Hlavní obsah

Zpívá jazykem, kterým už nikdo nemluví. Její metal má přes milion zhlédnutí

Foto: Suscitator

ŠU INANNA, Sirenie a OEO

Česká zpěvačka a kytaristka ŠU INANNA oživuje starověkou sumerštinu prostřednictvím tvrdého metalu.

Článek

Zatímco současná hudba často vypráví o každodenních starostech, ona zpívá o ztracených městech, dávných bozích a touze po světě, který se už nikdy nevrátí.

Na YouTube má její projekt 1 366 661 zhlédnutí za necelých 8 měsíců, ale veřejné koncertování odmítá. Místo festivalových pódií chce posluchače zavést do sumerského chrámu. O hudbě, ženskosti, podladěných kytarách, starověkých nářcích i obyčejném životě jsme připravili rozhovor se ŠU INANNA, producentem OEO a kytaristkou a zpěvačkou Sirenií.

Na české metalové scéně se objevil projekt, který se v několika ohledech vzpírá běžným představám o fungování kapely. Má vlastní hudební identitu, pravidelně zveřejňuje nahrávky a videoklipy, připravuje nové album a zajímá se o mezinárodní publikum. Jeho ústřední postava však tvrdí, že koncertní pódium pro její hudbu není tím správným místem.

ŠU INANNA zpívá v sumerštině, hraje na elektrickou kytaru a věnuje svou tvorbu staromezopotamské bohyni Inanně. Její spolupracovníci OEO a Sirenie vytvářejí spolu s ní hudbu, v níž se setkávají tvrdé metalové riffy, ženské vokály a inspirace starověkou literaturou.

Za promyšleným obrazem rituálního metalu se ovšem skrývají docela obyčejné vztahy mezi muzikanty. OEO brblá, Sirenie mluví do harmonií a ŠU INANNA někdy zahodí skladbu, kterou by ostatní bez váhání dokončili.

Především však mají všichni tři jasno v tom, co chtějí dělat. A možná ještě jasněji vědí, co dělat nechtějí.

Bohyně, která zemřela, a melodie, která se narodila

Suscitator: ŠU INANNA, začnu otázkou, která se nabízí každému, kdo se s vaší tvorbou setká poprvé. Proč se česká hudebnice v roce 2026 rozhodne zpívat v sumerštině? Kde se vzal váš vztah k civilizaci, která zanikla před tisíciletími?

ŠU INANNA: Když jsem přečetla hymnus o sestupu Paní Inanny do podsvětí, tehdy se ve mně něco rozsvítilo. Uslyšela jsem melodii, která je dnes úvodním sólem písně AN GAL-TA.

Suscitator: Co vás na tom příběhu zasáhlo natolik, že z něj vznikla hudba?

ŠU INANNA: Představte si to. Bohyně nebes sestupuje do podsvětí, kde je zabita svou sestrou Ereškigal. Je mrtvá. Cítila jsem hrůzu, smutek a soucit s ženou, nesmírně mocnou bohyní. A z toho vznikla píseň AN GAL-TA.

Suscitator: Mluvíte o starověké bohyni jako o ženě, jejíž osud vás osobně zasáhl. Jenže mezi vámi a světem, ze kterého pochází, leží tisíce let. Nehrozí, že si do těch starých textů promítáme především sami sebe?

ŠU INANNA: Když čtu prastaré hymny, cítím úctu a údiv. Vidím před sebou dávnou civilizaci. Představuji si zpěv gala za zdmi chrámů, ale také všední život. Ti lidé žili bez elektřiny a počítačů, a přesto dokázali řídit veliká města. Psali na hlínu rákosem a dodnes udivují archeology i mě.

Suscitator: Z toho, co říkáte, je patrné, že vás nezajímají jen božstva a velké dějinné příběhy. Myslíte i na lidi, kteří v těch městech žili. Přesto je tu zvláštní věc. Pociťujete stesk po světě, který jste nikdy nemohla poznat. Bolí vás někdy jeho nenávratnost?

ŠU INANNA: Ano, stává se mi to skoro pořád. A Sirenie je úžasná Lamma sa₆-ga. Ta mě z té temnoty vždycky vytáhne za ruku.

Kytara, zesilovač a brblající producent

Suscitator: OEO, vraťme se k AN GAL-TA. Jak se takový hluboce osobní zážitek promění v metalovou skladbu? S čím za vámi ŠU INANNA přišla?

OEO: Přišla s kytarou. Zasunula jack do zesilovače, zahrála sólo, potom akordy. Když jsem AN GAL-TA slyšel poprvé, nenapadlo mě, jak to aranžovat. První věc, která mi naskočila, byla, že to má váhu, kterou nejde obejít.

Suscitator: Přesto jste do skladby přidal tvrdé bicí a další nástroje. Nebál jste se, že její původní křehkost zničíte?

OEO: Ta tvrdost to vylepšuje. Bez té tvrdosti by to nebyla ŠU INANNA.

Suscitator: Jak se vám spolupracuje? Předpokládám, že ŠU INANNA má o svých skladbách velmi konkrétní představy.

