Článek
Signatáři a signatářky společné výzvy kritizují zejména to, že programové prohlášení podle nich posouvá organizace občanské společnosti do role potenciálně rizikových aktérů. Zavádí nové, selektivní povinnosti, které nejsou uplatňovány vůči jiným příjemcům veřejných prostředků, a vytváří tak nerovné podmínky.
Neziskové organizace přitom dlouhodobě zajišťují služby, které stát a samosprávy často nejsou schopny poskytovat vlastními silami – od terénní sociální a zdravotní péče přes práci s dětmi a mládeží až po humanitární pomoc či ochranu životního prostředí. Stát podle nich zároveň využívá jejich odborné kapacity, znalost místních podmínek i práci dobrovolníků.
„Bez zkušenosti z terénu kvalitní politiky nevzniknou“
Zástupci sektoru upozorňují, že oslabování spolupráce s občanskou společností může mít přímý dopad na kvalitu veřejných politik.
„Občanská společnost přináší zkušenost z praxe, data i hlubokou znalost terénu, bez kterých se kvalitní veřejné politiky neobejdou. Namísto její stigmatizace by se stát měl soustředit na budování partnerství a vzájemné důvěry,“ říká ředitel Centra Paraple David Lukeš.
Podobně varuje i Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže a místopředseda Rady vlády pro nestátní neziskové organizace:
„Není pravda, že neziskové právní formy jsou méně transparentní než jiné, není potřeba jim dávat nějaké specifické povinnosti. Potřeba je pouze, aby všichni dodržovali své stávající povinnosti a aby stát byl schopen ve svém výkaznictví dohledat, kolik komu a na co dal.“
Sporné nálepky a zahraniční financování
Organizace považují za problematické i zavádění pojmu „politické neziskové organizace“, který podle nich zpochybňuje legitimní zapojení občanské společnosti do veřejného dění. Upozorňují, že činnost spolků, nadací či zapsaných ústavů je přímým výkonem ústavně garantovaného práva na sdružování a běžnou součástí demokracie v zemích EU.
Výraznou kritiku vyvolává také záměr povinně označovat organizace financované ze zahraničí. Podle neziskovek je zahraniční financování – včetně evropských fondů – běžnou a legální součástí jejich fungování a slouží ke spolufinancování služeb pro české občany. Podobná opatření zavedená v jiných zemích podle nich vedla ke stigmatizaci a omezování občanské angažovanosti.
Dopady by pocítili hlavně občané
Zástupci a zástupkyně organizací dále také upozorňují, že důsledky sporných opatření by nejvíce dopadly na obyvatelstvo.
„Hledání vnitřního nepřítele mezi nevládními organizacemi je v přímém rozporu s tím, co vláda lidem slibuje. Pokud chceme být zdraví, potřebujeme vodu, vzduch a půdu bez nadměrného znečištění. A to je jeden z cílů environmentálních organizací,“ říká Petra Kolínská, ředitelka asociace Zelený kruh.
„Je naprosto přirozené, že se jako občanka ozývám k problémům, které mě tíží – ať už jde o korupci, bezbariérovost nebo dostupnost služeb. Svou energii věnuji tomu, abych věci zlepšovala, a mohu se za tím účelem spojit s dalšími lidmi a založit například spolek. Stát by v tom měl být partnerem, ne překážkou,“ říká ředitelka Glopolis Jana Miléřová. Dodává, že pokud stát místo partnerství vytváří bariéry, přichází o know-how z terénu, soukromé investice, energii angažovaných lidí i o důvěru občanů a občanek.
Kompletní seznam podepsaných je k dispozici zde. Svůj podpis připojil i Svět neziskovek.
Autorka: Ilona Hobzová
Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.
