Článek
„Myslíme si, že téma potratů je v České republice často přehlíženo, a absence organizace, která by se tomuto tématu komplexně věnovala, nás vedla k tomu, abychom podruhé provedli náš nezávislý výzkum,“ uvádí spolek Abortion Support Alliance Prague (A.S.A.P.). Ten byl oficiálně založen jako nástupce neformální skupiny a věnuje se reprodukční spravedlnosti, sbírá data o interrupcích a na téma pořádá debaty s odbornicemi a odborníky.
Zpráva, zkoumající možnost svobodné volby ukončit těhotenství, představuje data sesbíraná v 80 českých nemocnic, které mají vlastní gynekologická oddělení.
V úvodu se věnuje historickému vývoji. Interrupce jsou na našem území legální od roku 1957, dlouho byly podmíněné schválením komise, které byly zrušeny v 80. letech. Interrupce může být nyní provedena na vlastní žádost do 12. týdne těhotenství a pro zákrok není třeba podávat žádné důvody. Ze zdravotních důvodů lze ukončit těhotenství do 24. týdne. Přestože jsou v České republice interrupce legální, ne všichni k nim mají reálně přístup.
Výzkum mapoval několik oblastí. První z nich je cena interrupce a porovnání s minimální mzdou. Z výzkumu vyplývá, že cena interrupce není zákonem regulována a v některých regionech dosahuje až téměř čtvrtiny minimální mzdy, což znesnadňuje přístup některým skupinám obyvatel.
Další oblastí je poskytování interrupcí občankám jiných zemí EU. V České republice existují protichůdná stanoviska Ministerstva zdravotnictví a České lékařské komory o výkladu práva v této oblasti, což se projevuje v tom, jak k umožnění interrupcím cizinkám přistupují jednotlivá zařízení. Některá to vnímají protiprávně, jiná si vytváří vlastní pravidla. Objevily se i případy, kdy se rozhodnutí o neposkytnutí interrupce řídilo tím, zda je legální v zemi, z níž žadatelka o zákrok pochází.
Zhruba polovina nemocnic pak interrupce cizinkám neposkytuje . „A to navzdory zákonům EU, které by to měly zaručovat,“ uvádí spolek A.S.A.P.
Přístupnost pro osoby se zdravotním znevýhodněním
Zpráva dále popsala nedostatky v mnoha nemocnicích v oblasti přístupu informací osobám se zdravotním znevýhodněním, například se zrakovým a sluchovým. V některých případech se objevují také fyzické bariéry pro pohyb a poskytnutí péče lidem s fyzickým znevýhodněním nebo nedostatečná informovanost o možnostech bezbariérového přístupu. Na 64 procent zkoumaných nemocnic neinformuje o možnostech zdravotní péče pro osoby se zdravotním znevýhodněním na svých webových stránkách.
„Interrupce by měla být součástí základní zdravotní péče a dostupná pro všechny, kdo tuto péči potřebují,“ je uvedeno v závěru zprávy společně s několika doporučeními, jako jsou například založení platformy poskytující informace o možnostech přerušení těhotenství, jasný popis situací, v nichž cizinky mají či nemají právo na interrupci u nás, nebo sběr dat o dostupnosti interrupcí pro osoby se zdravotním znevýhodněním.
Reprodukční spravedlnost je podle definice užité ve zprávě lidským právem zachovat si osobní a tělesnou autonomii, možností zvolit si, zda mít, nemít či vychovávat děti. Věnuje se tak legálnosti interrupcí, ale také dostupnosti a cenové dosažitelnosti pro všechny.
Autorka: Barbora Báštěcká
Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.
