Myslíte v létě na to, jakou stopu za sebou zanecháváte? Neziskovky radí, jak cestovat udržitelně

Téma dopravy, a především létání se často spojuje s velkým množstvím emisí. Co na to říkají experti a expertky z organizací věnujících se ekologii? „Někdy je bohužel let jedinou a často nejlevnější možností, jelikož vlaky jsou stále drahé, hlavně kvůli častému osvobození leteckého paliva a letenek od DPH, což se na vlaky nevztahuje,“ říká analytička výzkumného oddělení Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Andrea Veselá.

Pokud máte možnost, je lepší letadlem vycestovat třeba jen jednou ročně na několik týdnů než létat každý víkend, radí INEX-SDA, nezisková organizace, která se od roku 1991 zabývá mezinárodním dobrovolnictvím a mezikulturním vzděláváním. Podle Jana Moravce z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) je dobré vyhnout se cestování osobním autem. „Letadlo odletí i bez vás, auto ne,“ říká s tím, že důležité je pak využívat zejména lokální dopravu, při takovém cestování také podporujete místní ekonomiku.

Existuje také možnost kompenzace nebo takzvaného offsetu emisí. Lze tedy například zaplatit určitou částku, kterou bude podpořen třeba projekt snižující emise. Podle Veselé jde ale o poměrně kontroverzní téma a při „offsetování“ je dobré se informovat a najít projekt, kterému věříme. Případně lze podpořit projekty i jinou cestou, třeba darem organizaci, která se zabývá ekologií.

„Pokud se chystáme někam, kam je možné dostat se vlakem, autobusem nebo třeba BlaBlaCar (mezinárodní platforma pro sdílené cestování autem,pozn. red), a je to pro nás ekonomicky i časově schůdná možnost, snažme se cestovat takto. Ale pokud to jinak než letecky nebo autem nejde, zaměřme se o to víc na to, aby žádná jiná část naší cesty nebyla škodlivá pro životní prostředí,“ uvádí Veselá.

Andrea Veselá z INCIEN dále radí, že místo balení kufrů do velkého množství fólie, která ho má ochránit před otlučením, si můžete koupit znovupoužitelný obal z textilu nebo si z nepotřebné látky svůj vlastní vyrobit. Svačinu si můžete zabalit do krabičky nebo znovupoužitelných obalů, které později při cestování znovu využijete třeba při nákupech. Tuto radu lze spojit také s tím, že je dobré nakupovat lokální produkty, například na trzích.

Množství odpadu můžete také snížit tím, že si pořídíte vlastní lahev na vodu, může být i s UV světlem, které vodu čistí, nebo s filtrem, který zajistí, že v zemích, kde se běžně nedoporučuje pít vodu z kohoutku, nebudete muset neustále kupovat vodu balenou. Vzít si s sebou můžete také vlastní kelímek na kávu.

Máte rádi letní festivaly? „Vemte si sebou znovupoužitelné kelímky a ptejte se, jestli můžete konzumovat z nich. A pokud jste na akci, kde vidíte spoustu zbytečného odpadu, nebojte se ozvat pořadatelům, že s tím nesouhlasíte,“ radí Veselá. A kdybyste ještě nevěděli, na jaký letní festival letos vyrazit, sepsali jsme pro vás tipy na ty, které jsou nějak spojené s neziskovým sektorem. Najdete je v tomto článku.

Především je důležité za sebou nenechávat odpad tam, kde by mohl uškodit. „Všechno, co si s sebou vezmete do přírody, to si také odneste. Nejsme fanoušci odpadkových košů třeba v lese, protože je těžké se o ně starat a zároveň mají i lidé, kteří by v lese jinak žádné odpadky nezahodili, tendenci nechávat je tam, a to i když je koš úplně přeplněný,“ říká Jan Moravec.

„Doporučuji si s sebou vždy brát něco, v čem můžeme skladovat odpady, když jsme zrovna v místech, kde nejsou koše, jako je pláž nebo hory, abychom je potom mohli vyhodit, ideálně roztřídit,“ dodává analytička výzkumného oddělení Institutu cirkulární ekonomiky s tím, že lidé mohou sebrat i odpadky, které tam zanechali jiní lidé. „Zanechávejme za sebou místa tak, jak byla, než jsme přijeli, nebo ideálně ještě čistější, ať se jimi můžou kochat všichni, kdo tam přijdou po nás.“

Velký dopad turismu zažívá příroda. „Přespání v lese ničemu neškodí, když si člověk natáhne plachtu a karimatku, uvaří si večeři na vařiči a spí, tak to ničemu nevadí, neohrožuje to přírodu,“ uvádí Moravec. Zároveň však vyjmenovává, na co si dát pozor: „Nedělejte hluk, nelezte tam, kam nemáte, třeba do klidových zón nebo křovin, kde mohou hnízdit zvířata, a pozor na rozdělávání ohně nebo odhození nedopalku od cigarety. Buďte také opatrní při turistice se psem, mějte ho vždy pod dohledem, aby nehonil zvěř.“

Myslet je dobré také na to, kam si dojít na záchod a jak po sobě uklidit s ohledem na přírodu i další turisty. Samozřejmostí by mělo být vyhnout se cestám a frekventovaným místům a pak je také potřeba to, co jsme zde odložili, zakopat třeba speciální lopatkou nebo alespoň klackem a opět za sebou nezanechat žádné odpadky.

