Soud vyjasnil postup při odškodňování nezákonných sterilizací. Poškozené mohou žádat do konce roku

Jak už jsme psali v roce 2022 v rámci článku o násilí na ženách, za nucené sterilizace se Česko omluvilo v roce 2009, odškodnění parlament odsouhlasil až o 11 let později. Vznikl nový zákon, podle kterého mohou oběti protiprávního jednání od 1. ledna 2022 žádat o jednorázové odškodné. Jeho výše činí 300 tisíc korun.

Jak se ukázalo v praxi, žádost o kompenzaci ale rozhodně není jednoduchým procesem. Nejvyšší správní soud (NSS) se nedávno zabýval případem žadatelky, jejíž žádost o odškodnění Ministerstvo zdravotnictví zamítlo. Resort rozhodnutí odůvodnil tím, že zdravotnická dokumentace ženy byla skartována a ona protiprávnost sterilizace sama nijak neprokázala.

Přístup ministerstva v červenci 2024 NSS odmítl s tím, že nerespektuje smysl a účel právní úpravy, jímž je zajistit účinnou nápravu v minulosti protiprávně prováděných sterilizací. Dosavadní praxe stavěla poškozené do důkazní nouze, protože vzhledem k intimní povaze zákroku a časovému odstupu nemají možnost protiprávnost sterilizace dokázat. Častým případem také je, že jejich zdravotní dokumentace byla v minulosti skartována i protiprávně.

Jak má tedy ministerstvo podle rozsudku NSS postupovat v situaci, kdy zdravotnická dokumentace žadatelky neexistuje nebo je zjevně nedůvěryhodná? Postačí, jestliže žadatelka alespoň předestře na první pohled hájitelné tvrzení, že v daném období podstoupila sterilizaci v rozporu s právem.

„O takto hájitelné tvrzení se bude jednat v případě, že v řízení najevo vyšlé indicie ve svém souhrnu nepřipouštějí jiné racionální vysvětlení situace či chování jednotlivých účastníků, než že k protiprávní sterilizaci žadatelky pravděpodobně došlo tak, jak žadatelka tvrdí,“ vysvětlil soud.

Řadě poškozených žen se tak cesta k odškodnění znovu otevřela, žádat o něj mohou ale jen do konce roku 2024. Úřad vlády České republiky nedávno podpořil devět neziskových organizací, které žadatelkám podávají pomocnou ruku. Některé pomáhají přímo s vyřízením žádosti, jiné se zaměřují na osvětu. Jednorázovou peněžní částku dostaly:

„Mám radost, že Úřad vlády pomáhá zmírňovat historické křivdy. Doufám, že se pomoc dostane ke všem, kteří na ni mají nárok,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Doplnila, že vláda zveřejní i mapku působnosti organizací v rámci ČR a kontaktní údaje.

Vůdčí postavou v boji za odškodnění nedobrovolně sterilizovaných romských žen se stala Elena Gorolová, která byla sama v 21 letech, po porodu druhého dítěte, bez vlastního vědomí sterilizována. V minulosti byla členkou Rady vlády pro záležitosti romské komunity, nyní pracuje v už zmíněné organizaci Vzájemné soužití.

„Ještě nejsme u konce, nemáme odškodnění. (…) Dosáhly jsme už omluvy a toho, že neprovádějí sterilizaci tak, jak byla prováděna nám, že ženy mají v dnešní době možnost už na nějaký měsíc nebo tři týdny přijít domů, rozhodnout se s rodinou, s manželem a to je to, že jsme vystoupily. Pokud bychom to neudělaly, tak dodnes možná dělají takové zásahy, jako udělali nám, takže pro mě to je kus práce,“ nechala se slyšet Gorolová v roce 2017.

Autorka: Ilona Hobzová

Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.