OEO: Brblu. Většinu věcí uděláme, protože ŠU toho nosí málo, ale je to tak dobré, že to stačí. Kytaru hraje dobře a umí si ji naladit. Zapojení zařídím já. Ty věci kolem, to je na ŠU vysoká škola. Ale jak to rozbalí, nemá to chybu.

Suscitator: Takže techniku raději obstaráte vy. Řekl jste ale také něco, co mě zajímá víc. ŠU podle vás přináší málo hudebního materiálu. Stalo se, že byste nějakou její skladbu odmítl?

OEO: Jo, udělali jsme to. Ale až když ji odmítla ŠU. Jinak by mě to ani nenapadlo.

Suscitator: ŠU INANNA, proč jste vlastní skladbu odmítla, když s ní váš producent problém neměl? Co musí píseň splňovat, abyste ji vůbec pustila dál?

ŠU INANNA: Je to v pocitu. Poznáš, že tě ta píseň nikam neodnese

Suscitator: To je dost subjektivní měřítko. Někdo jiný by v ní třeba slyšel dobrou hudbu.

ŠU INANNA: Chtěla bych, aby si v našich písních každý našel něco svého. Nemusí prožít to, co my, ani to nejde. Ale chci, aby cítil dech Sumeru, chrám, zpěv gala, vůni oltáře a starobylost.

Dobrá víla, která mluví do harmonie

Suscitator: Sirenie, ŠU INANNA vám říká Lamma sa₆-ga. Co to vlastně znamená?

ŠU INANNA: Není to přezdívka. Lamma sa₆-ga znamená „dobrá lamma“, blahodárná ochranná bytost. Bohyně Lammašaga, jejíž jméno doslova znamená „Dobrá Lamma“, působila jako sukkal, božská služebnice bohyně Bau. Moderně řečeno je Sirenie dobrou vílou našeho projektu.

Suscitator: Sirenie, to je docela neobvyklé ocenění od spoluhráčky. Jaká je vlastně vaše hudební úloha v projektu? Jste především doprovodnou zpěvačkou, nebo se podílíte také na vzniku skladeb?

Sirenie: Zpívám vokály. Všechno leží na ŠU, pak ve studiu dohrávám kytary.

Suscitator: Máte možnost její nápady měnit? Nebo je to autorský projekt, ve kterém ostatní především plní představy hlavní zpěvačky?

Sirenie: Říkám jí často, že bych něco udělala jinak. A občas to zabere.

Suscitator: Máte konkrétní příklad?

Sirenie: Třeba u BALBALE jsem doplnila sólo, které tam chybělo, a dohrála podladěnou kytaru, aby to znělo víc sumersky. V písni KI GIBIL zpívám čistý vokál a v saĝ-ki zalag bar hraju podkres.

Suscitator: Počkejte. Co znamená, že má podladěná kytara znít více sumersky? O hudbě starých Sumerů přece nemáme tak podrobné informace, abychom mohli přesně rekonstruovat její zvuk.

Sirenie: Nejde přímo o sumerské hudební postupy, ale o babylónské, které navazovaly na starší mezopotamské tradice. Vycházíme také z rekonstrukcí modu embūbum, který bývá spojován s frygickým modem. Pro naši temnou hudbu se dobře hodí.

V BALBALE je to slyšet při sólu. Používáme ladění C–G–C–G–C–D nebo B–F#–B–F#–B–E. ŠU nechává nízké struny znít jako drone a na vyšších hraje melodii.

Suscitator: To už je poměrně konkrétní práce se zvukem. Ale opusťme na chvíli hudební teorii. Sirenie, jaká je ŠU INANNA, když odloží kytaru? Člověk si podle videoklipů může představovat tajemnou ženu, která tráví život nad klínopisnými tabulkami.

Sirenie: Je to normální holka, co dělá normální věci.

Suscitator: Takže žádná bohyně v domácnosti?

Sirenie: Ve skutečném životě žijeme v realitě. Jsme obyčejné holky, které dělají obyčejnou hudbu.

Žádné pódium. Žádná show.

Suscitator: Pojďme k něčemu, co mě na vašem projektu překvapuje. Máte přes 1,3 milionu zhlédnutí na YouTube. Řada hudebníků by takovou pozornost chtěla proměnit v koncerty, festivalová vystoupení a nové příležitosti. Vy ale tvrdíte, že o běžné koncertování nestojíte.

ŠU INANNA: Moje odpověď je jasná. Splněný sen to nebude. Nechci obyčejnou hudební show. Nechci žádnou show. A nemyslím si, že naše studiové věci patří na pódium. Lidé chtějí něco jiného. A když nás chtějí slyšet, je tu náš kanál na YouTube. Nasadí si kvalitní sluchátka nebo si naši hudbu pustí přes kvalitní bedny. A možná se ocitnou v chrámu. Tohle na pódiu fakt nejde udělat. Ten pocit rituálu, ženskosti a intimity. Chceme, aby nás poslouchaly i holky v soukromí, bez kluků. Aby se nechaly unést hudbou, kterou pozvedám jméno Paní Inanny.

