Článek
České korunovační klenoty jsou uložené v Korunní komoře katedrály svatého Víta. Přístup k nim stojí na principu, že rozhodující klíč nemá v ruce jediný člověk. Dveře komory mají sedm zámků a dalších sedm má pancéřová skříň uvnitř. Jde tedy o dvě bariéry a celkem čtrnáct zámků. K běžnému vyzvednutí se musí sejít všech sedm klíčníků, připomíná Český rozhlas Dvojka.
Klíče náleží prezidentovi republiky, předsedovi vlády, pražskému arcibiskupovi, předsedům obou komor Parlamentu, zástupci Metropolitní kapituly u svatého Víta a pražskému primátorovi. Chybějící klíč by proto nebyl drobnou komplikací, kterou lze obejít hlasováním zbývajících šesti. Standardní otevření by se jednoduše zastavilo. Ani přítomnost šesti ze sedmi klíčníků by proto na běžný postup nestačila. Smyslem systému je přesný opak: každý z držitelů představuje samostatnou pojistku. Pokud jeden článek chybí, ostatních šest jej nemůže prostě přehlasovat ani přeskočit.
Ve veřejně dostupných informacích není popsán žádný „osmý klíč“ ani nouzová varianta, při níž by jednoho držitele nahradili ostatní. Prakticky by se ztráta musela řešit jako bezpečnostní incident. Pokud by nebylo možné původní klíč dohledat, bylo by nutné zajistit, aby jej případný nálezce nemohl později zneužít. Pravděpodobně by proto následoval odborný zásah do příslušného zámku a jeho nové zabezpečení; přesný postup Hrad nezveřejňuje.
Tradice začala pěti plus dvěma zámky
Sedmička přitom nevznikla náhodou. Když se korunovační klenoty v roce 1791 vrátily z Vídně do Prahy, byly uloženy v korunním archivu za Svatováclavskou kaplí. Železné dveře tehdy chránilo pět zámků a zvláštní skříň další dva. Pět plus dva tedy dalo dohromady sedm klíčů, tradice pak přežila i pozdější změny uložení.
Dnes už sedm klíčníků stále funguje především jako pojistka, že se k nejcennějším symbolům české státnosti nikdo nedostane sám. Aktuálně se systém znovu používá při letošním vyzvednutí klenotů před zářijovou výstavou. Pražský hrad oznámil, že koruna, žezlo a jablko budou pro veřejnost vystavené od 19. do 28. září 2026. Letošní expozice navíc připomíná 500 let od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn. Právě jeho osobní žezlo a jablko, objednané roku 1533 u augsburského zlatníka Hanse Hallera, se později staly součástí českých korunovačních klenotů. Nejstarší zůstává Svatováclavská koruna z doby Karla IV. Výstava ukáže také pohřební insignie ze zlacené mědi, jejichž kameny jsou jen skleněné.
Prezident Petr Pavel při oznámení výstavy připomněl vysoký zájem veřejnosti. „Čísla mluví za vše. Zájem Čechů o vlastní historii a státnost mě těší,“ uvedl podle Pražského hradu. Loni výstavu navštívilo přes 51 tisíc lidí.
Klíč je malý, problém by byl velký
Ztráta jednoho kusu kovu by tedy mohla odložit celý ceremoniál. Klenoty by zůstaly bezpečně uvnitř, protože právě absence jednoho z potřebných klíčů brání standardnímu otevření. Největší potíž by nebyla v tom, že by se klenoty staly méně chráněné okamžitě, ale v nejistotě, kdo ztracený klíč případně našel a zda by jej mohl zkusit použít.
Systém má zároveň silný symbolický rozměr. Kurátor letošní výstavy Štěpán Vácha pro ČT24 připomněl, že na konci 18. století začala česká společnost vnímat klenoty jako „symbol státní suverenity a národní identity“. Sedm oddělených držitelů tak není jen technické řešení. Vyjadřuje, že kontrola nad pokladem není soustředěna u jedné osoby ani jedné instituce.
