Článek
Atmosféra kaple Zmrtvýchvstání Páně je silná díky prameni průzračně čisté vody, který uvnitř kaple vyvěrá dodnes. Je to tiché, nenápadné místo, které v sobě nese příběhy horníků, poutníků i dramatických událostí 20. století.
Kapli postavili kašperskohorští v blízkosti vstupu do jedné z místních šachet. Horníci, kteří zde fárali pod zem za zlatem, se u kaple zastavovali k modlitbě. Byla to jejich poslední možnost požádat o ochranu před nebezpečnou prací. Hornická profese byla fyzicky i psychicky náročná a riziko úrazu či smrti bylo vysoké, proto byla víra pro horníky doslova každodenní oporou. Kaple tak sloužila jako místo, kde se člověk nadechl, uklidnil a poprosil o šťastný návrat domů.
Kaple Zmrtvýchvstání Páně byla také poutním místem. V období Velikonoc místní podnikali krátké poutě k blízkým kaplím a kostelům. Kapli Na Prádle navštěvovali na Bílou sobotu nebo na Boží hod velikonoční, kdy se slaví Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pramen uvnitř kaple měl symbolický význam. Připomínal pramen křestní vody, který má podle tradice duchovní očistnou sílu. Místní název Na Prádle přitom neodkazuje na praní prádla, ale na praní rudy, která zde obsahovala zlato.
Zlatý věk kaple skončil po druhé světové válce. Odsun německého obyvatelstva přinesl atmosféru nenávisti vůči všemu, co bylo spojováno se sudetskými Němci. Kaple doplatila na vandalství, které se často schovávalo za dobová politická hesla o „boji s náboženskými přežitky“ nebo „likvidaci sudetských stop“. Kdo šel kolem, hodil kamenem. Podle vyprávění pamětníků ji dokonce vojáci používali jako cíl střeleckého cvičení.
Naštěstí se díky pohotovosti poválečného ředitele Muzea Šumavy, Emanuela Boušky, podařilo zachránit alespoň dva vzácné umělecké objekty, asi metr vysokou barokní dřevořezbu Vzkříšeného Krista z konce 18. století a nadživotní gotickou sochu svatého Mikuláše z konce 15. století. Obě patří k nejcennějším exponátům muzejních sbírek.
Samotná kaple je dnes ruinou. Obvodové zdi jsou rozpadlé, bez střechy, vystavené povětrnosti. Přesto pramen v rohu kaple dál vyvěrá a lidé mu přisuzují léčivé účinky. Střeží ho malá soška Madony s dítětem. Na stěně za torzem kamenné kašničky visí kříž. Tichý důkaz toho, že osud kaple není lidem lhostejný. Existuje dokonce hotový projekt na její obnovu. Chybí už jen finance a rozhodnutí pustit se do práce. Název kaple Zmrtvýchvstání Páně by přitom symbolicky sliboval její nový, důstojný život.
Moc děkuji všem dárcům za finanční podporu, kterou mi poskytujete. Díky vám mohu dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážím toho, že se vám má práce líbí a že mne podporujete.
Jste milovníci Šumavy, rádi poznáváte nová místa a zároveň oceníte tipy, kde se můžete dobře najíst, napít a ubytovat? Pokud ano, sledujte můj profil. Najdete na něm nejen tipy na výlety, ale i recenze z kaváren, restaurací, hotelů a penzionů na české i německé straně Šumavy. Chybět nebudou rozhovory s místními obyvateli a články o tom, jak se na Šumavě žilo, které svátky se slavily a co se vařilo. Všechny články najdete také na mém webu sumavinka.cz.
Zdroj: Národní památkový ústav, Kašperské hory
