Článek
Povšiml jsem si mnoha pobouřených reakcí na chystané březnové zdražení dálniční známky z 1 500 Kč na 2 300 Kč, což je poměrně znatelný skok a první zdražení od roku 2012. Někdo namítá, že se jedná o zdražení vlivem inflace. Má pravdu? Inu, podívejme se na průměrnou mzdu dle ČSÚ v roce 2012. Ta činila 24,2 tis. Kč. Průměrná mzda za první tři čtvrtletí roku 2023 vystoupala na 42,4 tis. Kč a tedy zaznamenala nárůst na 1,75 násobek. Jasně, kdo z nás to má. Ale pokud vezmeme v potaz medián, i tak se dostane na nárůst na 1,68 násobek. Z logiky věci by dálniční známka musela stát zhruba 2 620 Kč resp. 2530 Kč, aby nás vyšla stejně draho jako po zdražení v roce 2012. Tedy tvrzení, že se zdražuje o inflaci, můžeme označit jako pravdivé.
Avšak stejně tak trochu se závistí nahlížíme k sousedům. Je tam skutečně tráva o něco zelenější? No, jak kde… porovnejme částky za běžný osobní automobil do 3,5 tuny:
Německo - dálnice jsou zde bez poplatku
Polsko - vybírá se mýtné jen na vybraných dálnicích (když nepočítám předvolební akci PiS). S cenou od 0 0,16 PLN (0,9 Kč/Km) za 1 km
Švýcarsko - roční dálniční známka vyjde na 40 CHF (1 063 Kč).
Slovensko - roční známka vyjde na 60 € (1 481 Kč).
Rakousko - roční dálniční známka vyjde na 96,4 € (2 380 Kč), ovšem některé tunely zůstávají i tak placené (záleží tedy na zvolených trasách, částka může zůstat stejná, ale i násobná)
Slovinsko - roční dálniční známka vyjde na 117,5 € (2 900 Kč).
Maďarsko - roční dálniční známka vyjde na 57 260 HUF (3 700 Kč) s tím, že nabízí i krajskou verzi, oblast za 6 660 HUF (430 Kč).
Chorvatsko - mýtné, v průměru cca 0,06 €/Km (1,48 Kč/Km)
Itálie - mýtné, v průměru cca 0,09 €/Km (2,22 Kč/Km)
Španělsko - mýtné, v průměru cca 0,1 €/Km (2,47 Kč/Km)
Francie - mýtné, v průměru cca 0,11 €/Km (2,72 Kč/Km)
Takže? Ano, jsou země, které jsou pro nás z pohledu dálničních poplatků atraktivnější, ale i méně atraktivní. Na jednu stranu jsou některé dálnice za hranicemi kvalitnější, na druhou stranu tam často bývají zpoplatněna i jednostopá vozidla a některé osobáky do 3,5 tuny se základní sazbou u nás mohou v zahraničí díky rozměrům spadnout do sazby vyšší (kterou je třeba připočítat nad rámec srovnání).
Zaslechl jsem argument, že ideálem by bylo zavedení mýtného. Každý by platil jen za to, kolik opravdu urazí. To zní fér. Ale ruku na srdce - pokud způsobilo tak velký rozruch zdražení o 800 Kč, nedokáži si představit, co by nastalo po zdražení vlivem mýtného. Ostatně - podívejme se na země ve výběru výše. Kolik by tam člověk najezdil za cenu roční známky v ČR po zdražení? Odhadem tak 1550 km (Chorvatsko), 1 035 km (Itálie), 847 km (Francie). Pochopitelně se to může lišit podle použité dálnice. No, pár cest do Brna a zpátky nebo celoroční ježdění bez omezení. Samozřejmě je nesmysl srovnávat s Itálií a Francií, kde spravují znatelně rozsáhlejší dálniční síť, nicméně Chorvatsko má plus mínus srovnatelnou délku dálniční sítě a průměrná mzda je téměř o 8 % nižší jak u nás.
Poslední otázka zní, zdali se ještě vůbec vyplatí jezdit po dálnicích. To už si musí spočítat každý sám. Zajímavá byla zmínka v dTestu na průzkum Belgické spotřebitelské organizace Test-Achats. Jízda po dálnici může být přeci jen znatelně úspornější, pokud člověk vyloženě nespěchá, nebo neodpočívá ve stojící koloně.
Tento článek se nesnaží nějak hájit zdražování (ačkoli tak vyznívá), ale je reakcí a jistou protiváhou na množící se kritiku používající zkreslené či žádné argumenty. Je možné a dost pravděpodobné, že článek obsahuje nějaké chyby a nepřesnosti. Proto budu rád za opravu níže v diskuzi, kde vítám všechny věcné a rozumné názory (ať souhlasné či nikoli).
