Článek
Nezisková organizace OPIM, věnující se diverzitě, inkluzi a rovným příležitostem především na trhu práce, zveřejnila metodiku inkluzivního vyjadřování. Jazykovědkyně Jana Valdrová, která se inkluzivním jazykem zabývá už 30 let, v dokumentu shrnula příklady genderových stereotypů a tipy, jak se jim vyhnout. Jazyková doporučení jsou určena organizacím, podnikům, školám, veřejné správě, samosprávě, médiím i jednotlivým mluvčím.
Metodika se zaměřuje především na genderové stereotypy a generické maskulinum, ale také na jména a tituly, nebinární jazyk nebo oslovení paní x slečna. Jako hlavní problém českého jazyka identifikuje právě nadužívání zmíněného generického maskulina, tedy označení například profese nebo pozice v mužském rodě (úředník, politik, zástupce, zaměstnanec, kolega) v neutrálním smyslu.
Podle Valdrové má redukce názvů na jejich mužskou variantu celou řadu dopadů – na dělbu práce, životní volby nebo třeba zájem kandidátů a kandidátek na inzerát. V dokumentu nabízí konkrétní alternativy, se kterými lze v případě veřejné komunikaci, ale i názvů institucí, projektů nebo soutěží pracovat.
„Jediná stálá vlastnost jazyka je jeho proměnlivost, a jazyk se vyvíjí podle toho, jak se vyvíjejí pojmenovací potřeby mluvčích. Jazyk není posvátná kráva. Slouží nám, nikoli my jemu. Demokratické obsahy nelze komunikovat androcentrickým jazykem,“ dodává Jana Valdrová na závěr.
Autorka: Anna Novák
Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.