Řeč přišla i na oblíbenou zábavu turistů v přírodě – stavění věží z kamenů. „Mění to ráz krajiny a nikdo už to nikdy nedokáže dát zpátky, kromě toho pod kameny často žijí drobní živočichové. Když budeme stavět ‚kamenné mužíky‘, ubíráme jim tím životní prostředí,“ komentuje tento fenomén Moravec.

ČSOP obecně prosazuje, aby lidé v přírodě trávili čas. Podle nich, právě lidé, kteří přírodu dobře znají, ji dokáží nejlépe chránit. Organizují a podporují proto aktivity v přírodě. „Je důležité si ale krajinu opravdu užít, vnímat ji a vychutnat si ji,“ dodává Moravec.

Velkým tématem se v posledních letech staly mikroplasty a škodlivé chemikálie. Jejich šíření je v kontextu letní dovolené spojené zejména s opalovacími krémy a další kosmetikou. Chemikálie v kosmetice, které mohou poškodit mořský život, zahrnují Oxybenzon, Benzofenon-1, Benzofenon-8, OD-PABA, 4-methylbenzylidenkafr, 3-Benzylidenkafr, nano-oxid titaničitý, nano-oxid zinečnatý, oktinoxat nebo oktokrylen.

„Snažte se předně kupovat krémy, ve kterých škodlivé látky nejsou. Mají negativní až katastrofický dopad na korály, mořské řasy, ryby, delfíny, mušle a obecně na mořský ekosystém, a jelikož je mořský ekosystém pro životní prostředí nesmírně důležitý, tyto negativní dopady ovlivňují potom planetu jako celek,“ říká Andrea Veselá a radí, že existují i aplikace, jako například Beat the Micro Bead, v nichž lze dohledat, jaký je dopad kosmetiky, kterou používáme.

„Ohleduplnější“ možnosti můžete zvážit i při výběru ubytování nebo restaurace. „Podle mě je mnohem lepší využívat menších lokálních podniků než velkých resortů,“ říká Moravec. To potvrzuje také Veselá, která zároveň dodává, že ani na dovolené bychom neměli zapomínat na to, co možná doma děláme úplně běžně.

„Chovejte se v ubytováních tak, jako kdybyste za energie a vodu platili sami, tudíž šetrně, zbytečně neplýtvejte. A to ani jídlem, pokud něco neznáte a chcete to ochutnat, neberte si toho hodně, jídlo můžete dokoupit, pokud vám zachutná,“ říká. Pokud si nakoupíte hodně jídla, které nezvládáte sníst, v hostelech bývají přihrádky, kde jej můžete nechat pro další cestovatele. INEX-SDA také radí, že v mnohých zemích existují aplikace, prostřednictvím kterých lze pořídit jídlo, které by se jinak vyhodilo.

Když chcete sobě nebo blízkým udělat radost suvenýrem, vybírejte od lokálních prodejců a vyhněte se dovezeným výrobkům. „Tím podpoříte komunitu, ze které během dovolené těžíte, a koupíte si něco, co nemuselo cestovat přes půl zeměkoule,“ dodává Veselá.

Důležité je také myslet při cestování do jiných zemí na to, abychom neobtěžovali místní a nijak nenarušili jejich běžný život. Přemýšlet nad tím, jestli třeba neděláme velký hluk, respekttovat místní zvyky a kulturu, dopředu si zjistit, co je v dané zemi neslušné a takovému chování se vyhnout. Pozor například na pravidla oblékání při návštěvách náboženských památek. „Chovejme se tak, jak bychom chtěli, aby se někdo jiný choval u nás doma,“ uzavírá Andrea Veselá z INCIEN.

