Článek
Pro drobné podnikatele je to na první pohled dobrá zpráva. Méně už se však mluví o druhé straně změny: právě z odvedeného pojistného se jednou vypočítá jejich starobní důchod.
Od ledna 2026 měla minimální záloha OSVČ vykonávající hlavní činnost činit 5720 korun měsíčně. Babišova vláda ale vyměřovací základ snížila ze 40 na 35 procent průměrné mzdy. Od července tak minimální záloha klesla na 5005 korun. Živnostník, který platí minimum, ušetří 715 korun měsíčně, tedy 8580 korun za celý rok.
Kabinet změnu představuje jako pomoc lidem, na které v posledních letech dopadlo prudké zdražování energií, služeb i materiálu. Andrej Babiš zvyšování odvodů kritizoval už před volbami a hnutí ANO slibovalo, že další růst zastaví. Pro řemeslníka, drobného obchodníka nebo člověka pracujícího sám na sebe může být několik stovek měsíčně citelnou úlevou.
Nižší platba, nižší základ pro penzi
Sociální pojištění však není běžná daň, u níž výše platby nemá přímý vliv na budoucí nárok. U OSVČ se zaplacené pojistné promítá do osobního vyměřovacího základu, ze kterého Česká správa sociálního zabezpečení vypočítává procentní část důchodu. Kdo dlouhodobě odvádí minimum, musí proto počítat také s nízkou penzí.
Rozdíl se nemusí naplno projevit po jednom či dvou letech. Pokud ale člověk podniká několik desetiletí a po celou dobu vykazuje nízký základ, může být jeho důchod výrazně slabší než penze zaměstnance s podobným skutečným příjmem. Zaměstnanec totiž odvádí pojistné z hrubé mzdy, zatímco živnostník může i při solidních tržbách zůstávat na minimální povinné částce.
Babišova úleva tak řeší dnešní náklady, nikoliv zabezpečení ve stáří. Stát navíc bude muset část výpadku příjmů důchodového systému pokrýt z jiných zdrojů. Český systém funguje průběžně: peníze vybrané nyní se nespoří na osobním účtu podnikatele, ale používají se na výplatu současných penzí.
Stát ušetří dnes, účet přijde později
Nízké důchody živnostníků mohou v budoucnu vytvářet další problém. Člověk s malou penzí může častěji potřebovat příspěvek na bydlení, dávky nebo jinou státní pomoc. Část úspory, kterou podnikatel získá na odvodech během aktivního života, tak může stát o desítky let později vydat na sociální podporu.
Neznamená to, že každý živnostník skončí v chudobě. Řada podnikatelů si vytváří vlastní rezervy, investuje, vlastní nemovitost nebo využívá doplňkové penzijní spoření. Problém se týká hlavně těch, kteří spoléhají pouze na povinné minimum a předpokládají, že jim stát jednou zajistí podobnou životní úroveň jako zaměstnancům.
Snížení odvodů proto není samo o sobě podvodem na živnostnících. Je však důležité jasně říct, co za úlevu dostávají a čeho se vzdávají. Babišova vláda jim nechala více peněz dnes. Pokud si rozdíl sami neodloží, mohou zjistit až před důchodem, že účet za levnější sociální pojištění byl mnohem vyšší, než čekali.
Právě proto odborníci dlouhodobě připomínají, že minimální odvody by měl podnikatel doplnit vlastním spořením nebo pravidelnou investicí.
