Hlavní obsah
Lidé a společnost

Diskuze o duševním zdraví i zbraňové legislativě. Neziskové organizace reagují na tragédii na FF UK

Foto: Visions of Domino, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

Od útoku na Filozofické fakultě, který si vyžádal 14 obětí a 25 zraněných, uběhl již více než měsíc. Na bezprecedentní událost reagovaly také neziskové organizací. Co nyní plánují? A co se bude s prostředky vybranými ve sbírce na pomoc zasaženým?

Článek

Informační akce Studentské Hybernské

Iniciativa Studentská Hybernská spadá pod Univerzitu Karlovu a zastřešuje studentské spolky, které pořádají akce jako přednášky, diskuze, výstavy nebo koncerty pro studenty i veřejnost. Projekt je spolufinancovaný Magistrátem hlavního města Prahy.

Koordinátoři studentských aktivit Magdaléna Suchá a Jakub Kos popisují, že vzhledem k tomu, že má iniciativa velký dosah na studenty, tak jim lidé z prostředí Filozofické fakulty bezprostředně po útoku začali psát, zda by nemohli na Instagramu Studentské Hybernské sdílet informace o tom, kdo se ještě neozval svým blízkým a rodinám. „Propojili jsme se s dalšími, kteří informovali, probírali jsme se stovkami zpráv a průběžně jsme aktualizovali seznam lidí, kteří se hledají a kteří se už našli. Ten jsme průběžně zveřejňovali na Instagramu,“ uvádí Kos.

Suchá dodává, že i přesto, že se vše událo velmi rychle, bylo třeba ještě v průběhu spontánní akce zjišťovat, zda je v pořádku takové zprávy vůbec sdílet. „Museli jsme deklarovat, že jde o neoficiální informace, které nejsou potvrzené, ale lidé z krizového štábu i policie nám potvrdili, že je to v pořádku,“ říká.

Akce trvala několik hodin, postupně se však informace přestávaly měnit a začalo být jasné, že jména hledaných se budou pravděpodobně shodovat se jmény obětí. „Blízcí by se samozřejmě neměli takovou zprávu dozvědět z Instagramu, přestali jsme tedy další zprávy zveřejňovat,“ dodává Suchá. Iniciativa dostala nakonec pozitivní zpětnou vazbu, mnoha lidem prý informování v reálném čase pomohlo.

Další dny se Studentská Hybernská podílela na řešení dalších postupů univerzity, piety, zapojila se do kampaně Měsíc pro fakultu, ale věnovala se také osvětě o tom, kde hledat pomoc. „Lidé nám psali s vlastními příběhy, protože jich byli plní. My ale nemáme žádné psychologické vzdělání, takže jsme je odkazovali na odborníky,“ vysvětluje Kos. Iniciativa zveřejnila také video, v němž známé osobnosti hovoří o tom, že říct si o pomoc je úplně v pořádku. Oba koordinátoři si myslí, že právě dostupnost psychologické pomoci a normalizace jejího využívání může být zásadní pro prevenci takových činů. Dodávají však, že roli hraje také zbraňová legislativa.

Dále se bude iniciativa věnovat poskytování bezpečného prostoru pro české i zahraniční studenty, kteří se k událostem chtějí vracet, například prostřednictvím společných setkání, informativních přednášek o terapeutické pomoci nebo literárních večerů. Zároveň se však chtějí vrátit ke svým běžným aktivitám, aktuálně se chystají zaměřit třeba na téma voleb do evropského parlamentu.

Nechceme zamrznout jen na reprodukování traumatu, je také důležité jít dál.
Magdaléna Suchá

Důležitá pomoc od In IUSTITIA

Organizace In IUSTITIA, která se zaměřuje na předsudečné násilí a pomoc obětem trestných činů, ihned po útoku začala nabízet krizovou pomoc obětem, jejich blízkým, ale také všem ostatním, které události jakkoliv zasáhly. Během 30 hodin následujících po tragické události poskytla pomoc zhruba 200 lidem. „První dva dny byly hodně adrenalinové, pracovníci se orientovali na poskytnutí co nejkvalitnějších služeb, vedení zase na jejich co nejefektivnější koordinaci a zabezpečení pracovníků,“ uvádí Anežka Benešová, mediální koordinátorka organizace, která měla na starosti většinu komunikace ohledně krizové linky.