Suscitator: Neodmítáte tím ale jednu z podstatných součástí metalu? Živá hudba dokáže nabídnout fyzickou energii, kterou domácí poslech nemá. Proč by měl rituál existovat jen ve sluchátkách?

OEO: Proto ten projekt děláme. Jak říká ŠU: „Temple, not stadium.“ Dnes jde hrát i jenom na YouTube. Když to ŠU chce a cítí takhle, je to jenom na ní. A když na to přijde, naživo si se Sirenií zahrajeme až až. Ale to je na jiný rozhovor, to se sumerským projektem nesouvisí. Jak už ŠU naznačila, jde o studiový projekt.

Suscitator: Sirenie, vy s tím souhlasíte? Jako hudebnice nemáte chuť představit svou práci také živému publiku?

Sirenie: To se mi na ŠU líbí, jak dokáže vystihnout, co dělá. Holky to mají na festivalech blbé, v publiku, ale i na pódiu. Musí se podřizovat občas dost agresivnímu davu. Souhlasím se ŠU, že projekt je zaměřený na ženskost, intimitu a oslavu jména Paní Inanny.

Veřejný koncert by popřel smysl projektu. Ale nebráním se tomu zahrát někde na tajňačku, jen pro holky. Takový holčičí darkmetalový rituál.

Suscitator: Zmínila jste, že to ženy na festivalech nemají jednoduché. Co vám na tom prostředí konkrétně vadí?

Sirenie: Mám to spojené se záchody a víc k tomu neřeknu. (Směje se.)

Suscitator: To necháme bez dalšího komentáře. Ale vrátím se k vašemu nápadu. Tajné vystoupení pouze pro ženy, bez festivalového davu. ŠU INANNA, nepřipouštíte tím přece jen určitou podobu živého rituálu?

ŠU INANNA: Sirenie si dělá legraci. (Usmívá se.) Ale můžeme o tom ještě někdy popřemýšlet.

Milion zhlédnutí a píseň, která nikam neodnese

Suscitator: Vaše rozhodnutí zůstat studiovým projektem je neobvyklé také z obchodního hlediska. Videa pouštíte, sledujete jejich výsledky, snažíte se oslovovat nové publikum. Záleží vám na číslech?

ŠU INANNA: Čísla nás zajímají, ale při skládání určitě ne.

Suscitator: Přesto se bez publika neobejdete. Kdyby hudbu nikdo neposlouchal, její poselství by zůstalo mezi vámi třemi. Jaký úspěch by vám tedy stačil?

ŠU INANNA: Chtěla bych, aby tam každý našel něco svého. Nemusí prožít to, co my. Ale aby cítil ten dech Sumeru, chrám, zpěv gala, vůni oltáře a starobylost.

Suscitator: Už 16. prosince 2026 vychází vaše EP BALBALE / KI GIBIL a na 11. května 2027 plánujete vydání dalšího alba. OEO, co se ve vaší hudbě od prvních nahrávek změnilo? Je to dnes už jiná kapela než na začátku?

OEO: Bezpochyby je tam obrovský posun k intimitě a tvrdosti. A to po ŠU chci a plní se to. Určitě míň brblu a ŠU se už nebojí to pořádně rozbalit. Sirenie taky přidala.

Suscitator: ŠU INANNA, opravdu jste se dříve bála hrát tvrději?

ŠU INANNA: Sehrávali jsme se.

Suscitator: OEO, to zní poněkud jinak, než jste to před chvílí popsal. Takže se ještě pořád učíte společně hrát?

OEO: Na tomhle furt pracujeme, ale lepší se to.

Suscitator: Sirenie, co byste si přála, aby se během příštího roku změnilo? Když odmítáte veřejné koncerty a nechcete přizpůsobovat hudbu algoritmům, co vlastně považujete za další krok?

Sirenie: Určitě aby hudbu ŠU poznávalo víc lidí a aby se projekt uchytil mezi těmi správnými fanoušky.

Sláva patří Paní Inanně

Suscitator: ŠU INANNA, co byste chtěla, aby si lidé za sto let pamatovali o vás? Představte si, že někdo objeví vaše nahrávky. Nebude znát váš život, nebude vědět, kdo byli OEO a Sirenie. Uslyší jen ženský hlas a metalovou skladbu v dávném jazyce.

ŠU INANNA: Podívejte se, co je tu napsané. To chci, aby si jednou někdo řekl.

ŠU INANNA ukazuje obrázek stylizované hliněné tabulky s anglickým nápisem. V překladu stojí:

„Sláva patří Inanně.

Jen doufám, že si lidé zapamatují toto:

To je ta žena, která zpívala sumerský beauty dark metal. To nebylo obvyklé. Pamatuji si ji.“

Suscitator: Co by pro vás bylo důležitější? Aby se za sto let stále mluvilo o zpěvačce ŠU INANNA, nebo aby díky vaší hudbě někdo znovu vyslovil jméno Paní Inanny?

ŠU INANNA: Aby díky té hudbě někdo znovu vyslovil jméno Paní Inanny.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz