrdina se nakonec rozhodne pro využívání umělé inteligence během natáčení. Podezírám Jana Musila z obdobného procesu při tvorbě. Při sledování mi totiž nejednou hlavou proletěla myšlenka, že tohle nemohl člověk vymyslet.
Webseriál lowBUDGET nakonec dostál svému jménu a ukázal, jak vypadá nízkorozpočtová tvorba. Bohužel už se nepodařilo prosadit to, že i za málo peněz se dá vytvořit kvalitní dílo, jež stojí za zhlédnutí. Třeba někdy příště…
CELKOVÉ HODNOCENÍ: 2/10
Autorem recenze je filmový kritik Lukáš Vaněček