Dodává, že události dolehly také na zaměstnance a zaměstnankyně organizace. „Únava a vlastní srovnávání se s tím, co se stalo, povětšinou přicházelo s nějakým zpožděním. Asi jako když přijdete k autonehodě nebo přijedete do oblasti zasažené povodněmi,“ dodává.

Na organizaci se stále mohou obracet lidé s žádostí o návaznou terapeutickou pomoc. „Kontaktovalo nás také několik pozůstalých, v případě některých z nich šlo jen o jednorázové poradenství, s jinými se na konkrétní podobě podpory teprve domlouváme. Lze předpokládat, že těchto případů bude časem ještě přibývat,“ vysvětluje Benešová.

In IUSTITIA také přispěla svou expertízou k analýze České kriminologické společnosti, která mapuje to, zda a případně jak lze podobným útokům předcházet. Texty analytika organizace Václava Walacha k tématu najdete zde.

Organizace dlouhodobě poskytuje služby obětem trestných činů, proto dokázala takto reagovat. Do další práce se podle Benešové určitě promítnou zkušenosti právě s poskytováním pomoci po takové události.

Amnesty International se zaměří na zbraňovou legislativu

Střelbu na Filozofické fakultě vnímali zaměstnanci a zaměstnankyně české pobočky organizace Amnesty International, která se zaměřuje na lidská práva, jako velkou tragédii, která bezprecedentně zasáhla do života české společnosti.

Podle tiskové mluvčí Martiny Pařízkové a vedoucí advocacy Amnesty International Ireny Hůlové by prevenci podobných událostí mohla přispět novelizace zbraňové politiky. Tou se organizace zabývala již v minulosti, kdy bojovala proti lobbistické skupině Liga Libe, které se před dvěma lety podařilo do základní listiny práv a svobod prosadit právo na obranu se zbraní. Ze spolku také pochází jediní členové pracovní skupiny pro zbraňovou legislativu pod ministerstvem spravedlnosti, která řeší další změny zákona k většímu uvolnění užívání zbraní.

Podle Hůlové jsou ve veřejných debatách zatím slyšet především lobbisté z Liga Libe. Organizace proto opět zařadila řešení problematiky zbraňové legislativy do plánů na rok 2024.

„Amnesty v současné době vypracovává analýzu zbraňové legislativy v České republice. Rádi bychom poté přispěli do debaty o tom, jak naše zákony ještě zlepšit. Chceme se především zaměřit na otázku povinných psychotestů, kategorií zbraní, odebírání zbraní pachatelům a pachatelkám domácího násilí a další,“ uvádí Pařízková.

Nevypusť duši a duševní zdraví jako priorita

Zaměstnanci a zaměstnankyně organizace Nevypusť duši, která se zaměřuje na oblast psychického zdraví, vnímali události na FF UK jako ohrožení bezpečí pro řadu lidí, včetně těch, kterých se situace nedotkla osobně.

„Proto jsme se snažili dělat to, co dobře umíme: sdíleli jsme krizové kontakty, které jsme pravidelně aktualizovali. Připomínali jsme, že je zcela v pořádku říct si o pomoc a že nikdo z nás nemusí být v takto bezprecedentní a náročné situaci sám,“ uvádí ředitelka Barbora Pšenicová. Organizace také vytvořila infografiku pro vyučující, jak se k tématu stavět ve třídě, a kromě šíření osvěty pro veřejnost se věnovala péči o vlastní zaměstnance a zaměstnankyně, které události také zasáhly. Někteří byli dokonce v době útoku přímo na místě. Nevypusť duši také reagovala na pokrytí médií. Některá podle vyjádření ředitelky organizace nevybíravým způsobem připisovala lidem s duševním onemocněním agresivní a násilné sklony.

Útok otevřel diskuze na téma duševního zdraví, tomu se podle Pšenicové máme tendenci věnovat až ve chvíli, kdy to hoří, a problému si všímáme mnohem později, než bychom měli.

