Článek
Větrné elektrárny mají pomoci Česku vyrábět více elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jenže v obcích, kde by mohly vyrůst, se setkávají s výrazným odporem. Ukázala to říjnová místní referenda, která se konala současně s komunálními volbami. Z jednadvaceti obcí podpořili obyvatelé jejich výstavbu pouze v jediné. V ostatních převážil nesouhlas.
Podle analýzy datových novinářů Kateřiny Mahdalové a Michala Škopa se hlasování zúčastnilo 7 925 lidí, což představovalo 57 procent oprávněných voličů. Proti větrníkům hlasovalo 5 509 lidí, pro jejich výstavbu 2 210. Odpůrci uspěli mimo jiné na Plzeňsku, Bruntálsku, Táborsku či Svitavsku.
Výstavbu podpořila jediná obec
Výjimkou se stal Dětřichov na Svitavsku, kde 104 obyvatel podpořilo pokračování příprav projektu společnosti ČEZ. Proti hlasovalo 96 lidí. Rozhodnutí tak bylo mimořádně těsné. Obec má zároveň získat finanční podíl z provozu elektráren.

ČEZ.
O poznání jednoznačnější byl výsledek v Teplýšovicích na Benešovsku. Tam se proti větrníkům vyslovilo 258 lidí a podporu jim vyjádřilo pouze 19 hlasujících. Obyvatelé přitom rozhodovali o území, které stát zařadil mezi takzvané akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje.
Právě jejich vymezování vyvolalo značné napětí. Vláda v červenci schválila oblasti o celkové rozloze 297 kilometrů čtverečních. Mají umožnit rychlejší a jednodušší povolování větrných a solárních elektráren. Samotné zařazení pozemku však automaticky neznamená povolení stavby.
Část obyvatel přesto získala dojem, že stát o budoucnosti jejich okolí rozhoduje bez dostatečného zapojení místních. Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy právě způsob přípravy těchto oblastí přispěl k růstu nedůvěry. Situaci podle něj dále zhoršily vyhrocené debaty a šíření zavádějících informací.
Obavy z hluku i zásahu do krajiny
Lidem vadí především představa vysokých stožárů v blízkosti jejich domovů. Obávají se hluku, změny vzhledu krajiny nebo možného poklesu hodnoty nemovitostí. Diskuse se často týkají rovněž dopadů na ptáky a další živočichy. Konkrétní rizika přitom závisejí na umístění elektrárny, její velikosti a okolních podmínkách.
Vedle oprávněných otázek se však podle zástupců energetického odvětví šíří také nepravdivá či nepodložená tvrzení o zdravotních účincích větrníků. Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozornil server Ekonews, že českému prostředí chybí systematické vysvětlování přínosů a rizik jednotlivých projektů ze strany státu.
Svou roli hraje i přístup investorů. Někteří podle Chalupy vyvíjeli na vedení obcí tlak, aby s nimi rychle uzavřelo smlouvy. Takové jednání může odpor ještě posilovat.
Zajímavý příklad nabízejí Kačice na Kladensku. V roce 2024 tam v obecní anketě podpořilo plánované větrné elektrárny 209 lidí, proti bylo 168. Při letošním referendu už hlasovalo proti 377 obyvatel a pro 262. Do závazného hlasování se tak zapojilo podstatně více lidí, především odpůrců projektu.
Za zmínku stojí také skutečnost, že řada obcí odmítala větrníky preventivně. Podle analýzy DataTimes mělo z jednadvaceti říjnových obcí konkrétní projekt pouze dvanáct. V dalších devíti se hlasovalo například kvůli nabídce investora, plánům v sousedství nebo zařazení území do akcelerační oblasti.
Odpor pokračuje i v listopadu
Vývoj potvrzuje také listopadové referendum v Úpici na Trutnovsku. Obyvatelé tam 7. listopadu rozhodovali, zda má město podniknout kroky proti případné výstavbě větrných elektráren. Většina hlasujících byla pro zabránění výstavbě, k urnám však přišlo pouze 27,75 procenta oprávněných voličů.
Referendum proto bylo neplatné. Zákon vyžaduje účast nejméně 35 procent oprávněných osob. V okolí Úpice přitom společnost ČEZ připravuje elektrárny vysoké až 240 metrů.
Na druhou stranu platí, že postoj obyvatel se může lišit podle jejich zkušeností. Sociální geograf Bohumil Frantál z Akademie věd upozorňuje, že lidé žijící v blízkosti již fungujících elektráren mívají z dalších projektů menší obavy. Lépe totiž znají jejich skutečný provoz i možné přínosy pro obec.
Anketa
Zdroje





