Článek
Na okraji Mostu vyrostly paneláky, v Ústí se proměnila stará průmyslová čtvrť a o kus dál nové sídliště. Výsledku se někdy říká ghetto. V roce 2023 bylo v Česku odhadováno kolem 700 sociálně vyloučených lokalit. Sociální vyloučení znamená především to, že se na jedné adrese soustředí chudoba, horší bydlení a omezené možnosti dostat se jinam.
Chanov vznikl kvůli uhlí. Rozhodly úřady
Starý Most musel ustoupit těžbě hnědého uhlí. Obyvatelé získávali byty v novém městě, jen pro část romských rodin vzniklo na konci 70. let samostatné sídliště Chanov. Moderní paneláky měly koupelny, ústřední topení i služby.
Postupně však rozhodlo, kdo tam směl bydlet a kdo se mohl odstěhovat.
Sídliště stálo stranou ostatních čtvrtí. Když z něj odcházely rodiny, které si mohly vybrat jiné bydlení, zůstávaly domácnosti s menšími možnostmi. Město sem navíc přesouvalo další lidi.
Chanov.
Lze uvést, že Chanov měl původně třináct obytných bloků. Několik z nich bylo kvůli technickému stavu zbouráno. Na začátku října 2026 se tam konala komentovaná procházka o historii sídliště. Připomněla mimo jiné Dům romské kultury a obnovenou mozaiku Vlčí mák.
Předlice byly průmyslovou adresou
Ústecké Předlice vznikaly jako průmyslové předměstí s činžovními domy pro zaměstnance továren. Později část obyvatel získala bydlení na nových sídlištích a starší domy začaly ztrácet na ceně.
V 80. a 90. letech do nich přicházely domácnosti, které jinde na běžný nájem často nedosáhly.
Právě vlastnictví domů se ukázalo jako zásadní. Když majitel vybírá nájemné, ale dlouhodobě neopravuje střechu, rozvody či schodiště, účet nakonec zaplatí nájemníci i okolí. A když je špatná adresa překážkou při hledání jiného bytu, rodina může zůstat uvězněná na stejném místě roky.
Letos v dubnu město kontrolovalo kupříkladu Marxovu, Prostřední a Mahenovu ulici. Několik investorů už vykoupilo problémové domy a pustilo se do oprav. „Důsledný přístup může vést ke skutečné změně k lepšímu,“ uvedl náměstek primátora Michal Mohr. Výsledek se pozná až podle skutečně opravených bytů a podmínek jejich obyvatel.
Mojžíř ukazuje, co dokáže obchod s chudobou
Ústecké sídliště Mojžíř je mladší. Paneláky tam rostly ve druhé polovině 80. let. Zpočátku nabízely běžné bydlení také rodinám vystěhovaným z domů určených k demolici v centru Ústí.
Po privatizaci se řada bytů dostala do soukromých rukou a část vlastníků je začala pronajímat lidem, kteří měli malou šanci získat bydlení jinde.
V tomto ohledu je možné zmínit jednu nepříjemnou ekonomiku. Čím horší pověst adresa má, tím levněji lze byt koupit. Nájem ale nemusí klesnout stejně rychle, zvlášť když zájemce nemá jiné možnosti. Tomu se říká obchod s chudobou.
Z tohoto hlediska je potřeba podotknout, že nízká cena bytu a vysoká cena nájmu jsou dvě různé věci. V květnové reportáži dostala majitelka bytu 3+1 v Mojžíři nabídku necelých 300 tisíc korun.
Ekonom Vít Hradil upozornil, že podobný byt ve vyloučené lokalitě může stát až o polovinu méně než jinde. Nejde o průměrnou cenu všech mojžířských bytů. Místní obyvatelka Jana řekla, že svůj byt může prodat „jedině obchodníkům s chudobou“. Na jiné kupce podle ní spoléhat nemůže.
Zdroje
