Článek
Přirozené, přírodní a autentické - Poslušnost, výchova, demokracie není „bordel“.
Ženy jsou historicky zvyklé na poslušnost, protože mají v genech pálení čarodějnic, rozhodování otce a manžela, bratra za ženu a jiné podobné zkušenosti. Snadno se nechají ovlivnit, jsou jemné a přizpůsobivé. Nic jiného jim ani v minulosti ani v současnosti nezbývá a tak píšeme, píšeme deníky, píšeme po papírech a polykáme slzy radosti, smíchu, smutku, nenávisti a hněvu.
Co by ženy byly nebo kde by byly, kdyby nebylo: Myslíte si, že si nechali vnutit „oficiální demagogickou linii“ Nebo jste přesvědčeny o správnosti XXX? Motoristé, pravicové maskulinní hnutí, která mají sice v čele ženu, ale je to jen klasický zastírací manévr.
Zajímavou osobností rozhodně byla rozhodně Sapfó, která většinu svého života prožila na ostrově Lesbos. Má se za to, že milovala ženy, ale jakým způsobem, to zůstává záhadou. Patrně nebyla čistě lesbická, o čemž svědčí její manželství. Lze ji ovšem vnímat i jako zakladatelku lyriky v moderním smyslu: byla patrně vůbec prvním básníkem, který psal v první osobě o svých pocitech.Vliv Sapfó na další řeckou milostnou lyriku byl poměrně velký a prakticky po celé trvání starořecké poezie se k její tvorbě řada básníků vracela. Sapfó byla již ve starověku označována Platonem jako „desátá Múza“, Antipatros ji nazval „Homérem ženského rodu“ aLúkianos „sladkou chloubou ostrova Lesbos“. Solón potom co slyšel jednu z jejich skladeb, prý řekl „Chci se jí naučit a zemřít.“
O její pozici ve společnosti svědčí, že na Lesbu byly nalezeny mince s její podobiznou. Avšak tato úcta nevydržela dlouho, již tvůrci třetí fáze řecké komedie, autoři tzv. nové komedie, se Sapfó vysmívali a učinili z ní burleskní figurku. Křesťané ji později zavrhli zcela, Tacián Syrský ji nazval „děvkou, která zpívala o své vlastní prostopášnosti“. Řehoř Naziánský a Řehoř VII. nařídili její díla spálit.
Sapfó každopádně ovlivnila výrazné osobnosti antické poezie římské i básnictví epochy romantismu.
R. 1840 - První kongres proti otroctví v Anglii. V americké delegaci byly i ženy vedle mužů, ale v Anglii nesměly promluvit. Elizabeth Cady Stantonová, Lucretia Mottová obě abolicionistky. Elizabeth Cady Stantonová a Susan B. Anthonyová založily první spolek za volební právo žen.
Nepřekvapí, že ani J. J. Rousseau nebyl příznivcem rovnosti žen, stejně jako Kant nebo Hegel. Naštěstí se objevily dámy - filozofky typu Olympe de Gouges, která za Francouské revoluce napsala dílo Deklarace práv ženy a občanky. A jak dopadla - její kritika vůdců revoluce ji zavedla k tragickému osudu - jako vždy: Muži ji popravili.
Mary Wollstonecraftová, Helena Blavatská (za svobodna Helena Petrovna von Hahn-Rottenstern), u které se na chvíli zastavíme. Byla to ona, kdo jako první popsal strukturu vesmíru a nazval ji nepoznatelnou pulsující esencí. Na tuto teorii navázal později geniální fyzik Stephen Hawking se svým objevem o tom, jak se vesmír neustále smršťuje a rozpíná. Psala také o ultrazvuku, DNA, fotonech a mnoha dalších věcech. Émilie Du Châtelet, Simone de Beauvoir, Martha Nussbaum, Margaret Cavendish, Albína Dratvová, Elizabeth Anscombe. Sufražetky a hnutí za volební právo. První zemí, která zavedla volební právo žen byl Nový Zéland, v Evropě to bylo Finsko. Další vlna Pro a Proti potratům a Salvador.
Rok 1975 (3) prohlásila OSN Mezinárodním rokem žen. První den žen a dívek ve vědě se slavil 11. 2. 2016 (11.2.9). Ženy se vrhly na vědu a podnikání, ale jakým způsobem, do prostoru, který jim byl uvolněn.
A jsou ženy, které mají právo na roztáhnutí křídel a jsou ženy, které křídla roztáhnout nemohou a jejich životem je manipulováno. A ještě k tomu se šíří demagogie - budete trpět za babičku, maminku nebo tetu či mužské předky z pátého kolena. Na druhé straně ženy z té druhé vrstvy mohou cokoliv, i krást a proti těmto se nesmí nic říci, jejich předkové z devátého kolene trpět určitě nebudou.
Pro tento článek byly použity informace z wikipedie,z tisku a z knih.