Marie Kolářová, která se věnuje advokacii v organizaci Svoboda zvířat, uvádí, že by se lidé měli vyhýbat aktivitám, které ubližují zvířatům. Jedná se například o takzvané koňské nebo oslí taxi, ježdění na slonech a velbloudech, focení se s exotickými zvířaty, hady, opicemi nebo mláďaty šelem či atrakce spojené s drezurou zvířat. „Zvířata musí často podstupovat obrovský stres a kruté zacházení. Stojí to navíc hodně peněz, které však nejdou na péči o zvíře, ale jen na zisk jeho majiteli. Je to kruté a lidé tím zároveň podporují tento špatný byznys, a to často včetně černého trhu s exotickými zvířaty,“ vysvětluje.

U mnohých aktivit, jako je právě třeba ježdění na oslech nebo koních v turistických oblastech, mohou lidé podle ní jednoznačně vidět, jak krutému zacházení tato zvířata čelí. „Často pracují v horku a nemají dost vody, jsou do krve sedření od sedel, někdy kolabují… A lidé to mají přímo před očima,“ říká Kolářová. Podle ní však například vystavování exotických zvířat na ulicích není o moc lepší, ačkoliv špatné zacházení není tak viditelné. „Zvířata jsou často pod sedací, hadi jsou skladováni v chladících boxech, aby byli pomalí, mláďata jsou v obrovském stresu, protože je oddělili od jejich matky,“ vyjmenovává.

Nevíte, jestli je turistická atrakce ke zvířatům krutá? „Zkuste se zamyslet, jestli je daná aktivita pro zvíře přirozená. Pokud vidíte, že to zvířatům nedělá dobře a dělají to proti své vůli, není to v pořádku,“ uvádí Kolařová. Zároveň však dodává, že se při cestování úplně nemusíme vyhnout návštěvě zvířat. „Skoro v každé zemi je například záchranná stanice a tu když navštívíte, můžete vidět zvířata zblízka a zároveň podpořit jejich ochranu a rehabilitaci. Vyrazit můžete také na místa, kde lze pozorovat zvířata ve volné přírodě, v jejich přirozeném prostředí,“ dodává. Tipy na taková místa jsou jednoduše dohledatelná na internetu.

Ještě nemáte naplánovanou dovolenou? Co takhle zkusit dobrovolničení? „Spousta lidí chce dělat něco, v čem vidí smysl, cestovat a při tom třeba pomoci místní komunitě nebo neziskové organizaci,“ popisuje Alena Cabalka, koordinátorka dobrovolníků v organizaci INEX – Sdružení dobrovolných aktivit hlavní důvody, proč se lidé věnují mezinárodnímu dobrovolnictví. „Lidé se díky takovému cestování dostanou do míst, kam by jako turisté nejspíš nezavítali, poznají lépe místní a zároveň mohou potkat lidi z celého světa. Učí se nové praktické dovednosti a zlepšují své soft skills, poznávají novou kulturu a odbourávají předsudky, což přispívá k více tolerantní společnosti,“ dodává.

INEX-SDA má nyní v nabídce přes 1300 zahraničních workcampů, většina z nich je pro lidi od 18 let, ale některých se mohou zúčastnit také teenageři nebo třeba rodiny s dětmi. Většinou lidé vyjíždějí v rámci Evropy, ale workcampy probíhají také v Asii či Africe. Možností je také vyjet v rámci České republiky. Dobrovolníci hradí poplatek za zprostředkování, cestu a pojištění. V Česku a Evropě je pak většinou ubytování a strava již zdarma, v dalších zemích je často třeba zaplatit poplatek hostitelské organizace na pokrytí těchto nákladů.

Pro INEX-SDA udržitelné cestování znamená uvědomovat si dopady cestovního ruchu na životní prostředí a místní komunity a používat osvědčené postupy ke snížení negativních účinků. Jednou z aktivit INEXu bylo vytvoření platformy I-YES, jejímž cílem je dosáhnout dlouhodobé změny prostřednictvím zvyšování povědomí a podpory kritického myšlení o otázkách globální spravedlnosti a udržitelnosti. INEX-SDA tak dobrovolníky vzdělává v oblasti etické komunikace a pořádá školení, na nichž se dívají na globální dobrovolnictví kriticky, řeší mimo jiné i dopady cestovního ruchu na dané země. Vydává také články o tom, jak cestovat udržitelně a eticky.

Další tip na cestování s přesahem nabízí Český svaz ochránců přírody, který nejen v létě pořádá „brigády“ spojené s ochranou přírody – najdete je na stránkách vikendproprirodu.cz. „Můžete se tu potkat s dalšími lidmi, co mají rádi přírodu a jsou ochotní pro to něco udělat. Kromě toho je to často spojené s dalšími aktivitami nebo společenským programem, třeba sledujeme ptáky nebo netopýry. Moc to doporučuju,“ říká Moravec. Dobrovolnické akce v přírodě v Česku i v zahraničí především pro mladé pořádá také Hnutí Brontosaurus.

Autorka: Barbora Báštěcká

Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.