Studenti a studentky, stejně jako my všichni, mohou o své duševní zdraví pečovat preventivně – zajímat se o něj, dbát na dobrou životosprávu, odpočívat, vzdělávat se. Stejně tak studentské spolky a školské instituce mohou tématu péče o duševní zdraví věnovat pozornost a vnímat jej jako prioritu. Pedagogické sbory mohou nabízet vstřícnou ruku studenstvu a poradenská pracoviště podporu, třeba vyslechnutí, vzdělávání nebo třeba jen doptání se na současné prožívání.
Barbora Pšenicová

Organizace Nevypusť duši dlouhodobě nabízí preventivní aktivity pro studenty, včetně studentů vysokých škol, a spolupracuje také s vysokoškolskými poradnami.

Sbírka na pomoc zasažených tragédií

Nadační fond Univerzity Karlovy bezprostředně po tragické události vyhlásil sbírku na podporu raněných a rodin zabitých studujících a vyučujících, v níž se do konce ledna vybralo přes 52 milionů korun. „Využití finanční pomoci je konzultováno ve vzájemné spolupráci vedení UK a Filozofické fakulty a je určeno na podporu rodin obětí, pedagogů a studentů, kteří byli zraněni a zasaženi. Základním klíčem, který byl zvolen, je rozdělení na pomoc rodinám obětí, pomoc zraněným a psychosociální podporu,“ uvádí Václav Hájek, tiskový mluvčí Univerzity Karlovy. Dodává, že vybrané prostředky nepůjdou na rekonstrukce či vybavení poškozené budovy, ale pouze na pomoc potřebným.

V počáteční fází vyplácení prostředků fond rodinám obětí poskytl finance zejména na poslední rozloučení a zraněným na úhradu nákladů spojených s léčbou a zmírnění sociální situace spojené se zraněním. V oblasti psychosociální podpory bude univerzita finančně pokrývat vedení skupinových terapií. Univerzita bude na základě zmapování potřeb dále poskytovat podporu rodinám obětí, zraněným a financovat psychoterapeutickou pomoc. Na sbírku je možné stále přispívat.

„Cítíme pochopitelně také odpovědnost vůči dárcům, a proto je plánujeme napřímo informovat o využití jejich darů,“ uvádí Hájek. Nadačním fond proto zavádí infrastrukturu, která umožní s dárci vhodně komunikovat, s tím, že celý proces bude transparentní.

„Sbírka navazuje na velké sbírky po moravském tornádu nebo na pomoc Ukrajině. Tyto jednorázové sbírky jsou v Česku velmi populární a jejich výtěžek je vysoký i v evropském srovnání. U darování při těchto mimořádných událostech je přítomná silná emoce,“ uvádí Zdeněk Mihalco, ředitel Nadace Via, která mimo jiné provozuje platformu Darujme.cz, na které sbírka běží. Jednorázové sbírky jsou podle něj mnohem úspěšnější než pravidelné dárcovství, které je však pro fungování organizací poskytující pomoc dlouhodobě ještě zásadnější.

U podobných sbírek v zahraničí jdou podle Mihalca výtěžky na podporu rodin obětí, ale někdy také obecně na podporu tématu psychického zdraví u obětí trestných činů.

„Příkladem může být podpora, která následovala po teroristickém útoku v Manchesteru v roce 2017. Vzniklo tehdy několik sbírek, kampaně organizovala tamní média i umělci. Peníze nakonec směřovaly Červenému kříži, který z fondu rozdělil peníze rodinám obětí. Zbývající peníze pak byly rozděleny na podporu dalších obětí podobných činů či psychologickou pomoc. Zajímavé je, že se tehdy v Británii vybralo přes 150 milionů korun, tedy částka relativně srovnatelná s tím, co nyní vidíme v Česku. V Británii se přitom obecně daruje hodně. Ukazuje to na fakt, že v Česku je dnes dárcovství i fundraising organizací v mnoha směrech na srovnatelné úrovni jako u jiných evropských států včetně těch s delší tradicí demokracie,“ dodává Mihalco.

Autorka: Barbora Báštěcká

Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz