Článek
U řeky Prut začíná Rumunsko, člen Evropské unie a NATO. Na opačné straně země stojí v Podněstří ruští vojáci. Na území spravovaném Kišiněvem žije asi 2,4 milionu lidí. Nejde jen o spor o dějiny. Jde o to, kdo mu pomůže, pokud se válka na Ukrajině přiblíží k jeho hranicím.
Rumunský pas má už 850 tisíc lidí
Prezidentka Maia Sanduová letos připustila krok, který by znamenal konec samostatného Moldavska. V referendu by hlasovala pro spojení s Rumunskem. „Pro malou zemi, jako je Moldavsko, je stále obtížnější přežít jako demokracie,“ vysvětlila.
Proč právě Rumunsko? Většina dnešního Moldavska k němu patřila mezi lety 1918 a 1940. Poté území převzal Sovětský svaz. Společný zůstal jazyk i mnoho rodinných vazeb. Rumunské občanství má už asi 850 tisíc Moldavanů. Mohou díky němu pracovat v dalších zemích EU. Pro rodiny s dětmi v zahraničí jde o praktickou otázku.
Kišiněv - hlavní město Moldavska
Jenže politika se nedá vyřešit počtem pasů. V březnovém průzkumu podpořilo sjednocení 42 procent dotázaných, proti bylo 47 procent. Zbývajících 11 procent připadá na jiné odpovědi či nerozhodnuté. Rumunští občané jsou mnohem vstřícnější, pro spojení se v tamním průzkumu vyslovilo přibližně 72 procent lidí. Ani dvě vlády však nemohou přepsat hranici bez souhlasu obyvatel a právních změn. Přesné datum referenda nikdo neurčil.
Moskva má v ruce Podněstří
Na východě Moldavska leží úzký pás země, který Kišiněv neovládá. Podněsterští separatisté vyhlásili nezávislost už roku 1990. Žádný členský stát OSN ji neuznal. Dodnes v něm působí přibližně 1500 ruských vojáků. Pro Moskvu je to způsob, jak na Moldavsko vyvíjet tlak, aniž by potřebovala ovládnout celou zemi.
Letos v květnu Vladimir Putin usnadnil obyvatelům Podněstří získání ruského občanství. Nemusejí například dokládat pobyt v Rusku nebo znalost ruštiny. Kišiněv se obává, že Kreml používá pasy jako další nástroj vlivu.
Ruská diplomacie změnu naopak vysvětluje humanitárními důvody. Ruské občanství už má řada z přibližně 350 tisíc obyvatel regionu.
V tomto ohledu je možné zmínit i Gagauzii na jihu země. Má autonomii a silné proruské politické proudy. Její obyvatelé by případné sjednocení s Rumunskem mohli odmítnout. Pro část lidí znamená Moldavsko vlastní stát, nikoli jen dočasně oddělené Rumunsko. „Já jsem hrdý na to, že jsem Moldavan,“ řekl automechanik Sergiu při oslavách nezávislosti.
Třetí možnost vede do Bruselu
Moldavská vláda proto nadále počítá hlavně se samostatným vstupem do Evropské unie. Přístupové rozhovory začaly roku 2024 a Kišiněv chce přístupovou smlouvu podepsat do konce roku 2028. Spojení s Rumunskem někteří politici popisují kupříkladu jako záložní plán, pokud by evropská integrace uvázla nebo zesílily bezpečnostní hrozby.
Hospodářské vazby už se mění. V roce 2025 směřovalo do EU 67,5 procenta moldavského vývozu. Do zemí Společenství nezávislých států putovalo 5,9 procenta, ještě roku 2022 to bylo 24,1 procenta. Rozdíl činí celých 18,2 procentního bodu. Lze uvést, že Rumunsko patří k nejdůležitějším obchodním partnerům Moldavska a pomáhá mu zbavovat se závislosti na ruské energii.
Z tohoto hlediska je potřeba podotknout, že evropská orientace neznamená automaticky touhu vzdát se vlastní státnosti. V Moldavsku žijí rumunsky i rusky mluvící lidé a jejich postoje nelze odvozovat jen z jazyka. Rozhodnutí o spojení by zasáhlo školy, úřady, majetek i postavení menšin.
A při této příležitosti je nutné, aby zaznělo, že při spojování s Rumunskem by se řešilo i Podněstří s cizími vojáky.
Zdroje
