Článek
Iniciativa Síť k ochraně demokracie propojuje firmy, neziskové organizace, neformální skupiny a jednotlivce, kterým záleží na ochraně demokratických hodnot. Přes 50 zapojených nezávislých odborníků a odbornic vyhodnocuje trendy a možné hrozby pro demokracii. Mezi sledované oblasti patří například bezpečnost a zahraniční věci, ústavní systém a soudnictví, sociální, politická a občanská práva, média, podmínky pro občanskou společnost a také veřejné mínění a proměny nálad ve společnosti.
Zpráva o stavu české demokracie ve všech oblastech zaznamenává pozitivní i negativní vývoj. Mezi kladné trendy řadí například vojenskou podporu Ukrajině a systematizaci podpory uprchlíkům, proaktivní kroky vlády v boji proti dezinformacím, digitalizaci státní správy, nový etický kodex pro státní službu či to, že rady veřejnoprávních médií už nejsou pod přímým vlivem pouze jednoho orgánu. Dále zpráva zmiňuje, že rozhodně nebo spíše spokojených se životem v Česku je 82 procent lidí, což je jedna z nejvyšších hodnot od počátku 90. let, a že poklesly obavy lidí z růstu cen.
Naopak mezi negativními trendy je mimo jiné nedostatečná komunikace vlády k přínosům členství v EU, NATO a OSN a možných rizik plynoucích z oslabování těchto struktur, působení ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který se pohybuje na hraně svých kompetencí ve vztahu k justici, politizace státní správy či nepřístupnost českých médiích lidem se specifickými potřebami. V oblasti veřejného mínění zpráva negativně hodnotí skepsi občanů vůči všeobecnému směřování země.
Jaké jsou v Česku podmínky pro občanskou společnost?
Zpráva také shrnuje vývoj v sektoru občanské společnosti, na jehož monitoringu se podílel mimo jiné i ředitel Světa neziskovek Jan Gregor.
„České nevládní neziskové organizace prokázaly schopnost pružně reagovat na nečekané potřeby a problémy (např. integraci lidí z Ukrajiny, řešení dostupného bydlení apod.) a řešit je často díky aktivizaci dobrovolníků a mobilizací vlastních zdrojů,“ uvádí zpráva.
Hlavními pozitivními trendy v této oblasti je vznik návrhů na systémovou změnu financování neziskových organizací. Kladně je pak hodnoceno také to, že se státní správě daří v některých případech zapojovat a využívat expertízu ze strany občanské společnosti.
Velkým deficitem zůstává participace občanů na veřejném rozhodování a tvorbě politik. Řada sociálních, preventivních i vzdělávacích služeb neziskového sektoru je pak ohrožena nedostatkem financí. Vláda váhá s přesunem peněz do sociálních programů, což vede ke spolufinancování služeb ze strany příjemců. Téměř polovina organizací nemá prostředky na digitalizaci.
Česká republika je obecně v oblasti podmínek pro občanskou společnost podle zprávy lepším průměrem v rámci Evropské unie, hrozby jsou snadno odstranitelné nebo se pro ně již hledá řešení.
Experti a expertky, kteří se na zprávě podíleli, v této oblasti doporučují vytváření dotačních programů a výzev pro dlouhodobý rozvoj neziskových organizací či například zajištění sběru klíčových dat o občanském sektoru, jako je například struktura financování a dopady na činnost či klíčové potřeby ve vztahu k odhadovaným společenským rizikům a potřebám. Nechybí také apel na koordinaci odborníků na filantropii a důležitých provozovatelů nástrojů na darování s cílem ověřit na základě dat trendy v oblasti darů od fyzických osob a zjistit jejich objem.
Autorka: Barbora Báštěcká
Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.
