Článek
Index prosperity regionů nesrovnává jen samotná města. Pracuje s 206 mikroregiony, tedy správními obvody obcí s rozšířenou působností a Prahou. Každý region hodnotí podle 49 ukazatelů rozdělených do sedmi oblastí.
Patří mezi ně ekonomika, vzdělávání, dostupnost zdravotní a sociální péče, občanská vybavenost, volný čas, prostředí pro život a demografie.
Letošní metodika je navíc podrobnější než před rokem. Počet sledovaných ukazatelů vzrostl z 37 na 49. Přibylo například bydlení, kvalita internetu, dostupnost sociálních služeb nebo dobíjecí stanice.
Bílina skončila celkově na 205. místě.
Pod ní zůstal jen Horšovský Týn. Třetí od konce byly Podbořany. Na opačné straně tabulky zvítězil Turnov, následovaný Luhačovicemi a Žamberkem.
Výsledek Bíliny není dán jedním extrémně špatným číslem. Problémy se zde vrství v několika oblastech současně. Autoři indexu právě kumulaci slabin označují za typický rys regionů na konci pořadí.
Nejvýraznější je sociální situace.
Důl v Bílině.
V ORP Bílina má podle podkladů indexu exekuci skoro každý pátý obyvatel. To patří k nejhorším výsledkům v celé republice. Pro srovnání, v celém Ústeckém kraji je v exekuci přes 12 procent lidí. Na Vysočině je to jen 3,6 procenta.
Rozdíl je tedy více než trojnásobný.
Levné bydlení samo nestačí
Bílina má přitom i jednu výhodu, kterou velká města řeší přesně opačně. Bydlení je zde ve srovnání s příjmy výrazně dostupnější než v Praze nebo Brně.
Jenže nízká cena nemovitostí sama o sobě dobrou kvalitu života nezajistí.
Ústecký kraj vyšel ze všech krajů nejhůře v ekonomice, vzdělávání i prostředí pro život. Na posledních dvaceti příčkách se vedle Bíliny objevily také Podbořany, Louny, Litvínov, Teplice, Chomutov a Most.
Jde tak o problém širší než jedna radnice.
Severozápad Čech se dlouhodobě potýká s důsledky těžkého průmyslu, sociálního vyloučení a odchodem vzdělanějších lidí. Nízký podíl vysokoškoláků se v indexu objevuje jako jeden z hlavních problémů strukturálně postižených regionů.
Bílina zároveň není malou obcí na konci republiky. Samotné město má zhruba 14 tisíc obyvatel a leží mezi Teplicemi a Mostem. Železnice i silnice ho spojují s většími centry. Přesto se jeho mikroregion v celkovém součtu propadl téměř na úplné dno.
To ukazuje, že samotná dopravní poloha nestačí.
Horšovský Týn dopadl ještě hůř
Poslední Horšovský Týn má přitom úplně jiný profil problémů. Nejde o severočeské průmyslové město, ale o malé centrum na Plzeňsku.
V ekonomice skončil na 122. místě ze 206. V dostupnosti péče však až na 193. pozici, v občanské vybavenosti na 198. a v prostředí pro život na 195. místě. V demografii a sociální struktuře obsadil 196. příčku.
Právě součet slabších výsledků ho poslal na samotný konec tabulky.
Horšovský Týn
Horšovský Týn má například velmi nízkou hustotu zastávek veřejné dopravy a slabou nabídku restaurací a hospod v přepočtu na obyvatele. Index upozorňuje i na výrazný odliv lidí.
Bílina je jiný případ.
Zdroje:
