Článek
Za 10 let co jsem zpátky v Hradci, zvykl jsem si bezprostředně po skončení festivalu Rock for People navštívit přednádraží a porovnat, jak se tam z roku na rok mění atmosféra. Zkraje jsem obdivoval, jak je tu čisto a jak úklidové čety dbají na to, aby dojmy návštěvníku byly i z města co nejlepší. V posledních letech se to však rapidně horšilo. To, když nás zaplavily davy vystěhovalců z Ukrajiny, ale i četná romská komunita, která využila chaosu spojeném s konáním „fesťáku“ a dala o sobě náležitě vědět. To vše se mi letos nepotvrdilo. Kde všude jsem získal tyto poznatky?
Nejdříve něco, o již zmíněném festivalu
Rock for People (výslovnost [rɒk fə(r) ˈpiːpl, Amer rɑːk]) je jeden z největších českých rockových hudebních festivalů. Jeho první ročník pořádala agentura Ameba Production v srpnu roku 1995 na atletickém stadionu v Českém Brodě v okrese Kolín. Domovským městem festivalu zůstalo toto téměř sedmitisícové město až do roku 2006.
Na 13. ročník, který se konal v roce 2007, se festival přesunul do Festivalparku na bývalé vojenské letiště v Hradci Králové. Nové a mnohem větší prostory umožnily pojmout více kapel a více diváků. Velkou změnu kladně přijali jak vystupující skupiny, tak i návštěvníci.
Rock for People získal mezi letními akcemi v Evropě dobrý zvuk; jeho vyprodaný šestadvacátý ročník (sezóna 2022) organizátorům přinesl zařazení do desítky nejlepších středních evropských festivalů a deset promotérů dle European Festival Awards.
Kritizován je však za vyjadřování o zveřejňovaných údajích o počtu účastníků, s tím, že tato čísla záměrně nadsazují. Jeden z kritiků Martin Věchet byl na podzim 2015 pozván jako host panelové diskuse v rámci hudební konference Nouvelle Prague. Nakonec však pořadatelé zrušili jeho účast na základě nátlaku organizátorů festivalu Rock for People; těm se nelíbilo, že v minulosti poukázal na jejich údajné falšování počtů návštěvníků.
A letošní ročník 2024?
Zde je ukázka z 2. dne: https://www.youtube.com/watch?v=vPnWnyX748s
Zde je hodnocení pořadatelů:
A nakonec mé dnešní odpolední postřehy. Zda se naplnila prognóza účasti 40 000 diváků, tak to teď ještě nevím. Je fakt, že počasí bylo ideální. Nepršelo, příjemná teploty – ani moc a ani málo. To se podaří v tuto roční dobu málokdy! Většina účastníků strávila 2-4 dny na letišti, v kempu. Program byl od rána až do dalšího rána, a po tu dobu hrála jedna kapela za druhou. I letos byla možnost pro seniory zdarma festival navštívit, tak jako před pár lety, kdy jsme s manželkou byli na koncertu Chinaski s Malátným a nadýchali se opojené festivalové atmosféry. Teď už na to zdravotně nemáme. Letos tam pro seniory, ale i pro spoustu mladých zpíval Petr Spálený. Tady je popis a ukázka z jeho vystoupení: https://news.headliner.cz/novinky/koncert-legendy-na-rock-for-people-petr-spaleny-dostal-k-osmdesatinam-moshpit
Hlučnost kapel nebyla letos tak obtěžující, asi kvůli větru, který nesl hudbu od města pryč. do polí. A při mé návštěv se tu pohybovalo plno mladých lidí s bágly, čekali u nádraží na odjezd vlakem domů. Většinou dvojky kluk-holka, nebo smíšené skupiny mladých lidí. Pošta jimi byla doslova obležená, i když o víkendu zavřená. Musel jsem mezi nimi proklouznout, abych hodil náš pozdrav vnučce na školu v přírodě. Čeká od nás tradiční pozdrav. Jedou tam až zítra, na celý týden. Pospíšili jsme si. Před 2 lety přišel pohled až po jejich odjezdu, ale čekal tam pak celý rok a po roce si pohled od nás mohla konečně přečíst. Tentokrát se to nestane, manželka si myslí, že tam bude dříve než děti. To však nehrozí.
Cukrárna u Kolibříka byla doslova vyjedená, po poledni poloprázdná. Kafíčko bylo skvělé, nejlepší v Hradci. Nakoupil jsem čokoládové bonbony a zmrzlinu do kelímku pro svoji ženušku. Stavil se v zelenině a nechal jsem tam celých 600Kč, ani nevím za co. No, koupil jsem 3 kg jablek na ranní kašičku, několik banánů, misku jahod a asi dvě sušenky. No řekněte, je tohle za 600 Kč? Je to hrůza. Nebo to bylo tím fesťákem?V obchodě vedeném Vietnamci byli se mnou ještě 3 zákazníci, kteří platili podstatně méně než já. Však také toho moc nekupovali. Cestou domů jsem si vytočil peníze v automatu, abych měl na pedikúru ve středu. V úterý čekáme návštěvu mého bratránka Vladimíra, přijede se poradit o včelách. Zmotivoval jsem ho a dal se se svým synovcem do jejich chovu na chalupě, kde teď, ač Pražák, většinu roku žije. Tu chalupu znám, byli jsem tam prvně jako děti na návštěvě ještě s naší maminkou a přivezli jsme si od tety 5-ti litrovou sklenici tekutého medu. Bohužel rychle zkvasil, byl totiž vytočený předčasně. Doufám, že můj bratranec bude lepší včelař, než byla tetička.
No a co ještě jsem viděl? Bylo teplo a příjemně, před vietnamskou večerkou U Rejžožera bylo nastláno odpadky. Dovnitř jsem vůbec nešel, máme toho k snědku doma víc než dost. A navíc jsme i dnes drželi „hladovou neděli: a jediným jídlem pro nás byla slepičí nudlová polévka k obědu.
No, a to je o sváteční neděli spojené se fesťákem už opravdu všechno. Tak dobrou noc …
Olda Suchoradský
